Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Dlouhodobé zkušenosti s OS Windows Millenium

aktualizováno 
DOPLNĚNO O DALŠÍ KAPITOLY Téměř každý uživatel PC znalý produktů Microsoftu má velké předsudky vůči Windows Millenium. Je však možné, aby tento systém při standardním zacházení vydržel nainstalovaný na PC ke spokojenosti uživatele několik let?

Úvod

Když jsem před dvěma roky instaloval na můj počítač Windows Millenium Edition, určitě jsem netušil, že tam vydrží bez reinstalace po celé dva roky. Rozhodl jsem se je totiž dlouhodobě otestovat pro recenzi a podle jasně stanovených pravidel.

1. Budu se k nim chovat jako slušný uživatel, tj. po dobu testu jim nebudu dělat nic, co by jim vyloženě mohlo vadit, jako například smazání registrů, formát harddisku a jiné běžné činnosti.
2. Nepřeinstaluji je, dokud budou rozumně použitelná, a teprve pak také ukončím test.

Protože v poslední době jsem již byl nucen rebootovat poněkud často a MEčka svou stabilitou lehce ohrožovala mé duševní zdraví, rozhodl jsem se test ukončit. Zde je tedy výsledná uživatelská recenze, kterou mnoha lidem slibuji už drahnou dobu a kterou se s tímto systémem loučím.

Z lidí, kteří mne znají, by mě asi jen málokdo nazval milovníkem firmy Microsoft.
Pravda je taková, že na MS DOSu jsem prakticky vyrostl a Windows 3.1 a další jsem s úspěchem používal po dlouhá léta. Zásadně mne sice dráždí některé kroky této firmy, ale tuším, že v jejím postavení, kdy téměř nemá konkurenci a naopak si může dovolit koupit cokoli a kohokoli, se vlastně nechová nijak zvlášť překvapivě. Nakonec, podle zasvěcených komentátorů, by jiné firmy byly v této pozici ještě mnohem horší. Znamená to každopádně, že nejsem a priori proti Windows zaujatý, čili ti, kdo očekávají plamenný proud hrůzy dštěný na MEčka, protože "Microsoft", budou nejspíše trochu zklamáni. Ale vezměme to pěkně po pořádku, přece jen jsem pro nasbírání dojmů na recenzi měl docela dlouhý čas.
Nebudu zde rozhodně popisovat, jak se Windows ME používají ani co všecko obsahují, spíše shrnu zkušenosti, které jsem za dobu testu nasbíral.

Instalace Windows ME, hardware a první dojmy

Instalace MEček proběhla velmi snadno, byť ne zrovna rychle. Po zadání těch pár údajů, co si o ně řekla, již instalace proběhla samostatně. Veškerý hardware byl hned napoprvé nalezen a rozpoznán. Jednalo se o úplně nový PC výhradně se značkovými komponentami s procesorem AMD Duron 700 (později přetaktovaný na 933 Mhz, kde běžel zcela stabilně).

MEčka měla k dispozici nejprve 64MB RAM paměti a sama o sobě běhala velmi svižně. Po rozšíření na 128MB RAM pak začaly rozumně svižně běhat i aplikace.
V průběhu testu jsem pak přidal ještě dalších 256MB RAM a od té doby nepamatuji žádný problém s nedostatkem paměti, či zběsilým swapovaním, kterému se MEčka předtím občas oddávala. Musím přiznat, že jsem počítal tak s jedním, maximálně dvěma měsíci testování, soudě podle zkušeností přátel. Poté jsem měl v plánu nasadit úplně jiný operační systém, proto jsem paměť přizpůsoboval situaci opravdu až dodatečně.

Harddisk představoval zbrusu nových 40 GB datového prostoru uzavřených v malé krabičce, která příjemně švitořila na 7200 otáčkách. Systém si s diskem zjevně porozuměl, protože ani po této stránce jsem problém nezaznamenal.

Grafická karta byla v té době vcelku moderní GeForce II MX se 32MB RAM, která
tehdejší hry a ovšem i seriózní práci s bravurou zvládala.

