Je ovšem zajímavé se sejít s mými sousedy z nichž celé řady let sloužili mnozí v diplomatických službách a rozvědkách USA v mnoha zemích světa. Dokonće i samotné ženy. Naše poměrně časté "párty" jsou nejen veselé protože se známe mnoho let, ale obsahově hodně zajímavé. Třeba dvojice jež se poznala služebně v Izraeli a zažívali to politické hemžení a snažení s agenty z jiných zemí. Malé i velké porážky i vítězství. V Evropě se usadilo několik bývalých agentů z amerických agentur. Žijí v naprosté skromnosti. Občas i zavítají za starými kamarády sem na FL.

Staří mnohd několikanásobně profláknutí "agenti" z VKR a jiných služeb vesměs socialistických jako bezohledný poručík Randák jak ho pamatuji já, a jeho kolegové kteří ani do zahraničí nesměli protože by je vzápěti sebrali jiní a mnohem zásadovější rozvědčíci třeba z Británie, pár Francouzů... Co vám o tom může povědět někdo ze štábu českých rozvědek? Vesměs napojených na sovětské a ruské rozvědky?

Československo mělo vzhledem k investicím v arabském světě kam se exportovaly čerpadla a jiná technika, stavěly průmyslové objekty, pivovary, teplárny, čerpadla na ropu, turbíny do elektráren..

tedy mělo řadu známých kteří v oboru zpravodajství často vydatně pomohli s problémy do kterých se dostali jiné socialistické země v Arábii. Jinak byli v západní Evropě a USA bezcenní. Odkázaní na socialistické země a SSSR zejména.

S vojenskou kontrarozvědkou nechtěl nikdo spolupracovat. Ani čs sportovci umělci, tak jako Babiše přemlouvali i jiné zaměstnance zahraničního obchodu na cestách do západního světa.

Operovalo se i v zemích třetího světa, a byla to bída. Spolupráce českoslovenké rozvědky v Praze s vlastními agenty byla opravdu nulová. Museli se VŽDY a za každých okolností starat o sebe sami. Povolení k návratu domů bylo jediné. Stát se profláknutým. Důchod menší než malý, odměna za služby nulová. Kdo si nenahrabal a nepřivezl starý VW, ten se na nic jiného doma ani nezmohl.

O čs zpravodajcích se všude po Evropě vědělo, protože vesměs se jednalo o česko-sovětské vazby. V případě nouze ani sověti agentům z Čech nepomohli. Jejich škoda.

Pane Glasere, o generálu Moravcovi vyšlo v minulosti několik knih. Prof. Igor Lukeš z Bostonské univerzity pátrá v archivu CIA po podrobnostech jeho práce jako šéfa exilové výzvědné služby v Německu v letech 1949-1954. To ještě nikdo neudělal, neměl ty možnosti. Já mám v rukopisu Čeští špioni o Moravcovi dvě kapitoly: do 1945 a potom od 1949 (to, po čem pátrá Igor). Nemyslím si, že bych ho plně charakterizoval. Ale je to člověk, jehož skupina se zasloužila po obnovu republiky stejně jako ruské legie o vznik ČSR.

Děkuji Vám za odpověď. Četl jsem Moravcovy memoáry "Špion, jemuž nevěřili" - zde mne udivilo datování výsadku skupiny Anthropoid(Moravec mluví o jaru 1942) a "Spor o agenta A54" - tady se zase vyjadřují k Moravcovi dosti kriticky jeho spolupracovníci. Osobně se domnívám, že se jeho povahové vlastnosti(extraverze, egocentrismus) nemohly slučovat s předpoklady pro dobrého šéfa špionáže.

Kolik stran věnujete ve Vaší knize operaci "Velký metař"?

Co bych velice uvítal by byla biografie generála F.Moravce. Dle mého názoru velice kontroverzní osoba, která se velice přeceňuje.

Karel Pacner v breznu oslavil 83 let.

Jeho produktivita je zvidenihodna bez ohledu na vek. S ohledem na vek nepochopitelna.

