Přechod na nový formát pozemního televizního vysílání DVB-T2 máme za sebou, ne tak problémy s příjmem signálu. V řadě případů si za to ale můžeme sami, když se necháme nalákat na nákup špatného vybavení.
Alespoň to vyplývá ze statistik Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ten evidoval od ledna do června 2021 na stovky stížností na nekvalitní příjem DVB-T2. Při následném šetření na místě úřad zjistil, že nejčastější příčinou nekvalitního příjmu DVB-T2 byl problém přímo na straně diváka.
„To bylo ve 376 případech, což činí 62, 5 % ze všech řešených případů,“ uvedla na dotaz Technetu.cz Tereza Meravá z tiskového oddělní. „Často je problém na straně antény, anténního svodu či anténního zesilovače. Buď vůbec nefungují nebo jsou nevhodné (např. pokojová anténa) nebo je anténa nevhodně směřovaná či polarizovaná,“ doplňuje Meravá s tím, že tato příčina byla odhalena u více než poloviny z oněch 376 případů.
Zbytek pak padl na závady TV přijímače nebo v televizním rozvodu a dokonce byl zjištěn i příjem nevhodného kanálu. Tedy patrně z vysílače, který nebyl v dané oblasti dominantní.
Pozor na „speciální“ antény
Vraťme se však k problémům, které souvisejí s anténními systémy. ČTÚ totiž zjistil, že se v Česku hojně prodávají antény, které deklarují, že jsou určeny speciálně pro lepší příjem DVB-T2, ale opak je pravdou.
„V poslední době se velmi rozšířily různé ‚aktivní‘ venkovní antény, typicky se jedná o náhražkovou anténu (samotný dipól, kovový plíšek nebo jen kus drátu) ukrytý v plastovém krytu a doplněný zesilovačem. Prodejci tyto antény často nabízejí jako speciálně vhodné pro DVB-T2 vysílání, HD příjem a podobně. Realita je taková, že směrovost a kvalita těchto výrobků je výrazně horší než u nejlevnějších klasických antén, zato cenově běžné antény výrazně převyšují. Prodejci udávají nereálné parametry (zejména zisk antény neodpovídá skutečnosti), udávají u antén vhodnost dle vzdálenosti od vysílače, což je z technického hlediska naprosto nepoužitelný parametr, protože síla a kvalita signálu může být několik kilometrů od vysílače v údolí horší než 100 km daleko na kopci nebo v rovině,“ vysvětluje úřad v pravidelné monitorovací zpravě (PDF).
Problematice příjmu včetně nekvalitních antén jsme se ostatně na Technetu.cz věnovali již dříve.
Příklad špatně instalované antény – není orientovaná ani horizontálně, ani vertikálně, ale přesně mezi podle hesla „ono to tak nějak vyjde“. Bílý kabel navíc dlouho nevydrží.
„Anténa sice není kdovíjak složité a choulostivé zařízení, zub času se však může podepsat i na ní. Problémem jsou zejména nekvalitní plastové součásti, které pojí jednotlivé kovové díly antény. Kvůli zpuchřelým a působením povětrnostních vlivů rozpadlým plastům mohou odpadnout reflektory nebo jiné prvky antény, a ta pak ztrácí své schopnosti,“ vysvětlil tehdy Jakub Melín ze společnosti DVB & DAB Servis.
Ten také varoval před aktivními anténami: „Aktivní antény rozhodně dělají víc škody než užitku. Všechny ty solighty, emosy, evolvea, hamy, sencory... v plastových krabičkách, s vestavěným zesilovačem a nálepkou vhodné pro DVB-T2, to je většinou naprostý průšvih. Tyto antény jsou minimálně směrové a i přes udané parametry má samotná anténa reálně minimální nebo záporný zisk. Lepší příjmové vlastnosti má leckdy kus oholeného drátu.“
Vlevo je příklad “aktivní” venkovní antény (nevhodné pro příjem DVB-T2), vpravo je pak klasická venkovní anténa, vhodná pro příjem DVB-T2.
Odborníci ČTÚ navíc varují před nákupem antény přes internet, zadáním vyhledávacího dotazu „DVB-T2 anténa“. Divák pak podle jejich zjištění namísto standardních antén narazí většinou právě tyto „aktivní“ venkovní antény.
„I v místech s jinak bezproblémovým příjmem může použití těchto výrobků způsobovat problémy při sledování televize, v místech s horším signálem jsou pak nepoužitelné úplně. Divákům doporučujeme si před nákupem zjistit informace na odborných webech, u anténního speciality nebo nechat montáž antény na odborníkovi, který zvolí správnou anténu a garantuje i kvalitu instalace, a tím příjmu televize,“ radí ČTÚ.
Problém rušení mobilních sítí zatím zmizel
V nedávné minulosti se i přes dobrou výbavu a kvalitní signál mohlo stát, že zničeho nic začal příjem zlobit. Občas za to mohlo spouštění nové generace mobilních sítí. V takovém případě šla oprava na náklady operátora. Letos však zatím diváci na takový problém nenarazili.
„Z hlediska vlivu signálu LTE a 5G sítí nebyl zaznamenán v prvním pololetí žádný případ rušení DVB-T2. Důvodem je skutečnost, že ovlivnění sítěmi LTE z pásma 800 MHz již bylo eliminováno a spouštění sítí v pásmu 700 MHz doposud nebylo zahájeno, nicméně do budoucna se dá předpokládat, že k rušení DVB-T2 z pásma 700 MHz bude docházet a bude nutné provádět odrušení,“ uvedla Meravá.
A jaké byly další příčiny nekvalitního příjmu? Ze statistik šetření ČT“ za první polovinu letošního roku vyplývá, že ve 41 případech, což je 6,8 % ze všech vyřešených případů), byla příčinou nedostatečná úroveň signálu, případně nedostatečné pokrytí v místě příjmu, degradace signálu vlivem odrazů a mnohačetného šíření. V jednom případě byl dokonce nalezen zdroj rušení, kterým byl terminál Pultu centralizované ochrany (PCO). V 55 pěti případech si pak problém divák odhalil a vyřešil sám.
„Při kontrole u diváka se rušení neprojevilo při 129 šetřeních, což bylo 21,4 % všech stížností,“ uzavírá výsledky řešení stížností za výše zmíněné období zástupce ČTÚ.