Windows ME vypadají po grafické stránce jako Windows 95, jen jsou hladší a barevně sladěnější. O desktop a velmi dlouhé nabíhání se stará integrovaný Internet Explorer. Hlavním rozdílem oproti Windows 95 daným touto vlastností je zpomalení odezvy, delší doba startu a větší nároky na paměť. Na druhou stranu je možné používat jednodušeji pozadí a spouštět aplikace singleclickem, místo doubleclicku. Možná to někdo ocení, ale já bych raději zakázal ten IE. Jistou výhodu tohoto řešení vidím v tom, že start Internet Exploreru pro brouzdání na webu pak byl velmi rychlý.
 
Provoz a síťování

Nevím jak vy, ale podle mého je počítač bez připojení do sítě, potažmo do internetu, jen velká kalkulačka, či herní konzole s velmi omezeným využitím.
Záhy jsem tedy přikročil k instalaci síťové karty, protože kalkulačku už mám a na hraní her nemám v poslední době stejně čas.

Mám slabost pro osvědčené bezproblémové značky, a tak v jediném ISA slotu na motherboardu přistála síťová karta od 3COMu. Karta to je sice postarší, ale velice výkonná a nikdo ji nemůže nařknout z koketování s Plug'n'Play.
ME ji přesto bez problémů detekovaly jako novou síťovou kartu a chtěly pro ni ovladač. Zvědav, co se stane, jsem povolil použití ovladače dodaného s Windows a světe div se, vše fungovalo hned napoprvé na jedničku.

To bylo opravdu příjemné překvapení, protože všichni okolo nabídku a kvalitu ovladačů v MEčkách spíše hanili. Má zkušenost s Windows ME je taková, že se značkovým hardwarem není žádný problém. Ten však může nastat u novinek, které v době vydání systému nebyly ještě známé. Microsoft má nyní novou licenční politiku, kde je zavedena omezená podpora pro systémy. Jakmile uplyne stanovená doba od vydání systému, tak již nebudou žádné Service Packy, záplaty, ani telefonická podpora pro daný systém. Windows ME zatím podporu má, ale pouze do roku 2005.

Pokud se budete řídit stejným heslem jako já - "Nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat neznačkový hardware" -, pak po stránce ovladačů na problém také nejspíše nenarazíte. Ony oblíbené symboly žlutého terče s vykřičníkem, alespoň co mi paměť slouží, mi MEčka nikdy nepředhodila. Pravda je však taková, že v testovacím počítači byly značkové snad i kabely.

Podle ohlasů na internetu a podle poznámek kolegů, jsem očekával tragický výkon MEček při práci se sítí. Ve skutečnosti jsem přes 10Mbitový Ethernet často tahal či posílal data i rychlostí více jak 1.1MB za sekundu (fyzický limit je 1.25MB, ale část padne na režii sítě), přičemž se jednalo o síť nepřepínanou, na které bylo připojeno dalších několik desítek počítačů, byť v dané chvíli nepříliš aktivních. Dovoluji si tvrdit, že síťování MEčkům problémy skutečně nečinilo. Vytížení procesoru také nebylo nijak tragické. Při průměrném průtoku 900KB/s download + upload si síť vezme tak 20 % výkonu, přičemž nejvíce je pochopitelně zaměstnaný harddisk.

Jiná písnička je ovšem při pokusech o použití sítě prostřednictvím Microsoft Network a při sdílení pomocí SMB protokolu. Pouhé vypsání připojených počítačů trvalo často minuty, aby pak člověk zjistil, že část z nich stejně není aktivní. Rychlost při transferu dat pomocí sdílení je mírně řečeno tristní. Mezi dvěma stejnými PC spojenými stejnou ethernetovou sítí, kde pomocí FTP přenosů lze dosáhnout běžně 900 KB/s, se stahování přes sdílení loudalo někde pod 500 KB/s. Z praktického hlediska se tedy jedná o opravdovou nouzovku, navíc silně zatěžujíci procesor.

Smutnou vlastností sdílení dat na Windows je také chyba v jeho zabezpečení pomocí hesla. Již dávno na internetu existují utilitky, které potenciálnímu útočníkovi umožní jednoduše heslo chránící sdílená data zjistit. To pak v důsledku znamená, že jakmile nasdílíte byť jediný soubor na disku, sdílíte tak nedobrovolně celý svůj disk, a to obvykle příliš nepotěší. Již dávno samozřejmě existují opravné záplaty pro každou verzi Windows tímto dotčenou. Jenže kolik lidí má čas a  zájem neustále tyto opravy instalovat. Nezájem ilustruje např. červ Slammer, který využil díru v MS SQL, na niž je patch k dispozici již více jak půl roku.

