Dobrý článek.

Rychlý přehled o zvýšenosti úmrtnosti v nejvíce postižených státech a regionech ve světe dává článek

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

Jsou tam dvě skupiny malých grafů s údajem o zvýšení úmrtnosti oproti normálu v procentech. Ze států je na tom nejhůř Peru se 100% navýšením úmrtnosti, z regionů Bergamo s 500% navýšením. Koresponduje to s informacemi o nedostatečných kapacitách pohřebnictví.

Dle mého je jediný relevantní údaj počet hospitalizovaných a zemřelých na 100.000 obyvatel. Tedy za předpokladu že všechny hospitalizované a zemřelé budou testovat.

Všechno ostatní jsou čísla na prognózy debaty a to ješte hypoteticky, neb vycházejí s nerovnoměrně udělaných testů...

Je toho ke komentáři víc. Chápu, že článek je pro začátečníka, ale možná by nebylo od věci přeci jenom zabrousit do problému trošku hlouběji. Nebudu tedy popírat, spíš doplňovat.

Testovací strategie je samozřejmě velký problém, ale s pomocí počtu testů se právě dá odhadovat, jak který stát přistoupuje k řešení problému, případně jestli tam dochází ke změně v tomto přístupu. Změny v počtech jsou vůbec nejčastěji nejvypovídavější o situaci v daném státě.

S počtem hospitalizovaných je bohužel podobný problém. Různé státy kupodivu hospitalizují s jiným přístupem. Dokonce ani počty lidí na JIP nejsou úplně srovnatelné, protože jsou rozdíly v tom, co se považuje za JIP. No a ani počty zemřelých nejsou bez velké obezřetelnosti srovnatelné. Státy je různě počítají, jednotná metodika není (přejdeme, že by mohly taky přímo lhát).

Ani absolutní čísla nejsou úplně k zahození. V počátcích je to dobrý ukazetel toho, kam až to daný stát nechal dojít. Malé státy mají, možná pro někoho paradoxně, méně možností, jak problému čelit. Proto taky mikrostáty mívají relativní čísla dost špatná. Když bych to zjednodušil, viru je jedno, jestli se začíná šířit mezi stovkou tisíc nebo stovkou milionu lidí. Samozřejmě s přibývajícím časem se začíná projevovat nasycenost a tohle číslo je na čase pro srovnávání opustit.

Nadnormální úmrtí jsou hezkým ukazatelem, pokud se v nich ukáže nějaký pík. Supr indikátor, že se stalo něco velmi nepěkného (bohužel pěkné věci se obvykle nedějí). Jinak trpí tím, že nevíme, jak lidi umírali z jiných příčin. Zajímavé je třeba srovnání Švédsko vs. Finsko. V těchto zemích, navzdory deklaracím nebyly přijaté strategie zas tak moc odlišné, život v těchto zemích běžel dost podobně (rozdíly byly, ale ve srovnání např. s Českem méně). Zatímco ve Švédsku mají pík, ve Finsku došlo dokonce k mírnému poklesu. Buď tedy je výsledek velmi citlivý na zvolenou strategii - i malá změna ve strategii může mít velké důsledky ve výsledku, nebo někde něco v těch statistikách páchne.

Zásadní rozdíl ve strategii Švédska a Finska je uzavření hranic.

Zatímco všichni sousedé (Norsko, Švédsko, Finsko) hranice uzavřeli, a tím pomohli většině Švédských regionů, ve Švédsku zůstalo otevřené Stockholmské letiště s přímým napojením na Amsterodam.

K čemu je maturita z matematiky?

Maturita z čehokoliv je dnes k ničemu. Ale znalost alespoň středoškolské matematiky je dobrá k tomu, že se člověk nad podobnými články dokáže zamyslet a porovnat, který z nich více dává smysl.

Ja si neodpustim rypnuti. Nedavny clanek o skodlivosti

Hydroxychloroquinu z casopisu Lancet byl docela zajimavy. Jenomze dneska na me vybehl tento clanek. Ale mozna je to jen informacni sum: https://www.theepochtimes.com/hydroxychloroquine-study-corrected-after-more-than-100-scientists-question-findings_3371001.html?

To je docela velký průšvih. Ne, že by byl průšvih opravování studií, to se stává, ale tady je to studie, která byla široce citována massmédiy se silným politickým podtextem.

Díky za zmínku!

Dobře zpracováno, velmi dobře a polopaticky napsáno.

...skoro jako od Kasíka. (to má být pochvala)

Mně tedy hlavně chyběl a stále chybí údaj o počtech lidí v karanténě a výsledků jejich testování. Jestli se nově pozitivně testovaní rekrutují z karantény (tedy ze známých zdrojů) je prostě pro chování veřejnosti klíčové. Samozřejmě, že je mi např. líto lidí z dolu Darkov, ale pokud budou veškeré počty nově pozitivních jen z jeho okolí, je to pro zbytek republiky dobrá zpráva.

"Můžeme si také všimnout, že v některých zemích, kde byly zaznamenány neobvykle vysoké počty zemřelých, byly v následujících týdnech zaznamenány neobvykle nízké počty zemřelých. Tato skutečnost by mohla souviset s tím, že onemocnění covid-19 je nebezpečné především pro lidi, kteří jsou ve vážném zdravotním stavu." je zajímavé, že autor článku nepřišel s přirozenějším vysvětlením a to, že tam kde bylo tolik mrtvých byly opatření ještě tvrdší než u nás. A jsem přesvědčen že prudký pád počtu mrtvých souvisí s těmito opatřeními. Těch nemocných a starých, které mohl virus zabít je i v těch nepostiženějších oblastech pořád dost.

Graf končí příliš brzo, ale stejně ve mně vzbuzuje pochybnosti, že se křivka skutečně zemřelých jen málokdy dostává pod 'běžný rozsah'. Já tam tedy důkaz pro tvrzení 'při epidemiích umírají hlavně lidé, kteří by stejně umřeli o pár týdnů později', nevidím.

Vzhledem k tomu, že tady dřív byly články o tom, jak je při nízkém počtu nakažených testování díky nižší než 100% spolehlivosti testů výsledek silně nadhodnocený, tak to v tomhle článku zmiňovanou metodu číslo 1 neovlivní.

Pokud nedojde ke změně testů na takové, které mají jinou spolehlivost, tak je srovnání v čase možné a vývoj trendu tím ovlivněný není.

Pokud čtete články, tak byste v této době už měl vědět, že není test jako test. Články které uvádíte psali o testech na protilátky, kdežto tento článek mluví o testech přímo na vir.

V grafu o vývoji zemřelých v Evropě ta špička vypadá hrozivě – dokud si neuvědomíme, že osa y toho grafu nemá počátek v nule. Všechny grafy s nenulovým počátkem jsou svým způsobem manipulativní a nepoctivé. Například zde by výkyvy byly podstatně menší a špička poloviční.

Jsou svým způsobem matoucí pro nepozorné čtenáře, ale svůj smysl mají. Pokud nejsou výkyvy v trendu snadno pozorovatelné a přesto je z nějakého důvodu chceme vizualizovat, tak neexistuje metoda, která by byla z tohohle pohledu čistá.