V tomto duelu své síly poměřují LCD displeje Eizo FlexScan L365 a Samsung SyncMaster 151s. Oba již mají na svém kontě několik ocenění a nás samozřejmě také zajímalo, čím tyto přístroje zaujaly. SyncMaster 151s již nepatří mezi nejmladší a na trhu se již začíná objevovat jeho nástupce 152s. Dá se tedy předpokládat, že současná cena může ještě poklesnout.
Balení a vzhled
Již při pohledu na krabice, ve kterých jsou monitory zabaleny uvidíte první rozdíl. Eizo je baleno v obalu, jehož rozměry by spíše odpovídaly větším LCD panelům, naproti tomu krabice SyncMasteru již na první pohled vypovídá o tom, že LCD panel v ní uložený, bude mít nejspíše velikost 15 palců. Pokud se podíváme na rozměry obou přístrojů, pak zjistíme, že naopak mírně více prostoru zabere Samsung. V přesném číselném vyjádření to pak vypadá následně (šířka x výška x hloubka): Eizo 34 x 36,9 x 15,7 cm , Samsung 39,1 x 38,4 x 17,3 cm. Váha je u obou přístrojů v podstatě podobná a pohybuje se kolem 4 kg.
K SyncMasteru je přibalen manuál, externí trafo, VGA kabel, CD s ovladači a utilitami a CD s programem Pivot Software, o kterém bude ještě řeč. Eizo mimo ovladačů, kabelu pro přívod signálu a síťového kabelu nemělo žádné další vybavení a to v důsledku toho, že se tvůrcům podařilo do tenkého těla přístroje vložit i trafo.
Design je u obou přístrojů neotřelý, ačkoliv každý staví na trochu jiném základě. Eizo se může chlubit jedním z nejtenčích okrajů, které lze u LCD panelů najít. Takový design prý umožňuje technologie „SlimEdge“, díky níž šířka rámečku může být menší než 2 cm. Jednou z výhod takto tenkých rámečků, je možnost postavit více displejů vedle sebe. Poté lze bez většího rušení přechody mezi nimi využívat k projevení vlastností některých programů či grafických karet, které vám dovolí roztáhnout obraz do několika ploch. Samsung zase nabízí kompaktní tvar s netradičně řešeným designem ovládacích prvků. Jedním slovem - o co má FlexScan až puristicky čistě technický vzhled, o to vypadá SyncMaster luxusněji. Tomuto vzezření napomáhá i barva displeje, která je černá pro Eizo a stříbrná u Samsungu.
Detailnější pohled na čelní plochu obou přístrojů prozradí v dolní části FlexScanu umně zakomponovanou lištu s reproduktory a osmi kulatými ovládacími tlačítky. Na SyncMasteru zase pět tlačítek připomíná spíše designérský prvek. Jsou totiž umístěna nezvykle na pravém boku a navíc vypadají jako by byla součástí rámečku.
Zadní část obou poměrně tenkých přístrojů pak nabízí pohled na hlavní odlišnosti obou modelů. Jeden z těchto rozdílů zjistíme při pohledu na konektory, kterých má Eizo dvojnásobný počet oproti svému konkurentu. Oba mají společný konektor D-SUB pro přívod analogového videosignálu. Eizo má navíc i DVI-I vstup pro digitální výstup z grafické karty. Dalším konektorem který mají oba přístroje společný je vstup pro napájení. U SyncMasteru je to vstup z externího trafa, zatímco FlexScan je vybaven klasickým „počítačovým“ konektorem pro běžný napájecí kabel. Posledním vstupem Eiza je audio konektor pro stereo-jack.
Druhý důležitý rozdíl ve vlastnostech a vybavení obou přístrojů zjistíme při pohledu na nohu se stojanem a kloubem. U FlexScanem L365 lze displej horizontálně a vertikálně naklánět. SyncMaster v tomto ohledu nabízí mnohem větší svobodu, protože jej lze dokonce natočit na výšku, což ocení každý, kdo pracuje s formátem A4 a dalšími, kde je délka stránky delší než její šířka. K tomu, aby se takto natočil nejen panel, ale i obraz, slouží program Pivot. Je potřeba si ale uvědomit, že pracuje až po spuštění operačního systému, takže v případě, že budete chtít provádět úpravy v Biosu, budete nuceni panel otočit do původní polohy. Oba panely odpovídají standardu VESA, takže je možno je připevnit na zeď.