Provoz, stabilita a chyby

Docela mi vadilo, že sice MEčka bez pádu a často i bez BSODky (Blue Screen Of Death TM) vydržela rozličné čachry, ale potom se odmítala nechat vypnout, či restartovat. I po pečlivém ručním povraždění všech problémových programů se nenechala softwareově vypnout a pomohl až hardwarový reset. Svědčí to o podivné práci s pamětí, neboť takto se nejčastěji projevují chyby, které přepíší v operační paměti kus kódu systému.

Pozitivním rysem MEček pak je to, že se po restartu dokázala samostatně opravit do plně funkčního stavu a stačilo jen kliknout na tlačítko pro obnovení nastavení desktopu z havarijního módu. Obnova funguje i při smazání, či přepsání některých důležitých souborů.

Vzhled desktopu má na starosti Internet Explorer, a vždy, když nebyl systém správně vypnut, je místo pozadí zobrazena varovná stránka, ale jinak systém plně funguje. Jedním kliknutím se vše uvede do původního vzhledu - tedy obvykle.

Samostatná bezproblémová obnova platila pro úvodní část testu. Po nějaké době se začal vyskytovat stav, kdy se grafický Scandisk po pádu Windows zacyklil a do nekonečna načítal nějaký pochybný kus disku. Zde pomohlo Scandisk ukončit a opravu provést ve starém dobrém Disk Doktorovi z Norton Utilities. Ten spolu s Windows Doktorem dokázal opravit všechny chyby, co nadělal, či neodstranil Scandisk, a navíc vyčistit chybné linky, pročistit registry, odstranit mrtvé řetězce dat z disku apod. Osobně si myslím, že jen díky Norton Utilities se MEčka dočkala takového požehnaného věku dvou let bez reinstalace, ale zdaleka ne každý člověk si je zakoupí.

Přiznám se, že inovovaný Scandisk mě celkově spíše znervózňoval, protože se pokoušel obnovovat chyby na disku, zatímco se na pozadí startovala Windows. Proto musel dost často začínat od začátku, kdy stačilo, aby nějaký program cokoli zapsal na disk. Tutéž chybu pak opravoval několikrát a uživatel aby se uklikal.

Windows ME mají každopádně jakýsi systém pro obnovu z havárií. Ukládají si na disk zálohy důležitých souborů a další data, z nichž se i po neopatrném mazacím zásahu dokáží obvykle obnovit. Myslím, že tento systém docela solidně funguje, jen je trochu mrzuté, že ony zálohy mají často i přes půl gigabajtu na disku v komprimovaném stavu, což na menších discích nepotěší. Navíc tyto zálohy nelze nijak rozumně odstranit, či pročistit.

Stabilita Windows ME mne zpočátku velmi příjemně překvapila. Byl jsem zvyklý i na víc jak 10 pádů Windows 3.11 za den, či na řádově jednotky pádů na Windows 95, zejména měnil-li člověk nějaký hardware, či instaloval-li vícero věcí. MEčka však často, aspoň v prvním roce testu, prošla dnem bez jediné kolize, a to i při testu her, instalaci a deinstalaci hardwaru, či při zátěžových testech po přetaktování procesoru z 700MHz na 933MHz.

Naopak občas padala při ukončení některých programů, což opět svědčí o chybách v práci s pamětí. Oproti Windows 95, či 98 snášela dobře vyndání diskety v průběhu práce.

Práce s USB a APM

Zkušenosti s USB mám především pozitivní. K jednomu USB kanálu byla připojena bezdrátová optická myš a nezaznamenal jsem jediný problém. Po připojení USB FlashDisku se objevilo nové diskové zařízení a vše fungovalo hladce. Pár problémů jsem zaznamenal ve Windows Commanderu 5.0, kde byl v několika případech USB disk prohlášen za odpojený a pomohl až restart počítače. Ke ztrátě dat však nikdy nedošlo.

