"Plastik" Lábus a "Otec byl ten večer nějaký neklidný" zůstávají nezapomenutelné i přesto, že je seriál komunistická s ačka.

Víc, pan Munzar v roli lékaře SS, když mluví o tom, že jeho oheň ještě nevyhasl, pan Haničinec v roli důstojníka Banderova štábu, když topí Klleibra ve vaně, to je taky pokoukáníčko.

Seriál poplatný své době ? Ano stejně jako dnes třeba Ulice, nějaká holka je ekoložka jako víno, jedna starší dáma je lesba, eutanazie už taky proběhla.... Takže jestli je poplatnost špatná pak se točí pořád špatné seriály....

Poplatnost není špatně. Špatně je poplatnost totalitnímu režimu.

Zeman rozhodně není výborně řemeslně zvládnutý seriál, je to průměr, možná spíš slabší průměr

Já jsem nikdy nepochopil tu adoraci seriálu 30 případů... Nemám problém ocenit jiné seriály z té doby (Nemocnice na kraji města, Chalupáři, Sanitka, Byl jednou jeden dům aj.) a dokonce nemám problém ocenit, že za socíku bylo pár věcí dobrých (ano, současný režim těch plusů má mnohonasobne víc). Ale kde tam všichni vidí tu řemeslnou kvalitu, když si teda odmyslíme obrovský ideologický nátěr? Herci tam neskutečně přehrávají. Úplně všichni. Herci mají gesta jak z éry němého filmu, akorát že s dialogy. A ty dialogy jsou jak ze školní besídky. Křečovité jak obsahem tak dikcí. To i ta Žena za pultem je koukatelnější.

Nepochopil? Nevadí...

Těch 30 případů - z toho je dnes naprostý kult. Fan klub. Muzeum. Diskuse o každém dílu.

Mezi důchodci. Za něco stojí jen pár scén. Ale i ten Lábus bylo akorát nechutné lhaní o undergroundu. Za trochu stály jen ty ryze detektivní příběhy, jinak to je politická žumpa.

Film Atentát to je prostě pecka.