Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ebola v roce 2014 získala unikátní mutaci. Byla proto tak nebezpečná?

aktualizováno 
Nově zveřejněná studie naznačuje, že virus ebola mohl během nedávné epidemie v západní Africe velmi rychle zmutovat v účinnější formu. Ale její výsledky se z jednoduchého důvodu ověřují jen těžko.

Pálení nebezpečného odpadu v centru pro pacienty s ebolou v guinejském hlavním městě Conakry | foto: MSFCreative Commons

Epidemie eboly v západní Africe, která začala v roce 2013 a naplno propukla v roce následujícím, byla unikátní nejen svým rozsahem, ale také množstvím informací, které se podařilo získat. Týká se to především informací o samotném viru, který moderní biologické metody umožnily sledovat neuvěřitelně podrobně.

Ale interpretace těchto údajů stále není nic jednoduchého a samozřejmého, jak ilustrují dva nově oznámené výsledky publikované v časopise Cell. Z nich vyplývá velmi zajímavá možnost, že u viru se během epidemie velmi rychle mohla vyvinout mutace, která výrazně zvýšila jeho účinnost při napadání dalších lidských obětí.

Dotyčná mutace dostala označení GP-A82V a vůbec poprvé v historii se objevila v Guneii v březnu 2014, tedy zhruba v době, kdy se virus šířil z této země do Sierry Leone a kdy zasáhl odhadem celkově pouze zhruba stovku lidí. GP-A82V mění část bílkovinné „kotvy“, kterou se přichytí k napadené buňce. To je klíčová část celého procesu infekce, protože virus se množí jen uvnitř napadených buněk, a pokud se k nim nedokáže přichytit, těžko může napáchat nějaké škody.

Mutace GP-A82V byla díky práci lékařů a genetiků zachycena už brzy v průběhu epidemie, ale její dopad nebyl zřejmý. První analýzy dospěly k názoru, že patrně ani ona (ani celá řada z dalších zachycených mutací) nemá vliv na účinek viru na člověka (viz tato práce). Ale dvě v listopadu letošního roku zveřejněné práce (první zde, druhá zde) od dvou nezávislých týmů naznačují opak.

Zjednodušeně řečeno ukazují, že virus si díky nim dokáže lépe zjednat přístup do lidských a opičích buněk, a tak je ve výsledku účinnější. Napadené buňky pak podle jeho instrukcí vyrábějí více nových součástek pro další generaci viru. Na druhou stranu je ebola s touto mutací méně účinná v buňkách kaloňů, kteří jsou považováni za přirozený rezervoár viru ebola (zcela jasný a přesvědčivý důkaz, že jsou to právě kaloni, stále chybí, ale lepší hypotézu zatím nemáme).

Objevuje se tu i jedna zajímavá souvislost časová. Jak bylo řečeno, mutace byla poprvé zaznamenána v době, kdy nemocných nebylo mnoho a vše připomínalo menší, lokalizované výskyty eboly v minulosti. Brzy poté se charakter epidemie změnil a nakonec se změnila v pohromu, která zasáhla 28 tisíc lidí, z nichž 11 tisíc zemřelo. Shoda to může být velmi dobře náhodná a existuje celá řada jiných důvodů, proč právě v té době epidemie mohla vypuknout naplno a tak dlouho se udržet. Například skutečnost, že to bylo poprvé, co se virus dostal do městského prostředí, kde se snáze přenášel.

Navíc nemáme jistotu, že výsledky studií ve skutečném světě skutečně platí. Autoři ani jedné ze studií totiž nemohli pracovat přímo s virem eboly - to by vyžadovalo přístup k laboratořím s nejvyšším stupněm zabezpečení (tzv. Biosafety Level 4). A těch je na světě řádově jen pár desítek. Pracovali proto s virem HIV geneticky upraveným tak, aby vyráběl bílkoviny typické pro ebolu.

Tímto v podstatě zmrzačeným (rozhodně ne „vylepšeným“) virem nenakazili skutečná zvířata, ale buněčné kultury. A ty se chovají přece jen výrazně odlišně než skutečné živé organismy. Přesně to píší autoři prací, kteří přesně po takových experimentech volají. Do té doby je to zajímavá vědecká hypotéza, kterou rozhodně nelze popisovat jako prokázanou, přestože třeba BBC se tohoto přehmatu dopustila.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Laureáti Nobelovy ceny za chemii v roce 2017
Jak pracuje život. Letošní nobelisté za chemii nahlédli do nitra buněk

Třetí letošní Nobelovu cenu, za chemii, udělila Švédská královská akademie výzkumníkům v oboru elektronové mikroskopie. Rovným dílem se o ni rozdělili Jaques...  celý článek

Může jeden hlas něco rozhodnout?
Může jeden hlas něco změnit? Vědci hledají, co znamená „správně volit“

Máte pocit, že jediný hlas se ztratí v moři ostatních a nebude mít na výsledek žádný vliv? Možná budete překvapeni, jak těsné volby někdy bývají. Každý volební...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.