Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

  10:52aktualizováno  10:52
Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné látky proti rakovině a možná i dalším nemocem. Klinické zkoušky by mohly začít příští rok.

Ústav organické chemie a biochemie (ilustrační foto) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Po více než 60 letech se týmu vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie snad podařilo otevřít cestu k využití slibné látky použitelné například proti rakovině. Přírodní sloučenina označovaná zkratkou DON (zkratka názvu „6-diazo-5-oxo-L-norleucin“) byla objevena v roce 1953 ve vzorku půdy z Peru. Vyráběla ji tamní bakterie z rodu Streptomyces.

Chemikálie objevitele brzy zaujala, měla totiž slibný léčebný potenciál. DON v těle ovlivňuje využití jedné klíčové látky důležité mimo jiné při dělení buněk, konkrétně aminokyseliny glutaminu. Jinak řečeno, podávání DONu by mělo zpomalit dělení rychle se množících buněk v těle - a tedy v první řadě buněk nádorových.

Novostavba Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze Dejvicích.

Novostavba Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze Dejvicích.

Ovšem už v 50. letech první klinické zkoušky odhalily, že DON působí příliš veliké vedlejší škody i ve zbytku těla pacienta. Bílkovina glutamin je důležitý zdroj dusíku i pro jiné buňky a „blokování“ postihuje velmi nepříjemně například buňky zažívacího traktu, které se musí rychle obnovovat. V praxi tedy trpěla stejným problémem jako celá řada jiných slibných látek: s nadsázkou řečeno zabíjí s rakovinou i pacienta.

Po více než šedesáti letech se ovšem možná podařilo najít způsob, jak problém obejít. Česko-americký tým vyzkoušel více než stovku různých úprav původní látky, aby vytvořil látku méně škodlivou. Rozdělení rolí je přitom poměrně jasné: „U nás se dělala chemická stránka věci, z Baltimoru (konkrétně Johns Hopkins University, pozn. red.) vzešel původní nápad a tamní skupina má velké zkušenost s biologií, tedy včetně různých testů na zvířatech,“ říká Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB).

Nakonec tak vznikla slibná látka, která je „polotovarem“ samotného DONu - sama o sobě je neúčinná, na účinnou se změní až v těle - přesněji řečeno v některých tkáních. Díky tomu může být zacílená na určité tkáně v těle. Výsledky byly natolik slibné, že se našli zájemci o komerční využití v praxi. Mateřské instituce obou vědeckých týmů, tedy ÚOCHB a Johns Hopkins University prodaly licenční smlouvu nově vzniklé společnosti Dracen Pharmaceuticals. Autoři výzkumu, včetně Pavla Majera, jsou jejími spoluzakladateli, ale ne zaměstnanci.

Společnost pak v prvním kole financování sehnala od necelé desítky nejmenovaných soukromých investorů 40,5 milionu dolarů, cca 810 milionů korun. Z těchto peněz dostane výzkumný tým jen část podle licenční smlouvy. Její znění, a tedy ani výši platby pro ÚOCHB, v tuto chvíli neznáme.

Pokud vše půjde podle plánu, mohla by následovat další kola klinických zkoušek už na nemocných pacientech (tzv. II. a III. fáze) a po nich už zavádění do praxe. Tomu by ovšem v každém případě muselo předcházet další kolo hledání investorů a s velkou pravděpodobností i odkoupení Dracenu některou větší farmaceutickou firmou. Ty v posledních letech poměrně radikálně omezily vlastní vývoj a spoléhají ve stále větší míře na akademický výzkum a akvizice menších společností se slibnými přípravky ve více či méně pokročilé fázi klinického výzkumu.

K čemu a jak?

Jak přesně by se mohla látka používat v praxi, je ovšem zatím otevřenou otázkou. Malé zkoušky zatím naznačují, že by vhodné použití mohlo být například v kombinaci s jednou dnes „módní“ technologií, tzv. nádorovou imunoterapií. Tak se označují postupy, jejichž cílem je nabudit imunitní systém pacienta tak, aby začal s rakovinou účinně bojovat. Tento přístup se zdá velmi slibný a dnes se na něj soustředí pozornost velké části výzkumníků v oboru. DON by mohl být vhodným partnerem pro některé imunitní terapie, alespoň podle prvních zkoušek na zvířatech. Účinek kombinovaných, velmi malých dávek imunoterapeutik (tzv. anti PD-1 protilátky) a DONu měla výrazně lepší účinek než samostatné podávání.

Ale farmaceutický výzkum bývá velmi často nepředvídatelný a látka by si nakonec mohla najít zcela jiné využití. Některé její vlastnosti - především schopnost účinně přecházet mozkomíšní bariérou do mozku - z ní dělají vhodného kandidáta proti některým neurodegenerativním onemocněním, jako je Parkinsonova nemoc. V neuronech je účinek DONu zcela jiný a může ovlivňovat hladinu a metabolismus důležitých komunikačních látek a také některých „zplodin“.

Případně se ještě může oživit nápad, se kterým přišel původce myšlenky na nové zkoušky DONu Jonathan Powell z Johns Hopkins University, a látka by se mohla zkoušet jako prostředek k tlumení imunitních reakcí právě v mozkové tkáni (v takovém případě by měla zpomalovat dělení buněk imunitního systému snížením množstvím dostupného glutaminu). Přehnaná imunitní reakce v mozku je častý problém například u obětí malárie.

Každopádně zřejmé je zatím jen to, že se tým pokusí vytěžit co nejvíce ze současné podoby DONu, aby cesta do praxe byla co nejjednodušší. Celý proces je poměrně náročný a změny v průběhu (úprava chemického složení, změna využití) by vedly jen k dalším odkladům klinických zkoušek. Ty by v nejlepším případě mohly začít příští rok v USA testem neškodnosti látky na dobrovolnících.

Přesto bychom stále neměli být překvapeni, když vše dopadne jinak, případně nedopadne vůbec. Osm set milionů korun se zdá být hodně, ale jistotu výsledku si ani za takovou částku ve vědě nekoupíte. Licenční smlouva může časem přinést zmíněným pracovištím stejné peníze jako léky Antonína Holého, nebo může za pár let propadnout zcela bez zájmu investorů.




Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Napište BFF, abyste ukázali, jak jste důvěřiví. Po Facebooku se šíří hoax

Zkratka BFF na Facebooku sice zezelená, ale žádné zabezpečení tím neověříte,...

Po Facebooku se šíří další hoax. Tentokrát slibuje rychlé ověření zabezpečení účtu. Nabádá uživatele, aby pod příspěvek...



Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Další z rubriky

V Montaně objevili „kapesního“ T-rexe. Nebo možná nový druh

Pokus o rekonstrukci podoby T. rexe na základě moderních vědeckých poznatků....

V Montaně se podařilo objevit kostru, která by mohla patřit mladému tyranosaurovi. Nebo možná druhu malého...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Nad Zemí není jen jedno magnetické pole, vědcům se podařilo změřit druhé

Měření intenzity nově objeveného pole.

Na konferenci o geovědě představili vědci důkaz existence druhého magnetického pole. To je svým působením zcela...

emimino-diskuse
emimino-diskuse

Je fajn si občas s někým popovídat o tom, co vás trápí. S námi v tom nejste sami.

Najdete na iDNES.cz