ACTA

ACTA | foto: Technet.cz

Dohodu ACTA přezkoumá evropský Soudní dvůr

  • 226
Evropská komise nakonec ustoupila tlaku a předá Soudnímu dvoru Evropské unie k posouzení dohodu ACTA. Její zastánci se takového postupu obávali, protože to podle nich může zpomalit přijetí smlouvy až o několik roků.

Soudní dvůr Evropské unie bude rozhodovat, zda kontroverzní dohoda proti padělatelství ACTA je v souladu s právem EU. Původně ji chtěla Evropská komise, jejíž zástupci se na vyjednávání smlouvy podíleli, nechat rovnou projednat a schválit Evropským parlamentem.

"Plánujeme požádat nejvyšší evropský soud, aby posoudil slučitelnost ACTA se základními právy a svobodami, jako je svoboda vyjadřování či svoboda informací," řekl v krátkém vystoupení před novináři podle ČTK eurokomisař pro obchod Karel De Gucht.

Co si ACTA klade oficiálně za cíle:

Cílem mezinárodní dohody, ke které se v lednu připojilo 22 unijních zemí včetně ČR, je vytvořit pravidla pro posílení dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Uvedení dohody do praxe by uvítali například umělci a majitelé autorských práv.

Rozhodnutí o posuzování dohody soudem přišlo necelý měsíc poté, co ji odmítl například zpravodaj Evropského parlamentu a po svém silném prohlášení rezignoval. "Tato dohoda bude mít zásadní důsledky na životy lidí, a přesto je děláno vše pro to, aby se k ní nemohl Evropský parlament vyjádřit. (...) Chtěl bych vyslat silný signál a upozornit veřejnost na tuto nepřijatelnou situaci. Nezúčastním se této maškarády," uvedl krátce po podpisu smlouvy (více o jeho reakci zde).

Původně předpokládané hladké přijetí ACTA v evropských státech se postupně zadrhávalo a v některých případech bylo přímo odmítnuto.

ACTA narazila na silný odpor

 Možná nejsilnější vyjádření proti smlouvě z řad významných politiků pronesl polský premiér Donald Tusk. "ACTA neodpovídá realitě 21. století (...), neuvědomovali jsme si, jak hlubokých otázek přímo civilizační povahy jsme se při přijímání ACTA dotýkali," prohlásil během tiskové konference. (O polském odmítnutí dohody více zde.)

Významnou odpůrkyní ACTA je i česká europoslankyně Zuzana Roithová. "ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů," uvedla v rozhovoru pro Technet.cz. (Celý rozhovor čtěte zde.)

Dohoda ACTA byla v utajení projednávána již několik let. Poprvé o ní unikly zmínky v roce 2008 díky serveru Wikileaks. Teprve v roce 2010 se díky české europoslankyni Zuzaně Roithové poprvé na veřejnost dostala jedna z pracovních verzí. Negativní ohlas veřejnosti byl veliký, jednání tak i nadále probíhala tajně. Na konci roku 2011 byla dohoda schválena radou EU. Docela v tichosti. Byla totiž zařazena v "balíku" jednání o rybářství a rybolovu.

Na konci ledna dohodu ACTA podepsala i Česká republika a dalších 21 členských zemí Evropské unie. ACTA není jedinou smlouvou, která se zpřísněním dodržování autorských práv zabývá. Velké protesty v USA vyvolal návrh zákona SOPA a PIPA zaměřený na on-line pirátství.

Vlnu odporu ACTA vzbudila i v řadách veřejnosti. Demonstrace probíhaly nejen v Polsku, ale i v Praze (více o protestních akcích čtěte zde).

,