Režisér Dušan Klein je známý hlavně jako režisér filmové pentalogie o Básnících, jejíž poslední díl v současné době zaplavil kina. K filmu se ale poprvé dostal jako dítě, když si jej v roce 1952 vybral režisér Weiss do filmu Můj přítel Fabián. Klein vystudoval režii na FAMU a debutoval již ve čtvrtém ročníku snímkem Místenka bez návratu.
Za minulého režimu se stal zakázaným režisérem a jeho filmy se ocitly v archivu. Z emigrace se ale vrátil zpět do Prahy a po revoluci se opět vrátil ke své profesi a točí jeden film za druhým.
Kdy jste s počítačem začal?
Začal jsem v roce 1992, když jsem psal televizní seriál detektivek Hříchy pro pátera Knoxe. Říkal jsem si, že přece nemůžu psát deset dílů na stroji. I tak byl ale ten první počítač jako lepší psací stroj. Já jsem samozřejmě nechápal, jak pracuje. Myslel jsem si, že tam je schováno deset malých Japonců, nevěděl jsem, co je program a co disketa. Myslím, že jsem jeden z mála ze starší generace, který si na počítač zvykl a naučil se ho využívat. Tedy syn mě k tomu přemluvil.
Pak jsem si ale na počítač zvykl a dnes bych už bez něj nemohl být.
Jak často počítač používáte?
Dnes u mě počítač běží celý den. Ráno ho zapnu, on tak příjemně vrní, a vypnu ho až večer. Když na mobil dostanu zprávu, že jsem dostal mail, připojím se přes dial-up a přečtu si zprávu. Mail používám denně, pošlu tak pět šest mailů denně.
Samozřejmě taky surfuju po internetu, přečtu si noviny, hlavně kulturu.
Máte nějaké oblíbené programy?
Kolega mi pomohl udělat jednoduchý prográmek na psaní scénářů - obrazovka se rozdělí na dvě okna a já jednou klávesou přeskakuju z jednoho do druhého a píšu, co která osoba říká a co dělá. Samozřejmě mám i pár her pro vnoučata. Jakmile přijdou, okamžitě jsou u počítače a hrají.
Jaký počítač máte?
Víte, že si teď nevzpomenu? Ale operační systém používám Windows XP. Kromě počítače mám i digitální fotoaparát a skener, tiskárnu a fax v jednom.
