Výbuch měl sílu, jako kdyby vybuchla jeden až dva tisíce tun TNT.

Já vím, že jste to už opravovali, ale chtělo by to teda ještě jednu korekci

To tedy ano. Děkujeme!

Dusík se získává za vysokých teplot z atmosféry. Vysoké teploty a tlaku je dosaženo pomocí zemního plynu. Dochází tak k vypouštění CO2. U fosfátů je to ještě horší. Ty se těží a docházejí. Při produkci zeleniny se tak vypouští velké množství CO2. Oproti tomu kráva pasoucí se na louce je CO2 neutrální.

akorát vypouští metan, který je asi 26x účinnějším skleníkovým plynem než CO2

Teď je otázkou, zda evoluční výhodou je spíš zvědavost, nebo schopnost bát se.

Anebo rozum, který tyto dvě vlastnosti dokáže vyváženě zkombinovat. V případě výbušnin to platí obzvlášť.

"Odpověď je zcela jednoduchá: uměle vyrobené sloučeniny dusíku nás všechny živí. Podobné globální odhady jsou vždy zajištěny jistou mírou nejistoty, ale dusíkatá hnojiva, z nichž právě dusičnan amonný je nejdůležitější, v podstatě zajišťují třetinu až polovinu stravy pro lidstvo."

To je opsáno z prospektu nějaké chemičky? Věřím, že autor slyšel třeba o zeleném hnojení vikvovitými rostlinami a o možnosti přímo zakoupit bakterie vázající vzdušný dusík jsem četl ještě za komunistů.

Fajn, dokážete pohnojit vikvovitymi rostlinami 10 milionů km2 tak abyste zároveň vypěstovat i to obilí, rýži a soju a to celé jste pak dokázal zaplatit z výnosů zemědělství?

Odstřelovat spečenou směs ledku amonného , na to je přísloví o džbánu a utrženém uchu .

Dokud nezměnili některé věci, bylo to bezpečné...

Pochvala autorovi

Hlavně, že se všude uvádí, jak potraviny plné dusičnanů nejsou zdravé. Tedy je otázka zda je to dobře, že je lidí na Zemi tolik. Jsme tím nuceni upřednostnit kvantitu na úkor kvality.

Kde všude? To je kde? Já se s tím běžně nesetkávám...

Mám jen poznámku k závěru - bezpečnost je dávno vyřešena. Nejen u nás se ke hnojení "čistý" dusičnan amonný téměř nepoužívá, ale používá se jeho směs s vápencem či dolomitem. A tím je jeho výbušnosti v podstatě zabráněno - respektive mi není znám případ, kdy by se tomu tak stalo.

Tím se eliminuje nebezpečí při používání dusičnanu amonného jako hnojiva. Samozřejmě to nemění nic na jeho potencionální nebezpečnosti, pokud je vyroben a skladován pro výrobu výbušnin.

Jenže v obou podrobněji popsaných případech nehořel samotný dusičnan amonný.

V Oppau byl jak je uvedeno v článku smíchaný se síranem amonným.

V Texas City byl přepravovaný ledek dokonce smíchaný s nějakými ropnými produkty (petroleum), parafíny atd., takže prakticky hotová trhavina (a druhá loď která explodovala následně také vezla ledek jako okysličovadlo se sírou jako palivem).

Bezpečnostní listy i technický list k dusičnanu amonnému, který byl skladovaný v Bejrůtu (obchodní název Nitroprill HD - 98% dusičnan amonný) jasně hovoří o tom, že ledek samotný je nehořlavý a jen podporuje hořeníhořlavých látek.

V Bejrůru dle mého názoru bylo s ledkem i něco jiného. Nějaká hořlavina. A nemuselo toho být zas tak hodně. Okysličovadla je vždy většina. Už se spekuluje, že sklad využíval Hisballáh. na vide je jasně vidět, že před hlavní explozí v okolí skladu vybuchuje munice či pyrotechnika.

Docela bych ocenil, kdyby se technet věnoval otázce, zda skutečně může samotný dusičnan amonný v takto čisté formě explodovat, jak se neustále všude uvádí.

Uvést jako obdobné případy historické události, kde nešlo o čistý ledek a naopak byl smíchaný s hořlavinami či látkami schopnými rozkládat se na hořlavé látky mě nepříjde jako dobrá práce.

Už tady netrolte.

V dusičnanu amonném při výbuchu reaguje vodík z amonného kationtu NH4+ jako palivo a kyslík z dusičnanového aniontu NO3- jako okysličovadlo.

Článek: "Výbuch měl sílu, jako kdyby vybuchla jedna až dvě tuny TNT. Výsledný kráter byl téměř 20 metrů hluboký s průměrem kolem 100 metrů."

nemělo by tam kilotuny TNT?

Měly, děkuji!