Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nezávislost na GPS se blíží. Na orbitě je již polovina satelitů Galileo

  10:20aktualizováno  15:50
Na orbitu ve výšce 23 522 kilometrů se dnes vydaly další dva satelity evropského navigačního systému Galileo, s pořadovým číslem 13 a 14. Naposledy je vynesla ruská raketa Sojuz, zbývajících 16 satelitů vynesou rakety Ariane.

Evropská kosmická agentura označila dnešní vypuštění dvou satelitů budoucího evropského navigačního systému Galileo za učebnicové. Celý proces, od startu rakety po usazení satelitů na oběžné dráze ve výšce 23 522 km trval 3 hodiny 48 minut.

24.května 2016 v 15:11, příspěvek archivován: 24.května 2016 v 15:34

Confirmation of full success of #Galileo 13 & 14 launch. https://t.co/VHWwiD3fnK

Na Francouzské Guyaně odstartovala v 10:48 středoevropského letního ruská raketa Sojuz. Na oběžnou dráhu vynáší dva satelity, které doplní vznikající evropský navigační systém Galileo.

Zatím kolem Země obíhá dvanáct satelitů Galileo, k plné funkčnosti jich je potřeba 24, počítá se ale celkem se třiceti satelity, šest bude náhradních.

Start rakety Sojuz (24. května 2016, 10:45 SELČ)

Další čtyři satelity by měly být vyneseny na podzim letošního roku, již ne raketou Sojuz, ale Ariane 5 ES. První navigační služby by mohly být v testovacím režimu dostupné již koncem roku 2016 a celý systém by měl být dokončen v roce 2020.

Velitelství evropského navigačního systému Galileo je od roku 2012 v Praze v Holešovicích.

Proč Galileo?

Galileo má přinést nezávislost na americkém navigačním systému GPS, případně ruském systému GLONASS (který je již funkční a v mnohých mobilních chipsetech podporován).

Fotogalerie

Oproti GPS má být mnohem přesnější (na metr komukoli, na 30 centimetrů platícím zákazníkům a záchranným složkám) a díky vyšší oběžné dráze má zajišťovat lepší pokrytí i v polárních oblastech.

Systém Galileo nabídne i zpětný komunikační kanál mezi zařízením a satelitem, což bude důležité například pro koordinaci záchranných prací nejen při živelních katastrofách - zranění budou moci záchranářům odeslat svoji přesnou pozici a další údaje i ve chvíli, kdy nebude běžná komunikační infrastruktura v provozu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Zážeh při stratu rakety Sojuz-FG na kazašském kosmodromu Bajkonur.
Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila za šest hodin nová posádka

Ve středu večer odstartovala z Bajkonuru kosmická loď Sojuz-FG, která za šest hodin dovezla novou posádku k ISS.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.