Nejde o to, ze pise nejake knizky (to dokaze kde kdo). Ale ze pise knizky, ve kterych je citit za kazdou vetou obrovsky kus prace s hledanim a overovanim zdroju informace.

PS: i pres to se casem ukazi nektere chyby v knihach. Ale napriklad v pripade spionaznich operaci se neda cekat nic jineho, cela pravda nevyleze na verejnost nikdy a neni ani ve spisech.

Přesně tak. Oni totiž hlavní svědci neřeknou nikdy všechno a podstatnou část svých příběhů si vezmou do hrobu. Já jsem přesvědčen, že se únosy praktikovaly až do konce režimu v listopadu 1989 a možná i o něco později.

Musíme si uvědomit, že agenti StB se přesunuli někdy na začátku roku 1990 pod vojenskou rozvědku, kde stále škodili a pracovali pro své nadřízené v Moskvě možná až do rozpadu Sovětského svazu ne-li později.

Určitě mhoho jich stále přežívá a škodí až dodnes. Kdoví jestli pořád nedostávají plat přímo z Moskvy.

Připadá mi, že pan Pacner se snaží dohnat to, co nemohl realizovat před léty. Takže doufám, že ho nezradí zdraví a ještě se pár zajímavých knih dočkáme.

Pán Pacner Na knihu sa teším!

Během doby mého pobytu v Traiskirchenu podzim 1984 až jaro 1985 došlo ještě k jednomu zajímavému případu únosu mladé dívky z Vídně. Ten ale prý iniciovali její rodiče členové KSČ s vazbami na StB.

Auto ale rakouští policisté zastavili ještě před hranicemi, dívku osvobodili a otce s estébáky uvrhli do vazební temnice. Byla z toho tenkrát aféra na předních stránkách Rudého práva a v Televizních novinách, ale bohužel, nevím přesně kdy to bylo a jak se ta dívka jmenovala.

Takže jsem zvědav, zdali něco v knize o tomto případu také něco bude...

Jsem na knihu velmi zvědav. Zvláště jestli tam bude něco o unášení uprchlíků v době, kdy jsem byl jako československý uprchlík v Traiskirchenu na podzim 1984 a na jaře 1985.

Jednou jsem zažil, jak jedno pozdní odpoledne v pracovní den před hlavní bránou zaparkovaly tři velké černé bavoráky s diplomatickými značkami a jeden člověk plynnou češtinou lákal krajany ať poví řídiči jejich příběh, jak dostávají špatnou stravu a tak podobně. Já zrychlil krok a muži jsem tak lehce utekl.

Ale možná někteří slabší jedinci podlehli a nedivil bych se, kdyby se jich pár pak probudilo v kachlíkárně v Bartolomějské ulici v Praze.

Případ později vyšetřovala rakouská policie a měli se mnou o události krátký rozhovor.

V té samé době běžel v Československé televizi několikadílný pořad o emigrantech, který jsme chytali v posledním patře budovy tábora v Traiskirchenu. Já jsem v pořadu jednoho spoluemigranta poznal, i když byl otočen zády. Domnívám se, že ho unesli. Byl to totiž takový dost důvěřivý a naivní kluk...

No řekl bych, že v osmdesátých letech se už žádné únosy nepraktikovaly. Komunistický režim měl přece jenom zájem s Rakouskem i SRN vycházet v dobrém.

Henry Friedman. Florida. Chlap ktery delal v Lybii starych casu a jeho ucitel za nim prijel na navstevu, ale nemam v hlave jeho jmeno. Ten mi na dotaz odkud jsem, pripomel jmeno Moravec, ale pry k nemu nemuze nic rici. Ten ucitel byl uz pred 12. lety v opravdu pozehnanem veku. Sam Henry ma uz k 90., tak nevim jestli je jeste vubec nazivu. 19. Richmond drive. New Smyrna Beach. Florida.

Panove si popili a ja opravdu koukal co z nich vylezlo. Takovi hodni stari panove to byli. ;-)