Letadlo, nebo loď? Ruská „Kaspická příšera“ se vrací do boje

  9:18
Rychlostí přes 500 km/h letí těsně nad hladinou jako vznášedlo. Dokáže se vznést jako letadlo a plout jako loď. Ekranoplán je ideální stroj na výsadek a bleskové útoky. Rusko znovu plánuje výrobu těchto drahých, ale účinných bojových prostředků.

V devadesátých letech minulého století Rusko kvůli nedostatku financí a všeobecnému chaosu projekt výroby ekranoplánů ukončilo. Teď se “Kaspická příšera” a její příbuzní vracejí na scénu.

Světlo světa už spatřila šedesátitunová maketa a současně se rozběhly práce na pětisettunovém stroji, oznámilo velení ruského námořnictva. Výroba má začít po roce 2020 v Nižním Novgorodu. Rusko je díky svým strojům Orljonok, Lun, Volga 2 a především díky KM, Kaspické příšeře, největšímu ekranoplánu všech dob, nejznámějším stavitelem těchto obdivuhodných strojů na pomezí letadla, vznášedla a lodě. To ale neznamená, že je stavitelem jediným.

Ideální pro výsadky

Rusko začalo ekranoplány vyvíjet v šedesátých letech minulého století; v sovětských časech měl jejich vývoj na starosti tým okolo Rostislava Alexejeva. Ekranoplán se jevil jako nadějná vojenská technologie. Pohyboval se několik metrů nad hladinou jako klasické vznášedlo a díky dynamickému přízemnímu efektu mohl dosahovat rychlosti až 500 kilometrů za hodinu. Na kratší vzdálenosti se dokázal i vznést do letové výšky normálního letadla. Zjednodušeně řečeno - do rychlosti zhruba 70km/h (38 uzlů) se choval jako loď, okolo sta kilometrů za hodinu jako vznášedlo a když rychlost vzrostla nad 150 kilometrů za hodinu, vzlétal do vzduchu jako klasické letadlo.

Tyto vlastnosti dělaly z ekranoplánu potenciálně ideální stroj pro výsadkové operace. Druhá světová válka byla stále ještě v paměti a s ní na jedné straně úspěchy západních Spojenců, ale i Japonců, kteří ostatně jako první začali konstruovat speciální vyloďovací lodě. Na straně druhé si sovětské vojenské špičky dobře uvědomovaly, že jejich vlastní druhoválečné výsadkové operace nekončily žádnými oslnivými úspěchy - a v případě výsadků na území kolabujícího Japonského císařství šlo objektivně řečeno o fiasko.

Ekranoplán se díky výšce letu do deseti metrů nad hladinou dokázal vyhnout minám a zátarasům. Současně byl nezasažitelný torpédy a ze země odpalovanými protiletadlovými a protilodními střelami, zničitelný byl prakticky jen leteckými řízenými střelami - alespoň podle představ konstruktérů, kteří byli jako obvykle v sovětském prostředí optimističtí až k naivitě. To se týkalo i předpokladu, že ekranoplán bude prakticky nezjistitelný radarovou technikou. To možná platilo pro sovětské radary; není vůbec jisté, jak by ekranoplán se svou bohatou architekturou obstál proti tehdejším západním radarům.

Monstrum z Kaspického moře

Stavbu prvního “ostrého” ekranoplánu zadalo sovětské námořnictvo v roce 1963. V loděnici Volga u Nižného Novgorodu začala stavba ekranoplánu KM (Korabl Maket), který se měl stát plnorozměrnou maketou budoucích bojových ekranoplánů. Byl to obrovský stroj s trupem dlouhým 90 metrů a vzletovou hmotností 544 tun. V té době se jednalo o největší létající stroj na světě.

Ekranoplán KM

Příšera z Kaspického moře, jak se stroji začalo říkat, využívala poznatky ze zkoušek pokusných ekranoplánů SM. Koncepcí se jednalo o středoplošník s ocasními plochami ve tvaru T poháněný dvojicí motorů Dobrynin VD-7 s tahem 107,8 kN upevněných po stranách svislé ocasní plochy. Optimální letová výška byla mezi čtyřmi až 14 metry nad hladinou moře, cestovní rychlost byla 430 km/h, maximální až 500 km/h. Během letových zkoušek prokázal KM dobrou stabilitu a řiditelnost. Navzdory značným rozměrům dokázal zaletět překvapivě těsné zatáčky s velkým náklonem, při kterých se konec křídla na vnitřní straně zatáčky dotýkal hladiny.

KM byl během zkoušek trvajících mnoho let několikrát přestavěn, naposledy v roce 1979. Tato změna byla vynucena jednak velkým opotřebením letových motorů i boosterů vodní tříští a jednak nutností otestovat toto řešení pohonu pro budoucí bojový ekranoplán Lun. Byla to také poslední přestavba, protože o rok později KM padl za oběť havárii.