Velmi negativní zkušenosti jsem získal s APM. Došlo to tak daleko, že než jsem přišel na příčinu problému, jen zřídkakdy jsem si dovolil nechat tento počítač dlouhodobě bez dozoru. Po delším období bez činnosti uživatele MEčka padala. 
Když se nechal stroj běžet a nepřicházel žádný vstup od uživatele, ani neběžel žádný aktivní program, aktivovalo se po nastavené době APM, aby šetřilo procesor a hardware. Vysledkem však byl vzrůst zátěže procesoru na 100 %, vyskočení teploty do hodnot, kam se dostal pouze při brutálních zátěžových testech, a často také následné zatuhnutí Windows.

Poté, co jsem APM a všem s ním spojeným energii a hardware "šetřícím" prográmkům zakázal natažení do pamětí při startu Windows, problémy rázem zmizely. Pro milovníky screensaverů však toto řešení není.

Zajímavé bylo též to, že stroj nešel vůbec vypnout klasickým START - Vypnout a pravidelně následoval zátuh. Přičítal jsem to hardwaru, protože žádné změny nastavení nepomáhaly, ale jak se později ukázalo, nejspíše to mělo souvislost opět s APM. Nedlouho po tom, co jsem APM zlikvidoval, se u mě stavil kamarád a připojil do počítače svůj harddisk. PNP hardwareový manažer, zvaný též „zatracenej bubínek", nejspíše samovolně poopravil nějaké nastavení, a tak po jeho odchodu vše začalo fungovat normálně. Zajímavé je, že restartování přes volbu START - Restart vždy šlo bez problémů, byť občas ke slovu přišel i síťový vypínač na case.

Software a aplikace ve Windows ME

Když jsem zahajoval test MEček, chtěl jsem samozřejmě popsat i přibalené programy a jejich funkčnost. Vzhledem k tomu, že jsou dnes již beznadějně zastaralé a já jsem stejně velmi brzy nainstaloval freewareové a sharewareové mnohem dokonalejši prográmky, o tento popis vás téměř ošidím. Za tu dobu co jsou Millenia na trhu, je stejně vše již někde rozpitváno do detailů.

Výjimkou budiž software Movie Maker pro tvorbu filmů, který je přímo součástí Windows ME. Zkusil jsme jej pouze jedinkrát, a to když jsem potřeboval komprimovat jakýsi film, ke kterému byl kodek pouze v tomto Movie Makeru. Bohužel musím konstatovat, že se jedná sice o hezký klikací software, ale pro mne, zvyklého na detailní nastavování ve VirtualDubu prakticky nepoužitelný  program. Ovládání je velmi intuitivní a jednoduché, ale nastavit nelze prakticky nic. Vše to vlastně dělá samo, jen se vybere co načíst a kam to uložit, pak chvilka hraní co s tím a je hotovo. Chybou však zůstává nepoužitelně nekvalitní výstupní video. Výstup je ve formátu ASF, který má sice vynikající kompresní poměr, jenže se na to pak nedá koukat. Přiznávám, že volby a to málo nastavení co je k dispozici, jsem prošel jen velmi zběžně a tak jsem to klíčové možná přehlédl. Faktem zůstává, že jsem zůstal věrný VirtualDubu, který umí také využít všech kodeků z Windows a pro těch pár úprav videa, které jsem dělal je více než dostatečný. Navíc výsledné video komprimované například pomocí MPEG4 kodeku DivX vyšlo vždy nesrovnatelně lepší, než to co se mi povedlo dostat z Movie Makeru.

WordPad je výborná věc, zvládající práci s MS Word dokumenty. Od Wordu se liší tím, že postrádá prakticky všechny funkce Wordu, krom těch, které pro psaní člověk opravdu potřebuje. U mě boduje nejvíc tím, že neobsahuje "oblíbenou" sponku, určenou k rozptylování a naštvávání uživatelů. Smutné je, že bez upgradu nejnovější formáty MS Office neotevřete.

