Vždycky jedině hibernace. Mám běžně puštěno cca 10-15 programů, v nich X otevřených dokumentů, do toho 10 oken Průzkumníku a desítky oken Chromu s dalšími desítkami karet v nich. Kdybych to všechno musel každý den pouštět/otevírat znova, tak se z toho orosím. A batch script, který by to spouštěl automaticky, to neřeší - pochopitelně nemám každý den otevřené úplně stejné dokumenty či programy, ale průběžně se obměňuji, jak dokončuji jednotlivé úkoly a začínám nové.

PS: léta, kdy bylo třeba brát ohled na SSD, pro která velký objem dat zapisovaných při hibernaci mohl být problém, už jsou naštěstí dávno pryč. Dnešní SSD vám dřív odejdou na cokoliv jiného, než na nadměrný počet přepisů.

Chybí mi tam podstatná pasáž o tom, jak se chová počítač ve smyslu aktualizací a podobně. Házel jsem počítač do spánku či hibernace třeba večer v ložnici, a bum ve tři ráno se najednou všechno probudilo a rozsvítilo, což bylo dost otravné.

Co se týká spotřeby baterie, tak dneska ani hibernace, ani vypnutí nic nezaručí... U starých ntb (odhaduju tak do roku 2008) po vypnutí notebook opravdu nespotřebovával nic, když byl třeba týden nebo dva mimo zásuvku tak měl furt nabito. Dneska, když necham ntb týden ležet vypnutý, nebo v hibernaci, tak se baterka vycucá do nuly. Dělal mi to každý notebook cca od doby uefi biosů a win 7. A to jsem koukal i na nastavení wake on lan nebo USB power. Takze moderní notebooky musí mít něco, co běží stále.

Ráno přijdu k PC, zapnu, do 30 sekund max. mám vše připraveno. Můj MAC je sice rychlejší, než desktop s Win, ale těch ušetřených 20 sec mi zatím nevadí.

Zajímavý článek, ale ohledně bezpečnosti, PC vytahuji přímo ze zásuvky. A nemusím čekat nez se vypne.

Zlatý Apple Mac. Ten při vypnutí jde do hibernace pokaždé automaticky, vůbec nad tím nemusím přemýšlet. Rozdělaná práce je po zapnutí pokaždé přesně v tom stavu, v jakém byla před vypnutím. Windows jsem provozoval 20 let, bylo to 20 let neustálých nervů. Když jsem pak konečně přešel na Mac, tak jsem nechápal, proč jsem ten přechod tak dlouho odkládal.

Vypnutí to zatím jistí. S režimy spánku nemám dobré zkušenosti, co se týká plynulosti PC a restart mi připadá že už taky není co býval a kolikrát je PC ještě v horším stavu (sem tam, ne furt). Vypnu, zapnu a PC jede svižně.

Vypnu, mám klid, zapnu a za pár sekund jsem zpátky. Dneska to nemá smysl řešit.

Zejména je-li v počítači použit SSD disk s rozhraním M2 v režimu Pcie, to je neskutečný fofr.

no já svůj notebook HP 17" vypnout nemůžu - pojedu na něm dokud nezhasne definitivně - před několika měsíci jsem si ho totiž polil minerálkou a přesto že jsem ho beskově otočil a vytřel, tak sice jel dál v ten okamžik, ale jakmile jsem ho vypnul, tak nešel nahodit -

maškal a držel jsem zuřivě to miniaturní tlačítko vlevo nad klávesnicí, až čtvrtý den NB zázračně naběhl - zjistil jsem že mi odešla zřejmě jedna RAM, protože jede jen na 8GB RAM místo deklarovaných 16gb, 500GB SSD v pohodě, ten pak vymontuju- hůř jde mačkat na klávesnici jednička - jinak baterie nabíjí a všechno je cajk

jediné maso je to, že jak ho vypnu, což se stalo celkem třikrát, tak čekám 3-5 dnů než si to rozmyslí a znovu naskočí na obrazovce symbol HP a jede- takže dávám jenom režim spánku a pořád zapnutý - 24denní blackout by mě ho samozřejmě opět vyřadil na pár dnů - zajímavé, že vždy pak naskočil

servis je mi k ničemu i když je ještě v záruce protože by to HP neuznalo a nedoplatil bych se ....všechno jinak normálně funguje - online diagnostika HP supportu na moje výrobní číslo nezjistila problém, jen do testování BIOSU jsem nešel - mám tu stejně koupený do foroty ještě lepší HP 17 -cn0605nc, nejlepší kus s integrovanou grafikou - samostatnou nechci

Škoda, čekal jsem, že rozvedete dopad jednotlivých režimů na hardware, zejména SSD. Vím třeba, že spánek opotřebovává SSD stejně, jako by byl počítač zapnutý. Platí to i pro hibernaci?

omyl - spánek SSD neopotřebovává, RAM totiž zůstává pod napětím a tak si udržuje stavy. Disk je naopak vypnutý.

To, na co narážíte, je hibernace. U moderních SSD je vcelku zbytečná, protože náběh OS z hibernace trvá téměř stejně dlouho jako bootování od základu. Dříve se nedoporučovala kvůli nízké životnosti SSD, dnes, u těch moderních, už to takový problém není