Ro.44 Italové používali ještě v první polovině roku 1941 a to i zřejmě jako noční stíhač.. Samozřejmě to bylo letadlo poplatné době vzniku. Souputník průzkumné Ro.43. Ta sloužila mnohem déle na paubách lodí i z pozemních základen. Obecně italové plováková letadla používali do konce války třeba Z.506 což byl původně plovákový bombardér a nebo RS.14.

Poslední kusy Ro.44 dosloužily až v roce 1943, používaly prakticky až do podepsání příměří, ale pouze jako cvičné. V roli stíhací se ve válce vůbec neuplatnily/nepoužívaly (nebo máte zdroj hovořící jinak?). Italové ho zkusili například angažovat jako průzkumný, ale k tomu byl jako jednomístný také nešikovný. Jinak se hovoří o jediném bojovém nasazení několika málo exemplářů (z celkem 35 vyrobených), a to při útoku na pozemní cíle během dobývání Kréty.

Plováková letadla používali do konce války samozřejmě i jiní, ale v kategoriích pro to vhodných. Každý asi zná početný americký Kingfisher. Plovákových letounů (o létajících člunech ani nemluvě) létala ve druhé světové válce řada typů a celkově relativně velký počet, ale článek je o strojích stíhacích.

Italové to s IMAM Ro.44 špatně promysleli, proti Swordfishům a Albacorům by stačily. Letové vlastnosti ale prý byly mizerné. Rufe proti B-25 Mitchell? Leda náhodou, japonským hlášeným počtům sestřelů moc nevěřím.

Jedním z důvodů, který v článku nezazněl, byly opodstatněné obavy při přistání s poškozeným plovákem. U dvouplovákového letounu je jeho ztráta prakticky jistá. Letouny s centrálním plovákem nebo člunovým trupem mají šance mnohem vyšší.

Důvodů čeho? Nechybí v té větě něco?

Díky za článek!

Super by byla ještě kapitolka o hydroplánech na bitevních lodích / křižnících, které měly primárně asi roli pozorovací a průzkumnou, ale boj se také dal očekávat. Arado 196 a ekvivalenty.

Saunders Roe - to je parádní létající člun!

Byly v něm instalovány "první" britské proudové motory s axiálním kompresorem od Metropolitan Vickers, jejichž historie je taky dost zajímavá etapa vývoje proudových motorů.

Stíhací hydroplán, a další stupeň je stíhací vzducholoď (Karel)

Skvělý článek.

Sice se v tématice víceméně vyznám (zejména co se týče letounů na Pacifickém válčišti), a zejméně o obou japonských strojích tedy něco vím, ale i tak jsem si dobře početl.