Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Do vesmíru odstartuje sonda Glast. Má odhalit další tajemství kosmu

  0:53aktualizováno  0:53
Z mysu Canaveral by v pátek měla na svou oběžnou dráhu odstartovat sonda GLAST, nejvýkonnější gama observatoř, jakou kdy lidstvo do kosmu vyslalo.

Sonda Glast | foto: NASA

Aktualizováno 6.6.: Start byl opět odložen na 11.6. více na stránkách NASA zde.

Aktualizováno: sonda měla odstartovat již včera (3.6.), start byl však o dva dny odložen.

Sonda GLAST (Gamma-Ray Large Area Space Telescope) by měla být nástupcem jiného, úspěšného gama teleskopu COMPTON, který byl v provozu mezi léty 1991–2000.

O jejím významu svědčí slova Stevena Ritze z Goddardova střediska pro vesmírné lety, která pronesl na serveru časopisu New Scientist: "Z historie víme, že když se před námi otevře nové pásmo elektromagnetického spektra, dojde k novým objevům." A ty lze s vysokou pravděpodobností očekávat i nyní. 

Sonda Glast

Hlavní výzkumná zařízení na palubě sondy jsou detektory LAT (Large Area Telescope) a GBM (GLAST Burst Monitor). První z nich slouží k detekci gama záření a určení směru, ze kterého záření vychází, jakož i k proměření energií záření. GBM je scintilační detektor pro sledování gama záblesků, předpokládá se, že by jich měl zaznamenat okolo 200 ročně, což je asi dvakrát více než satelit Swift, vypuštěný v roce 2004.

GLAST bude kroužit kolem Země ve výšce asi 560 kilometrů. Nízká oběžná dráha byla jejími tvůrci vybrána záměrně, aby došlo k co největšímu potlačení vlivu nabitých částic v okolí Země, ty by totiž mohly vytvářet v detektorech dodatečný nechtěný signál pozadí.
Sonda oběhne Zemi každých 90 minut, průzkum celé oblohy vykoná vždy po dvou obězích, tedy jednou za tři hodiny.

Sonda byla vyvinuta agenturou NASA ve spolupráci s americkým ministerstvem pro energii za přispění mnoha světových akademických institucí a partnerských organizací (z Francie, Německa, Itálie, Japonska, Švédska a USA).

Mezi hlavní úkoly mise GLAST patří:

  • celooblohový průzkum vysokoenergetického záření, a to v rozsahu energií, o kterých si zatím můžeme nechat jen zdát (od 8 keV až 300 GeV),
  • zkoumání záhadné temné hmoty, jejíž složení vědcům stále nedá spát,
  • vysvětlení mechanismu, kterým černé díry chrlí do svého okolí mohutné výtrysky částic, a jak je urychlují na rychlosti blízké rychlosti světla,
  • pokusit se poodhalit roušku tajemství, kterou jsou dosud obestřeny záblesky záření gama, tzv. GRB (Gamma-Ray Burst),
  • zodpovězení mnoha dalších otázek týkajících se např. slunečních erupcí, pulzarů a aktivních galaktických jader, supernov a v neposlední řadě i původu samotného kosmického záření.

Zdroje:  www.nasa.gov, www.newscientist.com, www.universe.today

Animovaný filmeček o startu sondy naleznete zde.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.