Že vojenské velení sršelo sebevědomím, měli důvod protože mohli na frontu vrhnout zálohy vázané na dálném východu kvůli Japonsku (R. Sorge)

Díval jsem se na nálety na Moskvu - nejtěžší byly hned od 22. července 1941 - 3 noci po sobě 195, 125 a 141 bombardérů. Pak už němci nikdy velký svaz neposlali. 93 ks 29.7., 83 ks 11.8., 59 ks 28.10. V listopadu a prosinci už jen menší skupinky pod 10 letadel. Od srpna létali výhradně ve velkých výškách (nad 6 km) - takže minimální ztráty jak palbou děl, tak stíhačů, s rezignací na jakoukoliv přesnost bombardování.

Historici nové doby vám určitě sdělí, že postup na Moskvu byl zastaven díky americké podpoře. Přitom významnější pomoc přišla až po Stalingradu a když Němec prchal že Sovětského svazu. Navíc pomoc nejen šetřila životy i techniku západních spojenců, ale Američané si ji nechali dobře zaplatit. Nejvíce čerpala Británie, která vše splatila až v roce 2006. Vzájemná pomoc SSSR a Británie byla zdarma.

Úžasné. Velký respekt ruské armádě a jejím vrchnímu veliteli, vítězi WWI

Macku .. ty znalče víš jaký je rozdíl mezi WWI a WWII

Co si má člověk myslet o národu, který dělá Říjnovou revoluci v listopadu? A takhle je to v Rusku se vším.

Hodnotit národ, kde do roku 1917 rozhodoval car podle kalendáře, je hloupé. Mimochodem juliánský kalendář zrušila právě bolševická vláda, poslední stát který ho používal bylo Řecko.

Jaké asi byly osudy vojáků v dokumentu, kdo se dožil konce války..

Generálové (ne všichni) si naloupili v Německu (v první řadě Žukov), ostatní se vrátili domů a ke svým rodinám (pokud je našli) a ke své práci. Spousta lidí bez nohou a rukou, spousta se střepinami v těle - člověk se smál a náhle se zkřivil, nebo i upadl. Obnovovali zemi z trosek a hodně vyprávěli o válce, ale nikdy o tom, jak zabíjeli - to bylo tabu. Všichni vděční Stalinovi (to je skutečnost, všichni [kromě Solženicyna] uznávali, že on byl strůjcem tohoto vítězství) a šťastní, že to skončilo a jejich milovaná země přežila.

A to si s nacisty dva roky předtím podávali ruce. Nácek a komunista, dvě strany jedné mince.

Rusové dělali Němcům užitečné idioty. Už jen to, že po I. SV, kdy měli Němci zákaz výcviku armády, jim Rusové tajně umožnili výcvik na Sibiři.

V roce 1941 byla ještě jedna vojenská přehlídka....1.5 1941...a na prvního máje bylo pozváno půlka velení německých spojenců....https://www.youtube.com/watch?v=vCef2xz4p10

Co je na tom špatného? Jednak měli dohodu o přátelství, jednak (protože věděli o připravovaném útoku) museli trochu vycenit zuby a zkusit zastrašit. Nebylo jen toto. Na jaře 1941 pozvali německého velvyslance na Ural a předvedli mu tamní vojenský průmysl (mimo dosah plánu Barbarossa i letectva).

Jo, zapomněl jsem poděkovat autorovi, že tentokrát vynechal ideologické žvásty.

Ideologické žvásty tady plká stará václavka.

Pane, na vojně jste nebyl a děláte ze sebe kašpara. Vaše 2-3 divize, co by dobyly Moskvu to je cca 40- 60 tis. vojáků. Tak to znova přepočítejte! Měli bychom se bavit o statisících!

Nevím, no co reagujete, ale s těmi 2 - 3 divizemi, jestli je považujete jako nedostatečné na dobytí Moskvy, máte samozřejmě pravdu. A to jste jim dokonce v těch počtech vojáků oproti skutečnosti (a to hovořím o tabulkových počtech, tedy o plných stavech) ještě dost přilepšil.

Autor poněkud přehlíží dobový kontext, zejména té přehlídce těsně předcházející události. Ta přehlídka byla více méně propagandistickou akcí. Je třeba vzít v potaz, že se přehlídka 7. 11. 1941 konala jen necelý měsíc po tzv. vjazemské katastrofě, kdy bylo v bitvě u Vjazmy obklíčeno 37 divizí Rudé armády z několika třech frontů. Rudá armáda v ní ztratila bezmála milion vojáků, z toho přes 600 tisíc zajato, nejméně 200-250 tisíc padlo a cca 150 tisíc bylo zraněno - šlo o největší úspěšnou obkličovací operaci v historii, podstatně větší než Stalingradský kotel. V bitvě padlo několik sovětských generálů, včetně jednoho velitele armády. Ještě víc generálů Rudé armády bylo zajato, např. velitel 19. armády generálporučík M. Lukin. Jeho, rovněž tehdy zajatý náčelník štábu generálmajor Vasilij Malyškin se později stal generálem Vlasovovy armády.https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D1%8F%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BE%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F. --- Porážka u Vjazmy vyvolala v Moskvě velikou paniku, fámy, masový útěk z města, drancování obchodů, útok na spořitelny etc. Kdyby wehrmacht v polovině října 1941 vysadil v Moskvě třeba jen dvě výsadkové brigády, ovládl by ji. Rudá armáda neměla po porážce u Vjazmy před Moskvou prakticky žádné vojenské síly a v následujících týdnech je stahovala, odkud se dalo, od Leningradu až po Dálný východ. Během prosincové ofenzívy 1941 se tak podařilo shromáždit kolem Moskvy cca 100-110 divizí. Navíc se 7. 12. 1941 ukázalo, že Japonci na Sovětský svaz nezautočí, a vojska na východě SSSR tak bylo možné využít k boji proti wehrmachtu.

Japonci sice zaútočit mohli, ale jednak si pamatovali, jak jim Štern vyprášil kožich u řeky Chalkyn a jednak si ještě lépe pamatovali, jak je ve stejné době podrazili Němci. Ale SSSR přesto vojska na východě držel - jen je postupně doplňoval o vězně a vojáky postupně posílal na západ.