Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

aktualizováno 
Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli, popisuje nová studie.

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s velkou pravděpodobností chybu: na snímku jsou zástupci skupiny pteranodontidů, která na konci křídy byla s velkou pravděpodobností vyhynulá. | foto: Donald E. Davis (volné dílo)

Nová studie publikovaná v periodiku Proceedings of the National Academy of Sciencesse se vrací k tématu impaktu planetky na konci křídy a k následkům této významné události. Co nového přináší studie výzkumníků z amerického National Center for Atmospheric Research (NCAR) a jejich kolegů z Univerzity v Boulderu (Colorado)? Stejně jako dříve v tomto roce publikována odborná práce i nová studie vycházela z počítačového klimatického modelu a její výsledky byly v některých aspektech velmi podobné. Obě se zabývají odhady snížení průměrných teplot v době řádově týdnů až desetiletí po dopadu.

Počítání prachu

Nová studie ale vychází ze simulace tzv. Community Earth System Model (CESM), tedy počítačového modelu predikujícího klimatické změny v atmosféře. Vědci využili tohoto modelu k vytvoření představy o tom, nakolik a na jak dlouho se změnila teplota atmosféry po vyvržení mračen prachu po dopadu.

Použili přitom zatím poslední a nejpravděpodobnější odhad množství tohoto materiálu (sazí, částeček prachu, impaktní taveniny apod.), totiž 15 miliard tun.

Pracovali však také pro kontrolu výsledků s menšími i většími odhady a v potaz vzali i předpokládané celosvětové požáry, které se na mnoha místech světa skutečně vyskytly, a to s devastujícími účinky na globální biotu.

Šero jako v noci za úplňku

Výsledkem bylo zjištění, že Sluncem ohřívaný materiál skutečně vystoupal vzhůru a nakonec vytvořil baldachýn, který silně redukoval na zem dopadající sluneční záření. Po dlouhou dobu mohlo být šero asi takové, jaké se vyskytuje v noci ozářené Měsícem v úplňku. Obloha by se během dalších týdnů a měsíců postupně vyjasňovala, ale fotosyntéza by nemohla probíhat po dobu více než jednoho a půl roku (podle propočtů by ještě třetina předpokládaného množství vyvrženého materiálu způsobila kolaps fotosyntézy na dobu jednoho roku).

To by v kombinaci s plošnou likvidací vegetačního pokryvu celosvětovými požáry mělo dalekosáhlé následky pro pevninské ekosystémy, významně by však trpěly i mořské planktonní organismy schopné fotosyntézy. Vlastně je téměř jisté, že drtivá většina těchto druhů by poměrně rychle vyhynula, což skutečně pozorujeme i ve fosilním záznamu z přelomu křídy a paleocénu.

Průměrná teplota vzduchu by na dobu několika let poklesla o celých 28 °C na souších a asi o 11 °C v mořích. Růst teploty ve vyšších vrstvách atmosféry by naopak způsobil vážné poničení ozonové vrstvy, chránící pozemský život před nebezpečnou ultrafialovou radiací. Další průvodní jevy rovněž odpovídají v současnosti uznávanému scénáři „impaktní zimy“ a následných dlouhodobých následků dopadu.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.

Více a mnohem podrobněji se o této problematice budete moci dočíst v knihách Velké vymírání na konci křídy (nakl. Pavel Mervart) a Poslední den druhohor (nakl. Vyšehrad), které vycházejí v září, resp. v listopadu tohoto roku.

Autor:


Nejčtenější

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

Další z rubriky

Žádné kecy a rovnou k věci. Přečtěte si nejkratší vědecké studie všech dob

Nejkratší vědecké studie - ilustrační foto

Vědecké studie jsou charakteristické přesným vyjadřováním, pečlivým citováním, poznámkovým aparátem, argumentací...

Proč i v horku spíme pod dekou? I proto, že v noci jsme jako plazi

V posteli. Olejomalba Henri de Toulouse-Lautreca z roku 1893

I v létě stále platí, že v noci naše tělo potřebuje zahřát více než ve dne. Navíc nám pokrývka dává pocit bezpečí....

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Najdete na iDNES.cz