Jak je známo z badatelské činnosti Járy Cimrmana nebyly vzducholodě prioritou hraběte Zeppelina: "Hrabě: To vše jsou jen první nedokonalé krůčky v mé hlavní badatelské činnosti. Způsob mého života mne totiž donutil zabývat se především otázkou ochranného prostředku proti alimentačním poplatkům. Pracuji na bázi tvrzené gumopryže. Ovšem výrobky vycházející z mých dílen jsou zatím - bohužel - příliš velké a nehodí se než ku létání."

Ta polární expedice vyniká zejména ve srovnání výsledků (mapování, měření magnetického pole atd.) se dvěma výpravani Nobileho poloztužených vzducholodí z let 1926 a 1928. Ta první, s Amundsenem, přeletěla v mizerném počasí pól a nouzově přistála na Aljašce, kde vítr vzducholoď při přistání de facto zničil. Sice to bylo poprvé, kdy lidský výtvor překonal Arktidu ze Špicberků na Aljašku přes pól (a možná poprvé, co doletěl na pól, podle toho, zda uznáváme pravdivost Byrdových tvrzení), ale jinak ta cesta nic nepřinesla. Ta druhá měla úspěch při prvním letu k Zemi Nikolaje II (dnes Nová země), kdy zmapovala aspoň malou neznámou část Arktidy, ale při druhém letu k pólu nejprve kvůli počasí Nobile zrušil vědecký program (zakotvení na pólu, vysazení tří vědců na led a měření všeho možného) a na zpáteční cestě vzducholoď havarovala pár desítek kilometrů od Špicberk, což vyvolalo známou heroickou pátrací a záchrannou akci, díky níž se štěstím část posádky, včetně Nobileho a Běhounka, přežila.

Graf Zeppelin naproti tomu strávil nad Arktidou řadu dní, zmapoval rozsáhlé území, provedl řadu různých atmosférických i magnetických měření a nic se mu nestalo, vrátil se nepoškozen a podle plánu. Ještě stihl efektní setkání s ledoborcem Malygin, který vedl výzkum u Země Františka Josefa a mimo jiné stále ještě marně pátral po stopách zmizelé části Nobileho výpravy. Možná měl Graf Zeppelin prostě jen štěstí na počasí, ale asi měla značný vliv jeho velikost a vyspělejší technika, díky které mohl zůstávat déle ve vzduchu, dosahovat větších výšek a tak si prostě do značné míry vybírat počasí, v jakém podnikne kterou část letu.

Díky za výborný článek.

Mám za to, že Graf Zeppelin se jmenoval po dceři otce legendárních vzducholodí. Která měla sice přijmení po otci Ferdinandovi, ale celé jméno "Graf Zeppelin" je její.

Ne, tak tomu není. "Graf" není jméno, ale šlechtický titul. Dcera tedy nebyla "Graf", ale "Gräfin". Vzducholoď je pojmenovaná po panu hraběti, jeho dcera mohla vzducholoď maximálně pokřtít.

Tabulka jen částečně počeštěná - když už překládáte civilní/vojenské, tak můžete přeložit i názvy států, ne?

A míle? Míle v českém článku? Která míle? Česká, anglická pozemní, námořní nebo snad jiná?

Je to trochu jinak, tabulka není počeštěná, je psaná primárně česky. Ale u těch států mi přišlo lepší to napsat takto, protože "Ger." vypadá lépe než "Něm." a "GB" vypadá lépe než "VB". Navíc předpokládám, že s pochopením významu "Ger." a "GB" nebude mít nikdo potíže.

> Na první transatlantický let se vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin vydala z Friedrichshafenu 11. října 1928 a po 11 hodinách a 44 minutách letu přistál 15. října v Lakehurstu.

Tohle by asi chtělo napsat trochu lépe.

Díky, opraveno, vypadla jedna "1", má být "po 111 hodinách".

Děkuji za velmi zajímavý a čtivý článek

Dík, dobré čítanie.