Vlastnosti
Přirozené rozlišení u 15palcových přístrojů činí 1024 x 768 bodů při maximální obnovovací frekvenci 75 Hz. Oba přístroje dokáží pracovat i s menším rozlišením, ale jak je u LCD zvykem, s mírným rozostřením obrazu, které je díky „vyhlazovací“ funkci Eiza poněkud přijatelnější. Shodná je i odezva bodů u obou přístrojů, která činí velice nadprůměrných 25 ms. To znamená, že LCD je schopno vykreslit 40 obrazovek za sekundu. Porovnáme-li tuto rychlost s rychlostí 25 snímků za sekundu, kterou nabízí televizní formát PAL, je jasné, že je naprosto dostačující i pro zobrazení akčnějších scén. Oba přístroje nabízí i stejnou rozteč bodů, která činí 0,297 mm. Při porovnání kontrastního poměru jasně vede Eizo se svými 450:1, konkurent nabízí „pouhých“ 330:1. Eizo vede i v jasu, 300 candel na metr čtverečný je více než 250 u Samsungu. Počet zobrazených barev je díky současné LCD technologii omezen na 16, 7 miliónu. Oba přístroje také splňují normu TCO 99.
Práce s přístroji
Ani v jednom případě jsme nenalezli tzv. „mrtvý bod“. Díky kladení většího důrazu na design s mírným ustoupením funkčnosti bylo ovládání menu a dalších vlastností pomocí tlačítek poněkud obtížnější u SyncMastera 151s. U obou přístrojů jsme si vystačili k vyladění optimálního obrazu s funkcí automatického nastavení. Pouze jsme podle zvyku upravili teplotu barev.
U obou přístrojů jsme na barevném podání nenašli žádnou chybu a to včetně tmavých barev a černé. Může za to i rovnoměrné podsvícení obou modelů. SincMaster 151s má ve výbavě software „ Natural Color“, kterým lze barevné vlastnosti přístroje automaticky upravit podle toho, jak je naše pracovní prostředí osvětleno. Eizo má poněkud větší nabídku položek v menu, kde dokonce můžeme zjistit dobu používání LCD, nebo jedním tlačítkem upravovat sytost barev, či si za pomoci vestavěného časovače nastavit automatické vypnutí monitoru. Pokud bychom měli hodnotit kvalitu integrovaných reproduktorů u Eiza, vystačí pro běžnou práci a ozvučení. Při poslechu hudby, či kvalitnějších zvukových efektů, ale žádný zázrak nečekejte.
Další důležitou vlastností je úhel pohledu, ze kterého lze obraz pozorovat bez toho, aby se nějak změnila jeho barevnost či nějaká další vlastnost. Nám se zdály oba přístroje z tohoto hlediska naprosto shodné, neboť se původní zobrazení udrželo i při všech smysluplných úhlech pohledu, když podle papírových předpokladů by měl SyncMaster 151s poněkud zaostávat.
Velice jsme ocenili schopnost LCD Eizo vypořádat se s většími frekvencemi, než jaké podporuje. Zatímco všechny námi doposud testované přístroje při překročení povolených frekvencí pouze zobrazily černou obrazovku s nápisem „Out of Range“ a my jsme byli nuceni frekvenci měnit buď při připojení monitoru, či přes „Safe mode“ v OS Windows, u FlexScanu jsme, i když za značně rozostřeného obrazu, mohli nastavit podporovanou frekvenci. To hovoří o velice kvalitní elektronice, kterou je tento model vybaven.
Eizo je v lokální síti možno dokonce centrálně nastavovat.
Závěrečné hodnocení
Testované Eizo, což v překladu znamená „jasný obraz“, si svůj název opravdu zaslouží. Nabízí kvalitní obraz a mnoho vlastností, které ocení především profesionálové. Za tyto vlastnosti je samozřejmě potřeba si něco připlatit a tak se nelze divit, že se cena pohybuje na úrovni nejlevnějších 18 palcových LCD přístrojů.
Samsung zase svým uživatelům nabídne vedle velmi dobrého zobrazení například možnost vidět obraz na výšku. Softwarové vybavení usnadní nastavení optimálního zobrazení i méně zkušeným uživatelům. Snad je jen škoda, že není k dispozici digitální vstup.
Každý z přístrojů míří k poněkud jinému okruhu uživatelů a myslíme si, že svou cílovou skupinu dokáží více než uspokojit.
LCD Eizo zapůjčil AVNET Applied Computing s.r.o.
LCD Samsung zapůjčila LIBRA Electronics, spol. s r. o.
