Za úsvitu 1. září 1939 začala německým vpádem do Polska druhá světová válka - nejkrvavější ozbrojený konflikt všech dob. Válka, do které se postupně zapojilo zhruba 70 zemí a mnohé jejich kolonie, trvala šest let a dva dny a připravila o život více než 60 milionů lidí (německá tanková kolona v Polsku, září 1939).
Autor: public domain
Plán útoku na Polsko s krycím názvem "Fall Weiss" nechal německý vůdce Adolf Hitler vypracovat na jaře 1939. Podobně jako v případě rozbití a následné okupace Československa, také tentokrát Hitler kalkuloval s neochotou evropských mocností napadenému státu pomoci. Navíc byla 23. srpna uzavřena smlouva o neútočení se Sovětským svazem – pakt Ribbentrop-Molotov, tím se chtěl Hitler pojistit proti případnému překvapení z východu. Součástí smlouvy byl tajný protokol, v němž si obě země rozdělily sféry vlivu v Polsku a východní Evropě. (foto: Střemhlavé bombardéry Junkers Ju 87 nad Polskem)
Autor: Bundesarchiv, Bild 183-1987-1210-502 / Heinrich Hoffmann / CC-BY-SA 3.0
Útok na Polsko měl původně začít už 26. srpna 1939 (více informací – včetně ostré akce u Jablunkova – naleznete v souvisejícím článku pod touto fotogalerií). O den dříve však byla mezi Velkou Británií a Polskem podepsána smlouva o vzájemné pomoci, která zavazovala oba signatářské státy pomoci tomu druhému v případě napadení jakoukoliv třetí stranou. Když se to Hitler dozvěděl, na poslední chvíli útok odložil. Jeho zakolísání však netrvalo dlouho a po zinscenovaném přepadení německého rozhlasového vysílače v Gliwicích byla akce zahájena první zářijový den ve tři čtvrtě na pět ráno.
Autor: public domain
Útok na Polsko odstartovala salva z německé školní bitevní lodi Schleswig-Holstein, která začala ostřelovat polské překladiště na Westerplatte (foto). Zároveň se daly do pohybu německé pozemní síly řízené generálem Walterem von Brauchitschem, které do Polska postupovaly ve třech hlavních proudech z Pomořan, Východního Pruska a Slezska. Po boku Německa se útoku zúčastnily i jednotky slovenské armády.
Autor: public domain
Dva dny po přepadení Polska vyhlásily Německu válku Velká Británie a Francie, vojenskou pomoc však zoufale se bránící zemi prakticky žádnou neposkytly, bojové akce proti Německu byly minimální. Početně menší a hůře vyzbrojená polská armáda tak nedokázala útoku dlouhodobě čelit. (foto: německá pěchota mašíruje v září 1939 na Varšavu)
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Německé lehké tanky překonávají řeku Bzuru. Blíže vlevo vidíme Panzer I, který měl dvoučlennou osádku a pouze kulometnou výzbroj, vzadu se brodí Panzer II s tříčlennou osádkou a vyzbrojený 20mm rychlopalným kanonem a jedním kulometem.
Autor: public domain
Wehrmacht postupoval polským vnitrozemím velmi rychle a už 8. září se část jeho tankových jednotek dostala k předměstí Varšavy. Polákům se sice podařilo o den později podniknout krátkou protiofenzívu na řece Bzuře, ta ale na pádu hlavního města nemohla nic změnit.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Přeprava Němců po pontonovém mostě přes Vislu při dobývání Polska
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Do Polska navíc 17. září vtrhla i Rudá armáda, tím padla už tak velmi nejistá možnost zaujetí obranných pozic na východním břehu Visly. Varšava kapitulovala 28. září a poslední větší polský bojový svazek v poli ukončil svůj odpor 6. října. Části vojáků se podařilo překročit polsko-rumunskou hranici a odejít na Západ. (foto: Setkání dobyvatelů Polska po dokonaném díle, vidíme dva německé a spoustu sovětských vojáků.)
Autor: public domain
Polská armáda neměla reálnou šanci útočníka porazit. Od počátku citelně trpěla tím, že se jí nepodařilo dokončit mobilizaci, a tudíž nedisponovala plným stavem mužstva. Proti 39 divizím polské armády se postavilo 60 divizí německých, 33 ruských a 3 slovenské. Na polské straně stála i zhruba tisícičlenná Legie Čechů a Slováků tvořená uprchlíky z okupovaného Československa, která však do bojů výrazněji nezasáhla. (foto: 37mm protitankový kanon Bofors polské armády)
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Bilance válečného tažení byla pro Polsko tragická. Při obraně vlasti zahynulo kolem 66.000 Poláků, zatímco na německé straně bylo kolem 16.000 mrtvých (SSSR měl zhruba 1500 mrtvých nebo pohřešovaných, padlo i 18 Slováků). Polsko bylo rozděleno mezi Berlín a Moskvu, přičemž na části území byl vytvořen takzvaný Generální gouvernement, plně ovládaný Německem. Německo a SSSR uzavřely koncem září smlouvu o hranicích a přátelství. Němečtí a sovětští okupanti pak na obsazeném území rozpoutali barbarský teror včetně hromadných poprav a dalších válečných zločinů. Během celé druhé světové války zahynulo podle různých odhadů 5,5 až 6 milionů polských občanů, což bylo mezi 16 a 17 procenty celkové populace země. (foto: němečtí pěšáci na předměstí Varšavy)
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Během druhé světové války se velice rozmohly bombardovací akce leteckých sil namířené proti městským aglomeracím, utrpení civilního obyvatelstva při bombardování bylo nezměrné. Hned 1. září 1939 provedla německá Luftwaffe zničující nálet na polské město Wieluń.