Případ Lun

“Historie ekranoplánu Lun, jediného, který nesl ofenzivní výzbroj, začala v roce 1970, kdy Alexejevova CKB-SPK (Centarlnoje Konstruktorskoje Bjuro po Sudam na Podvodnych Kryljach) obdržela objednávku na stavbu ekranoplánu vyzbrojeného protilodními řízenými střelami, schopného dosahovat rychlosti 500 km/h,” shrnuje zrod Lunu publicista Radek Panchartek.

Cílem konstruktérů bylo vytvořit prostředek schopný rychlým letem v malé výšce napadat větší hladinové jednotky, případně malá námořní uskupení nebo lodní svazy. Ofenzivním prostředkem byla baterie šesti protilodních řízených střel 3M80 Moskit. Vzhledem k rozměrům odpalovacích kontejnerů bylo jediné vhodné místo k jejich umístění na hřbetě ekranoplánu. Z toho vyplývalo jedno konstrukční omezení.Všech osm dvouproudových motorů Kuzněcov NK-87 s tahem 127,4 kN bylo umístěno na krátkém pylonu těsně za kabinou osádky. Při vzletu fungovalo všech osm motorů jako startovací boostery. Po dosažení letové výšky a rychlosti zůstávaly v chodu jen dva motory a ostatní byly vypnuté. Boostery se potom zapínaly jen při akceleraci nebo překonávání překážek.

Pro obranu ekranoplánu byla na zádi a pod ústím prvního páru odpalovacích kontejnerů střel Moskit namontovaná střelecká stanoviště UKU-9K-502 z dopravního letounu Il-76. Každá věž byla vyzbrojena dvojicí dvojhlavňových kanonů GŠ-23 s kadencí až 4000 ran za minutu.

Operační testy probíhaly na hladině Kaspického moře v letech 1990 až 1991, v rámci 11. letecké skupiny podřízené velitelství Černomořského loďstva. Jejich součástí byly i ostré odpaly řízených střel Moskit.

Po roce 1992 byly lety ekranoplánu kvůli finančním limitům silně omezeny. Lun ležel na základně v Kaspijsku a pomalu chátral. V roce 1998 byla rozhodnutím náčelníka štábu VMF 11. letecká skupina reorganizována na „Leteckou základnu pro uchování ekranoplánu“, která zakonzervovala ekranoplán Lun a starala se o jeho uložení.

Kdyby nemusí být chyby

To by mohl docela dobře být konec příběhu ekranoplánů, nadějné technologie, která se jednoduše ukázala být příliš složitá z technologického hlediska a také příliš finančně nákladná, než aby ji dokázala ustát otřesená postsocialistická ekonomika.

Změna přišla v souvislosti s politickou a geopolitickou dynamikou administrativy Vladimira Putina. Výboje směřující k černomořskému koridoru do Středomoří v jistém aspektu pozoruhodně navázaly na plány, které s ekranoplány měla sovětská marína. Sovětské ekranoplány byly totiž konstruovány právě pro použití ve vnitřních mořích. Transportní ekranoplány Orljonok měly překvapivými výsadky námořní pěchoty zajistit obsazení vstupů respektive výstupů z vnitřních moří, především z Černého, úžinami Bospor a Dardanely.

Ozbrojené ekranoplány Lun pak měly krýt jejich akce před napadením hladinovými plavidly protivníka, případně zničit předsunuté hlídky větších námořních svazů a otevřít tak cestu větším jednotkám námořnictva.

A právě tuto roli by mohly hrát stroje, které by ruské námořnictvo chtělo zařadit do výzbroje někdy po roce 2020. Uvažuje se i o dalším využití těchto strojů. Kdesi na Sibiři se testuje Burevestnik-24, civilní dopravní a záchranný stroj. A je vysoce pravděpodobné, že v ruských konstrukčních kancelářích vznikají i plány na oceánský vojenský ekranoplán. Ten by byl odpovědí na Pelican, koncept ekranoplánu od Boeingu, o kterém od roku 2002 nejsou žádné zprávy - což v žádném případě nutně neznamená, že neprobíhá jeho další vývoj.

Ekranoplánům se ostatně začíná dařit i mimo jejich ruskou pravlast. Třeba Írán zformoval celé jednotky těchto ozbrojených strojů a předvedl je na vojenské přehlídce v roce 2010.

Ekranoplány se jmenují Bavar 2 a jsou to malé stroje. Pro úplnost ale dodejme, že se po íránských ekranoplánech od té doby informačně poněkud slehla země. To nemusí samo o sobě znamenat vůbec nic, stejně tak je ale možné, že Írán potkalo totéž co Rusko. Po velkých očekáváních spousta těžkostí a nakonec zklamání.

Nikdo ale nemůže říct, že ekranoplán skončí jako jedna z mnoha podivností, kterými vojenská historie oplývá. Přinejmenším do té doby, než bude ukončen vývoj projektu, nad kterým si teď lámou hlavy inženýři v novgorodských loděnicích.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 30 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Nyní startuje naposledy

v diskusi jsou 3 příspěvky

28. března 2024  15:36

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 30 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...