Klasická fyzika

S=v/t

platí jen za určitých podmínek

Vektor S = d( vektoru v)/ dt

platí jen za některých určitých podmínek

Absolutně

Vektor S = d( vektoru v)/ dt + d( vektoru Sz)/ dt + d( vektoru Ss)/ dt + d( vektoru Sg)/ dt + ... + d( vektoru B)/ dt + ... + d( vektoru E)/ dt + ... + suma d( vektoru A)/ dt + ... + suma d( vektoru S[kvarků])/ dt

Kde:

Sz ... dráha zeměkoule

Ss ... dráha sluneční soustavy

Sg ... dráha galaxie {B ... Magnetické pole E ... Elektrické pole A ... dráha atomů} Samozřejmě ve všech pohybech tělesa, zeměkoule, galaxie atd. Samozřejmě vzor musí obsahovat vektory klasické síly, elektromagnetické síly, jaderné síly i temné síly. Teprve tehdy popíše absolutní pohyb. Z takové a podobných rovnic lze poté sestavit univerzální vzor. Takto absolutně sestavené rovnice dokáží popsat jak skutečnost, tak minulost i prognózu budoucnosti. Tímpádem nejsou potřeba zástupné teorie např. teorie chaosu, pravděpodobnost, teorie relativity, teorie množin atd. Netvrdím že výše zmíněné teorie jsou špatné atd.

Gravitace a temná energie spolu vedou boj o ovládnutí Vesmíru. Vědci dlouho předpokládali že jejich poměr je 1:1, ̨což by znamenalo že Vesmír bude do nekonečna stabilní, nezhroutí se do sebe, ani se nerozplyne, ovšem zjistilo se, že navrch má temná energie s poměrem 1: 10 na -120.

Je to jedna z nejtajemnějších konstant, při hodnotě o řád nižší by Vesmír zkolaboval do sebe, při hodnotě o řád vyšší by se Vesmír okamžitě rozplynul a nikdy by nevznikla vesmírná tělesa Znamená to, že náš Vesmír, čeká tepelná smrt - absolutní vyrovnání teploty.

Musím se přiznat, že mě překvapuje, že někoho překvapuje temná hmota / energie. Podle mě je každá energie temná, dokud si nenajde svého pozorovatele.

Škoda, myslel jsem, že mi tady někdo vysvětlí, jak to vlastně s tím fotonem v čase je. Vznikne, pak se šíří maximální povolenou rychlostí, takže mu neběží čas, tzn. hned po svém vzniku narazí do svého pozorovatele a tam mu řeknou, že k nim letěl 10 miliard let. A co ty fotony, které minuly i Zemi a letí dál? O fotonech v modelu nekonečného, věčně se rozpínajícího a řídnoucího vesmíru ani nemluvě...

Nobelovka za objev první exoplanety se očekávala už 24 let, konečně to zazvonilo.

Do té doby bylo in hledání čím dál větších objektů, dnes je in hledání čím dál menších.

Nobelova cenu za fyziku je letos pestrá. Čežtin být taki pestrá jako praze

Omlouvám se a děkuji za upozornění.

Tak mi to nedalo - udělovaná medaile váží cca 170g, při ceně zlata 1135 Kč za gram se cena užitého kovu pohybuje kolem 200k, což už není tak úplně bezvýznamná částka....

A co teprve při ceně zlata 1142 Kč za gram? Cena zlata stoupá, jak se vesmír rozpíná.

Jestli to dobře chápu : finanční částka se pro tři oceněné dělí třemi...ale tu medaili z čistého zlata dostanou všichni? Tak to už by mohli dostat do plna i ty peníze...

Nebo mohli tu medaily rozrezat a dat kazdemu kousek....

Jsem laik a nevím, zda moje úvaha je správná, ale i laik může napsat svůj názor, když řádně upozorní na to, že není znalec.

A teď tedy ten můj laický názor:

Myslím si, že tohle udělení Nobelovy ceny je buď dost povrchně rozhodnuto, nebo dost povrchně zdůvodněno.

Jako laik se domnívám, že objev planety podobné zemi není o nic větším uměním než objev jakékoli jiné planety. Je pro nás zajímavější z hlediska lidské zvědavosti, ale každou chvíli je objevena nějaké jiná planeta. A to, že právě tahle se podobá Zemi, je jen náhoda.

Příměr:

Dvacet geologů bude vysláno do dvaceti různých lokalit, každý do jedné. 19 z nich neobjeví nic cenného, dvacátý objeví ložiska důležitých surovin. Znamená to, že je lepší než těch 19? Nikoli. Jestliže na těch prvních 19 místech skutečně nic není, tak závěr "nic cenného tu není" je z vědeckého hlediska stejně správný jako závěr toho dvacátého "je tu ropa, kobalt, platina, grafit a asfalt". Všech dvacet udělalo naprosto správné závěry. To, že pro nás je zajímavější právě ten objev toho dvacátého než těch prvních devatenácti, nic nemění na věci, že po vědecké stránce bylo všech dvacet úspěšných do úplně stejné míry.

To je můj laický názor.

Zde je ovšem oceněn tým, který dokázal vyvinout a v praxi implementovat a ověřit metodu, kterou lze najít ta ložiska na dálku, aniž by je bylo možné přímo pozorovat, jen z analýzy elektromagnetického spektra v jejich okolí. A tak prohledali všech těch 20 lokalit a něco nalezli.