V polovici 70-tich rokov sa letectvo čs armády rozhodlo vycvičiť čásť pilotov z Aeroklubov Zväzarmu ako zálohy, medzi ktorých som sa dostal aj ja. Absolvovali sme teoretické školenia na letisku v Piešťanoch. Všetci sme sa ako malé deti tešili, že si zalietame na Delfínoch, ako nám bolo sľubované.Tých tam vtedy na stojánkach stáli desiatky. Bohužiaľ ako to už býva, ako rýchlo sme začali, tak rýchlo sme aj skončili. Škoda bol by som si rád zalietal na tryskách.

Delfín i Albatros jsou krásné stroje.Nemůžu si vzpomenout na žádné jiné cvičné letadlo, které by se jim v eleganci vyrovnalo.

Od počátku sedmdesátých let kluci "mršili" první československý plastikový model a jeho předlohou byl zrovna Delfín. Model Kovozávodů Prostějov (1:72) se stal výborným platidlem při směnných obchodech se "západními" modeláři. Z kvalitní kovové formy bylo během let odstříknuto přes půldruhého miliónu modelů.

Taky jsem si v mládí postal L-29 Delfín z KP, je to krásné éro

Díky za příjemné počtení. :-)

...no já si myslím,že se tu záporně projevilo šéfování "ušáku" a došlo to tak daleko,že se tylo letadla měla využít jako cvičné terče při ostrých střelbách a jinak byl jejich prodej zastaven pouze z důvodů dodávek při jajich výrobě "US" techniky a nevím proč o tom tady nebyla řeč

Aha.. dík za vysvetlenie.

Ja by so povedal, že čo je Spitfire medzi stíhacími lietadlami, to je Delfín medzi cvičnými bez ohľadu na kategóriu.

Za komunistů byla výhoda v tom, že nejmodernější techniku jsme mohli vyrábět v licenci a na tu naši jsme (pokud tedy za něco stála) sehnali odběr v rámci tehdejších spojenců. To dnes nefunguje, s moderní technikou naše firmy přijdou do styku leda v časopisech nebo při nemnohých subdodavatelských dodávkách, což v podstatě vylučuje jakýkoliv komplexní vývoj. To vede k tomu, že posledním "výkřikem techniky" je momentálně recyklovaný L-39NG, kterému sice přeji to nejlepší, ale dost pochybuji, že se vůbec dočká sériové výroby. O tom, že by snad mohl navázat na úspěchy svých komunistických předobrazů ani nemluvě.

To jsou velice laicke nazory a predstavy o tom jak funguje cyklus vyvoj-vyroba-prodej. Souvisi to s - ve vychodoevropskych pomerech az tragickym nepochopenim, ani po 30-ti letech od revoluce - bazalniho marketingu zdroju (lidske, financni, materialove, casove) a moznych positivnich zasahu statu do tohoto procesu.

Premisteni leteckych konstrukteru do VZLU predchazela komunisticka akce proti technicke inteligenci ve vyrobnich podnicich te doby...pamatny vyrok kterehosi vysoce postaveneho "papalase" znel presne ve stylu Milouse Jakese: "Soudruzi my konstrukci nepotrebujeme - to pujde rovnou do vyroby!"

Tim "to" samozrejme soudruh myslel zlepsovaky a napady delniku...ponurou to praxi v leteckych vyrobnich podnicich, kde ovsem soudruzi delnici sva "udelatka" ruzne neoznacene (neregistrovane) pripravky a zlepsovaky schovavali tajne po ruznych skrysich v poncich pred konstruktery a pracovniky kontroly (rikalo se tomu "rizeni jakosti") aby jim nebyly "ztuzeny" vyrobni casove normy. Usetreny cas travili rano, v poledne i vecer v nekonecnych frontach v kantyne...ci vyrobou cehokoliv z ukradeneho (usetreneho) materialu "na fusku".

Zivotnost (resurs do GO) motoru M701 byla 450 motohodin, pozdeji prodlouzena na 500. To bylo velmi malo. Kalkulovavana vyrobni a soucasne i prodejni cena L-29 seriove vyroby byla jeden milion korun...

L-29 byl velice nenarocny, na rozdil od sovetskych letadel, na udrzbu a tak se mu mezi techniky a mechaniky rikalo laskyplne "kolobezka".