Windows Mediaplayer ve Windows ME je opravdu vynikající nástroj. Již od počátku obsahuje několik kodeků, které umožní prohlížení či přehrávání mnoha fomátů videa, či hudby. Pokud narazí na neznámý formát, umí si příslušný kodek automaticky stáhnout ze serverů Microsoftu. Což ovšem znamená, že cizí kodeky a formáty (např DivX, Xvid, mp3, apod) ignoruje, dokud si kodeky uživatel nenainstaluje ručně. Pak i tato data bez problémů přehrává.

Možná se ptáte, kdo by si soubory v těchto formátech pouštěl v Media Playeru, když je tolik elegantních přechrávačů zdarma ke stažení z Internetu. Jednak ne každý přístup k internetu má a navíc, dost z těchto přehrávačů ve skutečnosti Media Player k přehrávání využívá, jen to nahlas neříkají.

Dnes je již k dispozici a s novějšími systémy Microsoftu se také distribuuje modernější verze Media Playeru, tuším že verze 9.0, ale pro naprostou většinu úkolů je ten původní zcela dostatečný. Upgrade je však samozřejmě možný.

Internet Explorer

Stěžejním programem v novějších Windows a prakticky jejich nedělitelnou součástí, je Internet Explorer. Ve Windows ME je ve verzi 5.5 a jistě si vybavíte alespoň několik zpráv o nalezených chybách v tomto programu. Bez stažení záplat, či nejlépe čerstvé verze IE se raději ani nemá cenu na web připojovat.

Na Windows ME samozřejmě běhají i konkurenční prohlížeče. Opera je opravdu rychlá, ale není zadarmo a zkušební verze, či vyskakující reklamy každého nenadchnou. Netscape má tolik much, že jej zmiňuji spíše z piety, pročež jsem začal používat Open Source prohlížeč Mozilla, který je rychlý, stabilní a bezpečný. Ani na Windows pak člověka netrápí viry, Iframy, záludné applety
a jiné radosti, které IE využívá k mučení uživatelů.

Člověk se jen musí smířit s tím, že Mozilla se na WinME startuje příšerně dlouho. IE sice taky, ale již při startu Windows, takže to člověk nevidí, respektive nijak neovlivní. Je-li opravdu extrémní spěch, tak pro přístup na známé a bezpečné stránky jsem i dnes IE občas použil.

MS DOS

Kolem Windows ME kolovaly zvěsti, že v nich nelze spouštět MS DOSové aplikace. Není to pravda, respektive já jsem zatím na žádnou takovou aplikaci nenarazil.
Přesto provoz DOSových věcí pod ME není to pravé ořechové. Sebehloupější DOSový prográmek si totiž vyhradí prakticky celý procesorový čas pro sebe, CPU se ohřeje na teplotu odpovídající hraní supernáročné hry a všechny ostatní alikace se začnou plazit rychlostí závodních šneků. Spuštění více DOSových programů je docela odvážná činnost, takže si odvažuji tvrdit, že chcete-li na Windows ME rozumně provozovat DOSové aplikace, pak potřebujete počítač hodně rychlý.

Aplikace a programy nad Windows ME

Zajímavý poznatek je ten, že velmi podobně jako MS DOSové aplikace se chová i MS Word 97, který také procesor točí do nejvyšších otáček. Naštěstí tolik neomezuje ostatní aplikace. To by mě zajímalo, proč se obyčejný textový editor takto roztahuje.

Téměř všechny ostatní aplikace, s výjimkou betaverzí, běhají na MEčkách stabilně a bez problémů. Nezaznamenal jsem nějaké ovlivňování jedné aplikace jinou, snad s výjimkou programování, kde není problém přepsáním kusu paměti Windowsy složit.

Pro většinu činností jsem používal utilitky a prográmky stažené z internetu, obvykle freewareové, či sharewareové povahy. Použití dodávaných prográmků typu terminál, telnet a dalších je v zásadě možné, ale ke každému existuje mnohem lepší a zcela bezproblémová freewareová alternativa.

Velmi šikovný je ping a tracert pro nouzové zkoumání problémů v síti. Prográmek WinIPcfg zase pomáhá zkontrolovat nastavení síťové karty. Za přelom považuji utilitku MSconfig, kde lze povolit, či zakázat napřiklad natahování programů do paměti, změny konfigurace apod., aniž by člověk musel měnit jednotlivé konfigurační soubory, a to všecko v jednom pěkném dialogu.

