Mně to příjde jako pračka na špinavé peníze.

Toto je len vrchol ľadovca. Teraz vznika hrozne veľa startupov kde dostanu nejaky napad, ziskaju na to investorov. A potom začnú hľadať niekoho kto to pre nich spraví. A ked ho najdu, ten im vysvetli že to je úplný nezmysel. A potom len mlzia a tvaria sa že niečo majú. Podla mňa je to podobne ako internetova bublina a raz to rovnako splasne.

Amatéři. Dneska fúzi zvládne kdejaký dvanáctiletý kluk v obýváku. https://www.sciencealert.com/a-14-year-old-kid-claims-to-have-created-a-nuclear-reaction-in-his-playroom-lab

No fuzni reaktor si muzete poskladat doma podle navodu z internetu.... neni to sice uplne jednoduche, ale sikovnejsi clovek by to zvladnout mel....

Nicmene je to spise vec pro zabavu, ktera nema moc prakticke vyuziti...

Nemůžu si pomoct ale jasně přes sebou vidím Císusalkuch.

Tuten zhmotňuje tmu, tamten rozbíjí atom olova na zlato. Důležité je jenom najít správného bohatého hejla, který tu srandu zaplatí!

Paprťála, žbrdluch!

Budme radi ze vydelavaji na tej fuzi studene a ne na tej fuzi "teple", kterou uz celkem umime.

To je obecný princip startupů. Jeden vydělá stonásobek, sto jich zkrachuje. Což je morální hazard. Jestli jsou v tom i nějaké rovnou podvodné je nepodstatný rozdíl.

A už se ví, co je vlastně magnetická síla? Tj. co je její podstatou?

Když půjdete dostatečně do hloubky skoro v jakémkoli oboru, zjistíte, že nevíme o ničem nic :-)

Což o to, jak přidat proton do atomu niklu asi časem někdo vymyslí. Problém bych viděl spíš v tom, že výsledkem takové reakce by i při nulových ztrátách byla negativní energetická bilance, jak vám potvrdí každý začínající astronom.

Navíc by pro takovou reakci bylo potřeba použít buď deuterium, nebo Ni51, který má poločas rozpadu 30ms.

Je to proto, že při jaderné fůzi spotřebováváme energii na překonání poměrně slabé elektromagnetické síly, která ale působí na relativně velkou vzdálenost, a mimo jádro tedy převládá. Získáváme ji naopak působením silné interakce, která váže jednotlivé protony a neutrony k sobě, působí ale na vzdálenost o několik řádů menší.

Asi jako když chcete přicvaknout silný magnet na kovový strop - nejdřív ho musíte zvednout vy, a od určité vzdálenosti už si pomůže sám, a o to líp drží.

Tohle ale platí jen do určité velikosti jádra, protože jakmile je jádro příliš velké, protony a neutrony na opačných koncích už na sebe nepůsobí přitažlivou silnou interakcí, ale odpudivou elektromagnetickou silou stále ano - pak místo fůze dochází ke štěpení.

Hranicí, kde se tento fenomém láme, je železo. Proto hvězdy umírají, jakmile začnou "spalovat" železo, protože fůze železa už energii místo produkování spotřebovává, hvězdá strácí rovnováhu mezi tlakem svého vnitřního fůzního reaktoru a vlastní gravitací a hroutí se do sebe. Proto to vědí astronomové

Nikl je pak v tabulce prvků ještě o pár políček dál, a je proto velmi špatným kandidátem na produkci energie z fúze - teplé, studené, nebo jakékoliv jiné.

Ono se to nezdá, ale nízkoenergetické jaderné reakce opravdu fungují, jenom jejich využití je obtížné, protože podmínky pro nastartování a následné udržení fúze jdou proti sobě. Ve stručnosti potřebujeme dokonale vyleštěný krystal kovu obklopený vodíkem. Když přivedeme dostatečné napětí (cca 100 GV), tak dosáhneme harmonické oscilace elektronů na okraji krystalu a vytvoření plazmonů a to je právě důležitý prvek reakce. Vodík je ve své podstatě proton, který s elektronem při dostatečné energii vytvoří neutron a neutrino. Zatímco neutrino zmizí, neutron je díky zachování hybnosti velmi pomalý a dojde k jeho zachycení nejbližším atomovým jádrem a dojde k následnému rozpadu jádra. Problém je, že jak ničíme atomy na povrchu krystalu, ničíme tím základní podmínku pro udržení plazmonů, až se vlna na hraně krystalu zhroutí a reakce ustane. Více zde: http://vtm.e15.cz/lenr-je-studena-fuze-nefuze

Studená fůze funguje, otázkou ovše je, při jakém tlaku...

Nechtěl bych stát poblíž. Při představě, že pro vznik malé neutronové hvězdy použijete ještě exotičtější hmotu, beru nohy na ramena.