Za měsíc mi bude 81. Tak jsem se dotázal pojišťováků. co říká statistka.

Podle nich bych měl statisticky ještě 8 roků před sebou.

Články v této rubrice jsou vždy zajímavé, mají hlavu patu, nemají většinou gramatické chyby, špatný slovosled, nechybí jim slova ve větách, takže se vždy dobře čtou.

Kdyby takhle chtěli pracovat na svých článcích i autoři příspěvků v jiných rubrikách. Tady člověk přečte tři odstavce a víceméně se ještě nic nedoví, ale už ho to hladí na duši ;-)

Tak snad půjde ten výzkum rychle a bez překážek ;-)

Dovolím si poukázat na chybný termín "movitost". Je sice pravda, že Karel IV. hodně cestoval, tudíž byl movitý, na rozdíl od nemovitosti.

Chceme-li však zdůraznit jeho bohatství, možnosti, pak je termín "mohovitost" správný. Vyjadřuje, že panovník mnoho mohl, na rozdíl od jeho schopnosti měnit místo pobytu.

Jako pěkné téma, ale pokud je hrad uváděn jako pustý k roku 1370, asi to nebylo zmiňovanými "omezenými obrannými možnostmi v neklidných dobách vlády Karlova syna Václava IV", který nastoupil na trůn v roce 1378.

Kde i o to, ze za prvé už jako následník se Václav podílel na správě držav, a z druhé výpovědní hodnotu ma právě fakt, že mu za jeho neklidné vlády hrad nestál za opravu.

Jen poznámka k idealistům, kteří vzhlíží k prodlužování lidského života:

Karel IV se dožil 62 let a zemřel kdysi dávno, roku 1378.

Tento věk tehdy nebyl nic výjimečného, najdeme další dědečky napříč historií, jen to chtělo nebýt zabit v bitvě a nechytit žádnou zlou nemoc, na kterou nebyly léky (a ani neexistovalo očkování).

A to Karla IV trápilo od 34 let zranění páteře a hlavy, které utrpěl na rytířském turnaji.

A jakou to má pointu? Naši vůdci se dožívají vyššího věku, takže se asi "lidský život prodloužil". Takový Jakeš má 97, Štrougal 94.......

To byla doba, kdy hrady přestávaly sloužit jako pevnosti a stávaly se spíš reprezentativními, pohodlnými sídly. On třeba takový Točník z doby Václava IV také není zrovna postaven jako pevnost. Ale je fakt, že v těch divokých jihočeských krajích, kde vládla šlechta, která se s Václavem zrovna nemusela, to asi nebylo bezpečné.

To není zas tak úplně pravda. Hrady jakožto obranná centra byly používány ještě za třicetileté války.

Složitější je to ale v tom, že hrady postavené za Karla IV nebo dříve nebyly stavěny na odolnost proti dělostřelbě. Některé šly upravit, u některých to bylo nemožné.

Zase v době Karla IV byly České země na ekonomické špičce Evropy, válka mimo nějaké šarvátky tady dlouho nebyla a v zemi byla spousta bohatých lidí a subjektů, šlechtici, významní měštané, samotná města či kláštery. Přepych a reprentace krátkodobě nabyly vrch nad obrannými schopnostmi takových staveb jako hradů a opevněných měst. Až do propuknutí husitských válek.

Hlavně o tom, co se bude teprve zkoumat, pište co nejvíc. Aby to hledači pokladů ještě před výzkumem překopali a vyzvedli "poklady" prodejné na černém trhu.

Pokud je hrádek známý a běžně dostupný, tak tam už detektoráři a podobní byli.

Moc zajímavý článek

zajímavé, to by se H.Carter divil jaké dnes mají archeologové metody ......

Já jsem mimo obor ve srovnání s Carterem chvulku a občas sám valím oči, jak rychle jdou metody v archeologii kupředu.