V rámci studia jsem nainstaloval a provozoval plno rozličných aplikací (se školní licencí) od DOSových programovacích jazykú po Microsoft Studio C++, Borland C++ Builder, či Borland Delphi. Používal jsem i rozsáhlý balík Matlab a Simulink, a spoustu dalšího. Nikde jsem nezaznamenal zásadní problémy pokud vůbec nějaké a případná nestabilita obvykle padla na hlavu konkrétní aplikaci a nikoli operačnímu systému. Výjimkou zde je nemožnost některé ukončit aplikace či následně činnost celých Windows, což už je chyba MEček.

Otestoval jsem pochopitelně i spoustu her. Nesetkal jsem se s mnoha problémy. Zvuk i obraz ve hrách nejsou pro ME problémem. Jediná hra, která byla obtížně použitelná z těch co jsem hrál, je z dílny Microsoftu a jedná se o Age of Empires II. Přes všemožná nastavování jsem ji nepřinutil zvýšit obnovovací frekvenci monitoru na víc než 60Hz, přičemž jinak Windows běhají od 85Hz výše, dle rozlišení. Hry si dobře porozuměly i s bezdrátovou optickou myškou připojenou přes USB.

Programy z MS Office také běhaly víceméně bez neobvyklých problémů.

Možná jsem pověrčivý, ale ani takto dlouhý test mne nepřiměl k instalaci MS Outlooku. Správu e-mailů pohodlně obstará webmail a dúležité věci řeším přes e-mailer Pine na linuxovém účtu. Kvalitní distribuci virů zatím nepotřebuji a ty pěkné, které přesto zavítají do mé pošty skladuji v adresáři viry, zatímco SPAM mažu jedním stiskem klávesy.

Jak již jsem zmínil, počítač jsem používal i pro školní záležitosti, a tak různých programů a aplikací jsem nainstaloval a odinstaloval nepočítaně. V podstatě se nevyskytly žádné zásadní problémy, ani pro připojované periferie.
Uznávám, že po této stránce není Windows ME příliš co vytknout, snad jen celkovou pomalost. Také by neškodilo trošku uklízet v registrech, ale to padá i na hlavu aplikací, než jen MEček.

Testoval jsem programy DOSové s přístupem na hardware, windowsové od grafických, přes CAD programy, po hry. Až na nevýznamné výjimky typu padající Internet Explorer, či kousající se ICQ a neposlušné Nero pro vypalování, musím MEčka pochválit. Ve srovnání se všemi Windows, která jsem do té doby použil jsou nesporně stabilnější a aplikacím přívětivější, a to i nedlouho před ukončením testu.

Jako příznivec Linuxu jsem se snažil otestovat koexistenci obou systémů vedle sebe. Jak jsem již zmínil v začátku, rozhodl jsem se v rámci testu vyvarovat činností, které by MEčka přímo ohrozily. Tehdy jsem ovšem netušil, že test bude trvat dva roky. Ještě relativně nedávno se tvrdilo, že vedle Windows ME nainstalovat Linux nejde, protože to MEčka nesnesou. Každopádně dnešní linuxové distribuce se již umí hladce nainstalovat vedle Windows ME, aniž by zbouraly jejich zmlsaný zavaděč. Tedy alespoň teoreticky. U starších však toto riziko bylo poměrně velké, a tak jsem se tohoto pokusu vzdal a nyní to postrádá smysl.

Vyzkoušel jsem před časem pouze WinLinux, což je linuxová distribuce sedící na windowsovém disku, startovaná z Windows. WinLinux sice fungoval, ale nenadchl mne, protože obsahoval příliš mnoho Windowsových omezení.

Stran koexistence Linuxu a Windows ME si myslím, že jen málokdo by právě tuto kombinaci zvolil. Linuxák si spíše vybere čerstvý Linux + Win 98 na hry, či windowsové aplikace potřebuje-li je, nebo sáhne po Wine, či Win4Lin. Windowsák si dnes vybere nejspíše Windows XP a Windows ME tak také nepoužije. Každopádně pokud se na disk nainstalují MEčka a pak Linux, tak většina nových distribucí už bezproblémově umí vytvořit duální konfiguraci. Opačná cesta, tj. K Linuxu přiinstalovat Windows ME není reálná.