Autor: public domain
Varšava v září 1939
Autor: Julien Bryan
Pod tíhou leteckých náletů trpěla především Varšava
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Devítiletý Ryszard Pajewski, rozbombardovaná Varšava v září 1939
Autor: Julien Bryan
Zkázu Varšavě přinesly i bombardéry Heinkel He 111.
Autor: public domain
Němci, žijící ve městě Gdaňsk, jsou příchodem Wehrmachtu nadšeni. Gdaňsk byl tehdy městským státem - tzv. Svobodné město Gdaňsk.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Ještě v nedávné době často prezentované útoky polské kavalerie v sedlech koní a navíc chladnými zbraněmi proti německým tankům jsou samozřejmě mýtus. Ano, Poláci měli jízdní jednotky v počtu nebývalém, ale jednalo se o dragouny, tedy pěšáky používající koně primárně jako nebojový dopravní prostředek.
Autor: public domain
Bez koní, ale tentokrát jako tažných dopravních zvířat, se neobešla ani německá armáda. Dobové filmové týdeníky se většinou zaměřovaly na jednotky motorizované, čímž do velké míry zkreslily obraz o německé armádě, která byla na koních závislá po celou dobu války (v kinech jim na to určitě neskočili ti diváci, kterým byli koně zkonfiskováni).
Autor: National Archives
Ale i Němci měli nějakou tu svou jízdní jednotku. Zde je německá kavalerie z polské kampaně na vítězné přehlídce.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Neznámé německé polní letiště během invaze do Polska v září 1939. Vlevo stíhačka Messerschmitt Bf 109 v péči mechanika, bojovně vyhlížející dvojplošníky Henschel Hs 123 jsou původním určením střemhlavé bombardéry, které se v bojové praxi více našly v roli bitevních strojů.
Autor: public domain
Německá invaze do Polska v září 1939
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Německá invaze do Polska v září 1939
Autor: public domain
Během polské kampaně zničený německý lehký tank Panzer II
Autor: public domain
Nejtěžším německým obrněncem nasazeným proti Polsku byl střední tank Panzer IV, vyzbrojený 7,5cm kanonem s krátkou hlavní (“pořádné“ 7,5 cm kanony se u Pz IV objevily až nějaký čas po napadení SSSR, protože ty původní byly na boj s T-34 skutečně „krátké“). Ve zobrazeném tanku pravděpodobně padl se svými kamarády kníže Viktor IV. Albrecht von Ratibor, tank se podařilo zničit polskému tančíku TKS s 20mm rychlopalným kanonem, jehož osádku tvořili střelec Edmund Roman Orlik a řidič Bronisław Zakrzewski.
Autor: public domain
Tito němečtí vojáci se dostali během bitvy o Varšavu do krátkodobého zajetí. Neměli tam chodit, ale jak už bylo řečeno, měli to jen na chvíli, než si je jejich kamarádi vybojují zpět.
Autor: public domain
Společná vojenská přehlídka Wehrmachtu a Rudé armády v Brestu 22. září 1939
Autor: public domain
Německá vojenská přehlídka ve Varšavě, 5. říjen 1939
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Němci použili proti Polsku i lehké tanky Panzer 35(t), které jim v březnu 1939 spadly do klína při obsazení již notně ohlodaných českých zemí.
Autor: public domain
Nejlepším polským obrněncem byl v září 1939 lehký sedmitunový tank 7TP, který konstrukčně přímo vycházel z britského Vickerse E. Mluvíme tedy o verzi jednověžové, vyzbrojené 37mm kanonem a kulometem. Zaprvé je smutné, že zrovna toto byl nejlepší polský tank, za druhé mnohem smutnější je, že jich měli Poláci strašně málo, a za třetí asi nejsmutnější je to, že si Pláci v kontrastu s Němci nevěděli rady s taktickým nasazením tankové techniky (ale takových tenkrát bylo, že jim to snad ani nelze mít za zlé).
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polský tančík TK-3 měl slabou kulometnou výzbroj a nemohl se tedy pouštět do žádných větších akcí.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polský obrněný vlak Danuta
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polské stíhačky PZL P.11a
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Polský lehký bombardér PZL.23 Karaś
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Dvoumotorový bombardér PZL.37 Łoś byl v září 1939 nejmodernějším strojem ve výzbroji polského letectva.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe