Děkujeme, ale nám se o tom zdát ani nechce.

Tak v tomto miste to ma smysl,... a dokonce bych tu videl prilezitost pro ceske firmy...

"I většina výrazně mořských větrných farem v okolí Evropy, které právě díky umístění na moři mají větru mnohem více, má roční využití výkonu kolem padesáti procent"

Výrazně mořské elektrárny bývají umístěny na moři, to dá rozum, že...

Ještě by mě zajímalo, jak je myšlena ta informace v nadpisu "Výkony, o jakých se Evropě nezdá". V článku se píše o tom, že vznikla největší větrná farma s 310 MWp, přitom ve Velké Británii byl loni dokonče větrný park Walney 3 o výkonu 657 MWp.

Zřejmě měli na mysli efektivitu využití.

Takto může za 50 let dopadnout i Česko.

Tak keď to prepočítam, tak cena za disponzibilný výkon je:

310*60% = 190MW. Cena je 680mil USD=611mil€. Dostanem zhruba 3200€/kW

Jaderné zdroje by mali stáť 5000€/kW

http://www.chytraenergie.info/index.php/chytra-energie-novinky/atom/104-kolik-stoji-novy-atom

S ohľadom na lacnú prac silu v Keni a na to že to sú zastaralé (čo ak repasované?) turbíny a majú nevídanú využiteľnosť, tak to nieje žiadna sláva.

Čo by vyšiel veterný kW u nás?

Ono to s tou "ekologičností" větrníků taky nebude zrovna jednoznačné ...

Nikdo zatím nebyl schopen vyhodnotit např. dopady na změnu proudění a tím počasí v případě instalací velkých výkonů v nějaké oblasti,

o energetické náročnosti výroby a dopravy a provozu větrných parků ani nemluvě ..

Každá výroba či spíš přeměna energie má nějaký dopad na okolí. Bohužel platí zákon zachování energie a abyste vyrobil elektřinu, tak na její výrobu tu energii nejprve odněkud musíte vzít. Jde o to, vybrat co nejmenší zlo. Co se týče vlivu na proudění vzduchu a počasí, tak myslím, že veškerý současný instalovány výkon všech větrníků na světě má na celosvětové proudění vzduchu stejný vliv asi jako mé vyčůrání do moře na zvedání hladin oceánů.

A výrobní náročnost větrníků není o nic větší, než u jakéhokoli jiného točivého stroje

1) Na místě s takovými podmínkami má skutečně smysl stavět větrnou elektrárnu, ne jako na mnoha místech třeba u nás.

2) Půjčku na elektrárnu poskytnula také EU. To je spolek těch zemí, které svou koloniální politikou ukončenou před více než půl stoletím nadosmrti můžou za to, že Afrika je a bude zaostalá.

3) Geotermální elektrárny, o kterých se v článku píše, že jsou dražší než větrné a solární budou dražší vždycky. Avšak jakmile jsou postaveny, mají velice nízké provozní náklady a především dodávají elektřinu kdy je třeba, ne když fouká nebo svítí slunce. Proto je otázka ceny tohoto zdroje přinejmenším diskutabilní a je hloupost tvrdit, že jsou dražší, než něco jiného.

4) Pokud Afrika nebude motivována k tomu, aby rozvíjela vlastní zemědělství, průmysl a služby, tak skutečně více elektřiny nebude potřebovat a nebude nakupovat. Jako dobrou motivaci vidím přestat poskytovat potravinovou i finanční pomoc.

Evropské země opravdu za zaostalost těch afrických nemohou.

Nejsem češtinář, ale pisatel článku si to před zveřejněním mohl po sobě přečíst.

Vážně je to 400 kV vedení "stejnosměrné"?

A proc ne? Vy jste o HVDC jeste neslysel? Je to nejefektivnejsi zpusob, jak vest velke vykony na velkou vzdalenost a stale se vic rozsiruje.

Roční využití výkonu není kolik procent času jede elektrárna na plný výkon, jak se píše v článku, ale je to poměr mezi skutečně vyrobenou elektřinou a vyrobenou elektřinou v případě, že by elektrárna jela celý rok na plný (jmenovitý) výkon.

Vzdyt je to totez.