"Někdejší obrovské sálové počítače díky objevu tranzistoru dnes nosí každý z nás v kapse."

A to je ještě hrubé podcenění, ono je těžké si to představit, ale v 60. letech by jediný dnešní telefon měl mnohonásobně vyšší výkon než všechny počítače světa dohromady.

Drahý autore, kdybyste, jako já, v 60. letech rozebíral tranzistoráky a koukal, co z nich vypadne, tak byste věděl, že dříve se používaly germaniové tranzistory. Křemíkové se masivně rozšířily až v těch 60. letech a ze začátku byly o dost dražší.

A před nástupem germánia a křemíku ještě fungovaly selénové usměrňovače. Ještě mám někde jeden schovaný.

Bateriová přenosná rádia s elektronkami existovala. Pamatuji dokonce, že se do nich prodávaly v elektru speciální baterie s napětím 100 V kvůli dostatečnému potenciálu mezi katodou a anodou. Dneska si tyhle baterie vyrábějí nadšenci a majitelé těchto rádií sami - sériovým pozapojováním 10 ks devítivoltových baterek.

Umožnila to technologie využívající křemíkových čipů, na kterých jsou tranzistory vytvářeny s pomocí laseru...

Jako někoho, kdo už roky pracuje v tomto oboru, tedy ve výrobě čipů, by mě ale opravdu moc zajímalo o jako technologii se jedná.

Normálně laserem vyřežete z křemíku tranzistor, pak druhý, třetí ... a až jich máte deset miliard, slepíte z nich procesor.

Tranzistor menší jak jeden atom sice fungovat nemůže, ale pro spoustu výpočtů můžeme využít nejen hodnoty ano/ne, ale spojité spektrum hodnot. Například kvantové procesory si vyloženě říkají o nasazení v oblasti grafických karet nebo zvukových procesorů. Vlastně všude, kde se užívají digitálně-analogové převodníky.

Představa, že miliony qbitů jedním tikem zkolabují do reprezentace snímku na obrazovce, mi přijde velmi lákavá. A vývoj kvantových počítačů se zrychluje stejným tempem jako kdysi vývoj tranzistorových systémů. Máme se nač těšit.

Doplním, vedle křemíku se pro některé výkonové součástky začíná používat karbid křemíku SiC.

Konkrétní užití je ve střídačích, měnících napětí a v nabíjecích obvodech vysokokapacitních akumulátorů - rychlejší nabíjení. Prostě všude tam kde se spínají vysoké výkony.

Dostat vibrator a atomovku do jedne vety, to snad byla sazka. 樂

probuh proc se tu mistr Brezina ztrapnuje a pise o tematu kteremu absolutne nerozumi?

Já bych se neptal proč se ztrapňuje - je to vystudovaný biolog, takže se pustil hodně daleko od oboru,o kterém by mohl a měl něco vědět...Otázka zní jinak - zda to mohou číst osoby s ještě podstatně menším přehledem a vědomostmi o tomto oboru. Odpovídám si, že nepochybně ano a tito jedinci budou i tak povrchními a místy nesprávnýmí informacemi obohaceni a třeba jim v hlavičkách i něco zůstane. Co si o tom budou myslet lidé se znalostmi, kteří začínali v době děrných pásek,feritových pamětí a hradel sestavených z germaniových tranzistorů a diod a nyní pracují s procesory 5nm technologie a když i embedded systémy mají nesrovnatelně větší možnosti než tehdejší sálové počítače, to přece není důležité, ti se jen pousmějí