Britští vědci z laboratoří cambridgeské univerzity zaznamenali významný úspěch na poli materiálového inženýrství - podařilo se jim roztáhnout uhlíkovou nanotrubičku do podoby "drátu". Experiment se uskutečnil za teplot okolo 1 000 C, nanotrubička byla přitom natažena do délky až 100 metrů. Materiál tím sice ztratil své nejcennější vlastnosti, totiž vysokou elektrickou vodivost a pevnost, podle vědců však jde jen o první pokus a na obzoru jsou vylepšené výrobní postupy, které umožní unikátní vlastnosti uhlíkových nanotrubiček zachovat i za těchto podmínek. Jako jedna z aplikací nové technologie se rýsují například letadla, jejich trup by byl vyztužen podobnými "dráty".
Nanochlazení
Další objev z oblasti nanotechnologií, který by mohl mít praktické využití v počítačovém průmyslu, představuje myšlenka využít proudění molekul vzduchu; to má být důsledkem ionizace vzduchu, kterou primárně vyvolají dvě elektrody z uhlíkových nanotyčinek. Vědci z Purdue Univerzity (Indiana) věří, že stávající laboratorní experimenty brzy dospějí k technologiím použitelným pro chlazení procesorů. Současné aktivní větráky na procesorech jsou hlučné a nepříliš efektivní; chlazení vodou sice obě tyto vlastnosti do značné míry zlepšuje, je však uprostřed elektricky vodivých systémů zase náročné konstrukčně.
Chlazení rychle proudícími molekulami vzduchu za pomocí miniaturních elektrod by mělo být stejně výkonné jako v případě vody, ovšem bez souvisejících potíží. Ionizované molekuly vytvářejí v podstatě stejný efekt, jaký známe v makroskopickém měřítku u bouřkových mraků. Pohyb iontů v elektrickém poli způsobuje kolize s neutrálně nabitými molekulami, což způsobuje proudění vzduchu. Na rozdíl od desítek kilovoltů nutných ke vzniku vzdušných proudům v bouřkových mracích si však výzkumníci v popsaném případě vystačili se stovkou voltů. V budoucnu by pak díky miniaturním rozměrům celého zařízení mohly být tyto "chladiče" integrovány přímo na povrch čipů. Na podobném projektu pracuje i společnost Intel, která taktéž počítá s využitím nanotechnologií pro chlazení procesorů.
Chytrá baterie
V Bellových laboratořích se ve spolupráci s firmou mPhase Technologies zrodila myšlenka vyvinout nový typ baterie, disponující velmi vysokou životností a vysokým výkonem. "Chytrá baterie," jak byl prototyp pojmenován, je založena na objevu technologie umožňující získat v miniaturním měřítku kontrolu nad interakcemi mezi povrchy pevných látek a kapalin. V praxi by to mohlo znamenat, že chytré baterie budou aktivovány až v okamžiku požadavku na odběr energie, což by mohlo vést k potenciálně takřka nekonečné životnosti takového článku. V klidu by totiž aktivní části článku mohly být zakryty miniaturními kapičkami, které by minimalizovaly interakce s okolím. Podrobný popis této myšlenky a související technické podrobnosti lze najít na této adrese.
Článek byl připraven ve spolupráci s časopisem Computerworld.