Závěrem

Windows Millenium Edition jsou především vylepšenými Windows 98. Přesto urazila obrovský kus cesty a i když jsou stále postavená kolem MS DOSu, jedná se o vcelku moderní jednoduchý jednouživatelský a maximálně uživatelsky přívětivý operační systém. Pokud je takto používán, pak nabídne spolehlivý a na obsluhu nenáročný základ pro naprostou většinu domácích, či mobilních aplikací. Je velice solidně multimediálně vybavený a je velmi snadno připojitelný k síti, čímž se hodí do domácností. I pokud uživatel nemá přístup k internetu, či nechce již nic dalšího používat, pak mu může většinu služeb zprostředkovat.

Windows ME však postrádají rozumné zabezpečení dat, nemají skutečné účtování, ochranu před viry a chybí zde širší možnosti systémového nastavení.

Mohu je s klidem doporučit pro domácí nenáročnou činnost, či pro mobilní počítače díky vyspělé správě napájení (kolegovi na notebooku běhá APM zcela bez problémů).

Pro skalní hráče však jsou zřejmé vhodnější Windows 98, která mají menší režii a větší výkon ve hrách, jak ukazují testy, či aktuální Windows XP. Nabízí se i možnost zakoupení Lindows, které jsou uživatelsky přívětivou verzí Linuxu, se schopností běhu windowsových aplikací i her.

Pro kancelářskou činnost se v kombinaci s vhodným kancelářským balíkem a antivirovou ochranou hodí zcela bezproblémově.

Windows ME mne opravdu překvapila tím, že po dlouhé 2 roky zůstala, v rozporu s mými dřívějšími zkušenostmi s Windows, použitelná bez reinstalace. To je jistě slušná vizitka, přesto bych tento údaj nepřeceňoval, protože znám systémy, které běhají stabilně po mnoho let s dostupností 24/7 nejen bez přeinstalace, ale i bez restartů. U MEček jsem dosáhl při běžném provozu uptime maximálně několika málo dní.

Za dobu testu, bohužel stihla Windows ME morálně zastarat a dnes jsou k dispozici modernější stabilnější a kvalitnějši alternativy, a to zdaleka nejen od Microsoftu.

Ať přemýšlím jak přemýšlím, pro nákup Windows ME mluví vlastně jen pár věcí:
- Zákazník chce každopádně produkt od firmy Microsoft
- Windows ME mají o dosti nižší cenu, než novější Windows XP, či Windows 2000
- Windows ME jsou mnohem méně náročné na výkon počítače, než novější Windows
- Je zamýšlen jen opravdu jednoduchý provoz, kde je žádoucí absolutní
jednoduchost obsluhy
- Jsou ještě poměrně nenáročné na místo a hardware a navíc se umí automaticky opravovat, čímž jsou zajímavá pro mobilní aplikace a začínající uživatele.

Předchozí odstavce možná vypadají jako obrovský souhrn chyb, ale na bezchybné funkce nemá smysl upozorňovat, ty jsou od Operačního Systému samozřejmé. Tyto zkušenosti byly navíc nasbírány za dlouhé dva roky a o tom, že Windows ME jsou dosti dobře použitelné, svědčí ne zrovna krátká doba testu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Notebook
Stáhněte si zdarma: Vdechněte právě pořízeným fotografiím retro vzhled

Jako kdyby byly pořízeny Polaroidem a před dávnou dobou. Přitom jsou to fotografie zcela nové. Chcete-li i vy takové vytvářet, použijte program XnRetro....  celý článek

Google.cz na své domovské stránce připomíná voličům, kde si vyřídit volební...
Český Google zve na domovské stránce k volbám. Radí, jak vyřídit průkaz

Na domovské stránce vyhledávače Google se objevil prominentní odkaz na informace ministerstva vnitra. Návštěvníci se tak dozvědí, jak volit, pokud budou v době...  celý článek

Adobe Flash
Adobe varuje před novou chybou. Aktualizujte si Flash

Společnost Adobe opravila jednu chybu, která umožnila napadnout počítač přes upravený dokument.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.