Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

  10:52aktualizováno  10:52
Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné látky proti rakovině a možná i dalším nemocem. Klinické zkoušky by mohly začít příští rok.

Ústav organické chemie a biochemie (ilustrační foto) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Po více než 60 letech se týmu vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie snad podařilo otevřít cestu k využití slibné látky použitelné například proti rakovině. Přírodní sloučenina označovaná zkratkou DON (zkratka názvu „6-diazo-5-oxo-L-norleucin“) byla objevena v roce 1953 ve vzorku půdy z Peru. Vyráběla ji tamní bakterie z rodu Streptomyces.

Chemikálie objevitele brzy zaujala, měla totiž slibný léčebný potenciál. DON v těle ovlivňuje využití jedné klíčové látky důležité mimo jiné při dělení buněk, konkrétně aminokyseliny glutaminu. Jinak řečeno, podávání DONu by mělo zpomalit dělení rychle se množících buněk v těle - a tedy v první řadě buněk nádorových.

Novostavba Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze Dejvicích.

Novostavba Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze Dejvicích.

Ovšem už v 50. letech první klinické zkoušky odhalily, že DON působí příliš veliké vedlejší škody i ve zbytku těla pacienta. Bílkovina glutamin je důležitý zdroj dusíku i pro jiné buňky a „blokování“ postihuje velmi nepříjemně například buňky zažívacího traktu, které se musí rychle obnovovat. V praxi tedy trpěla stejným problémem jako celá řada jiných slibných látek: s nadsázkou řečeno zabíjí s rakovinou i pacienta.

Po více než šedesáti letech se ovšem možná podařilo najít způsob, jak problém obejít. Česko-americký tým vyzkoušel více než stovku různých úprav původní látky, aby vytvořil látku méně škodlivou. Rozdělení rolí je přitom poměrně jasné: „U nás se dělala chemická stránka věci, z Baltimoru (konkrétně Johns Hopkins University, pozn. red.) vzešel původní nápad a tamní skupina má velké zkušenost s biologií, tedy včetně různých testů na zvířatech,“ říká Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB).

Nakonec tak vznikla slibná látka, která je „polotovarem“ samotného DONu - sama o sobě je neúčinná, na účinnou se změní až v těle - přesněji řečeno v některých tkáních. Díky tomu může být zacílená na určité tkáně v těle. Výsledky byly natolik slibné, že se našli zájemci o komerční využití v praxi. Mateřské instituce obou vědeckých týmů, tedy ÚOCHB a Johns Hopkins University prodaly licenční smlouvu nově vzniklé společnosti Dracen Pharmaceuticals. Autoři výzkumu, včetně Pavla Majera, jsou jejími spoluzakladateli, ale ne zaměstnanci.

Společnost pak v prvním kole financování sehnala od necelé desítky nejmenovaných soukromých investorů 40,5 milionu dolarů, cca 810 milionů korun. Z těchto peněz dostane výzkumný tým jen část podle licenční smlouvy. Její znění, a tedy ani výši platby pro ÚOCHB, v tuto chvíli neznáme.

Pokud vše půjde podle plánu, mohla by následovat další kola klinických zkoušek už na nemocných pacientech (tzv. II. a III. fáze) a po nich už zavádění do praxe. Tomu by ovšem v každém případě muselo předcházet další kolo hledání investorů a s velkou pravděpodobností i odkoupení Dracenu některou větší farmaceutickou firmou. Ty v posledních letech poměrně radikálně omezily vlastní vývoj a spoléhají ve stále větší míře na akademický výzkum a akvizice menších společností se slibnými přípravky ve více či méně pokročilé fázi klinického výzkumu.

K čemu a jak?

Jak přesně by se mohla látka používat v praxi, je ovšem zatím otevřenou otázkou. Malé zkoušky zatím naznačují, že by vhodné použití mohlo být například v kombinaci s jednou dnes „módní“ technologií, tzv. nádorovou imunoterapií. Tak se označují postupy, jejichž cílem je nabudit imunitní systém pacienta tak, aby začal s rakovinou účinně bojovat. Tento přístup se zdá velmi slibný a dnes se na něj soustředí pozornost velké části výzkumníků v oboru. DON by mohl být vhodným partnerem pro některé imunitní terapie, alespoň podle prvních zkoušek na zvířatech. Účinek kombinovaných, velmi malých dávek imunoterapeutik (tzv. anti PD-1 protilátky) a DONu měla výrazně lepší účinek než samostatné podávání.

Ale farmaceutický výzkum bývá velmi často nepředvídatelný a látka by si nakonec mohla najít zcela jiné využití. Některé její vlastnosti - především schopnost účinně přecházet mozkomíšní bariérou do mozku - z ní dělají vhodného kandidáta proti některým neurodegenerativním onemocněním, jako je Parkinsonova nemoc. V neuronech je účinek DONu zcela jiný a může ovlivňovat hladinu a metabolismus důležitých komunikačních látek a také některých „zplodin“.

Případně se ještě může oživit nápad, se kterým přišel původce myšlenky na nové zkoušky DONu Jonathan Powell z Johns Hopkins University, a látka by se mohla zkoušet jako prostředek k tlumení imunitních reakcí právě v mozkové tkáni (v takovém případě by měla zpomalovat dělení buněk imunitního systému snížením množstvím dostupného glutaminu). Přehnaná imunitní reakce v mozku je častý problém například u obětí malárie.

Každopádně zřejmé je zatím jen to, že se tým pokusí vytěžit co nejvíce ze současné podoby DONu, aby cesta do praxe byla co nejjednodušší. Celý proces je poměrně náročný a změny v průběhu (úprava chemického složení, změna využití) by vedly jen k dalším odkladům klinických zkoušek. Ty by v nejlepším případě mohly začít příští rok v USA testem neškodnosti látky na dobrovolnících.

Přesto bychom stále neměli být překvapeni, když vše dopadne jinak, případně nedopadne vůbec. Osm set milionů korun se zdá být hodně, ale jistotu výsledku si ani za takovou částku ve vědě nekoupíte. Licenční smlouva může časem přinést zmíněným pracovištím stejné peníze jako léky Antonína Holého, nebo může za pár let propadnout zcela bez zájmu investorů.

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Československá vlajka mohla vypadat jako americká, řekl expert

Expert na vlajky Aleš Brožek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16....

V uctívání vlajky nepatří Češi právě k premiantům. Tu svou mají nejraději Dánové. Správnou vlajku by mělo být schopné...

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Najdete na iDNES.cz