Tolik penez vyhozenych dovzduchu )teda potopenych v morich)...

Absolutně nechápu postup využití sono bóji v té době.

Jasně shodím boji a dozvím se, že ve vodě je objekt 2400m 150st a zřejmě i hloubku.

Ale jsem na otevřeném moři, žádné měřítko? Jasně chápu, přeletím ti boji ve stejném kurzu, ale jak odhadnout tu vzdálenost?

Vždyť zrovna u hlubinných min muselo jít o každý metr ?!?

Nešlo o každý metr. Házeli to tam jak hrách a jediné co museli trefit byla hloubka. Tehdejší ponorky nemohly tak hluboko a nebyly tak rychlé, takže šance na poškození tam byla i tou tlakovou vlnou.

Sice jsem o výpravách japonských ponorek do Evropy něco málo věděl, ale netušil jsem, že to byla série koordinovaných akcí, resp. jsem si jednotlivé případy nepospojoval. Díky za rozšíření obzorů a parádní článek 

Hezký článek a naprosto nesmyslný titulek.

Možná .... Třebaže tedy vzdálenost z Japonska do Francie a zpět činila třicet tisíc mil, prostředky k plavbě do Evropy existovaly

Děkuji za hezké počteni...

Skvělý článek

Jako fyzik vím také, že krátce před kapitulací Němci poslali v japonské ponorce i 800 kilo obohaceného uranu, sami už tu bombu vyrobit nestihli. Problém byl totiž i s elektronickým zapálením, Němci neměli dost rychlé thyratrony. Ponorka byla naštěstí potopena, Japonci také tu bombu už nestihli. Ale minulo se to s s Američany opravdu jenom o pár měsíců.

Po válce všichni zatloukali, tvrdili, že se zabývali výhradně mírovým využitím atomové energie. Zhrzený akademický malíř Hitler pro fyziku neměl pochopení, Einstein byl žid a tak se nesmělo o něm ani mluvit. Německá socialistická fyzika zbožňovala Helmholtze, reprezentanta staré školy. Jaderná fyzika byla fůj, židovská propaganda, to přežívá dodnes.

Já tedy, jako jaderný fyzik, nevím o tom, že by Němci kdy (až dodnes) měli jakékoliv zařízení na obohacování uranu na úroveň, použitelnou pro bombu. Werner Heisenberg stavěl těžkovodní reaktor na přírodní uran. Z něj by získal plutonium na výrobu bomby. O tak vysokém obohacení uranu, aby z něj šla vyrobit bomba, se mu ani nesnilo.

Ale možná mám mezeru ve vzdělání, uvítal bych nějaký seriózní zdroj.

Výborně napsáno. Nejslavnější je asi historie I-52. Díky nálezu vraku je dokonce známo i přesné místo jejího potopení. Skoro se až divím, že vzhledem k nákladu nikdo nemá zájem o její vyzvednutí, dokonce se proslýchalo, že měla na palubě jisté dokumenty které by umožnili zkrácení války.

Nebyla to zrovna ta ponorka s nákladem obohaceného uranu?

K článku bych měl jednu výhradu vzhledem k tomu, že jde o technet. Bogue byla eskortní letadlová loď, do letadlové lodi jí toho hodně chybělo.

Přesně.

Takže žádné monstrózní lodě, ponorky, děla, letadla...

Tuhle bitvu vyhráli civilní a vojenstí technici, kteří někde v zázemí v kancelářích a dílnách vymýšleli a dávali dohromady radary, odposlouchávací a zaměřovací zařízení, sonobóje, někde v kancelářích luštili depeše či provozovali počítače na luštění depeší....

Všelijací ti vojenští kapitáni a důstojnící, ať už byli sebeakčnější a sebe dokonalejší, jim jen občas pomohli ukořistěním vzorků nepřátelské techniky a správnou aplikací výsledků výzkumu, vývoje a práce těch techniků a kancelářníků.

Samozřejmě. Třeba bitvu u Midway vyhrála Spojeným státům znalost japonské šifry, průmyslová základna a genialita generála Nimitze, co díky informaci o plánovaném útoku na Midway nechal připravit plán na neuvěřitelně rychlou opravu těžce poškozené U.S.S. Yorktown. Díky perfektní logistice tak zvládli těžce poškozenou letadlovou loď, jejíž opravy se původně odhadovaly na 5 měsíců, učinit bojeschopnou během 3 dnů v suchém doku.

Právě průmysl, obrovské technické know-how a flexibilita jim tu válku nakonec vyhrály.