...elektrické koncese byly sice rozděleny do tří kategorií pro malé a velké zdroje...

a ještě roky se stavěla i vedení o napětí 35 kV (východní Čechy)...

a staví se, udržují a provozují dodnes (2018). Zjevně se změna nechystá. Týká se to území všech okresů bývalých socialistických krajů Východočeského a Severočeského. Pokud má být článek fakticky správný, zasloužil by malé upřesnění.

Moc zajímavý článek. Ale musím se přiznat, že nejvíc mě okouzlila ta prodlužka ve velíně elektrárny na fotce.

Cesi se za ty leta vubec nezmenili. Tak jako za 1.republiky meli strach z elektriky a ze stridaveho proudu, tak za EU dostali strach z uspornych zarovek a chteli z EU okamzite vystoupit. Hloupy a nevdelany narod by chtel referenda a rozhodovat.

Otázka zní, jestli proklamované úsporky byly opravdu úsporné. I odborníci potvrdili, že když se započetly veškeré náklady, tak úsporky vyšly dráž.

Vidim, ze se moc nezmenilo. Atomove loby take dnes varuje pred obnovitelnymi zdroji.

To není atomová lobby, ale zdravý rozum.

Ještě v Praze Libni , Vysočanech , Vinohradech , Nuslích a centru bylo v roce 80 napětí 3x120 V a distribuce 3KV . Přeměna napětí skončila prakticky v polovině 90let až na výjimky .

Je to tak, na Vinohradech jsme měli 120V, v mědi opletené bavlnou. Zřejmě podle rakousko-uherských norem . Když to člověk srovná s "tekoucím" hliníkem v panelácích, je tehdejší pokrok poněkud vachrlatý.

Ten závěr v porovnání doby a ceny se moc nepovedl. Smícháním roku 1918, poloviny 30. let a současnosti vznikl nesmysl, který nemá žádnou výpovědní hodnotu. ("Průměrná spotřeba domácnosti, ..., byla v roce 1918 ročně přibližně 100 kWh měsíčně." tomu dáva korunu)

V Jihlavě jsme měli kolem 1955 omezení spotřeby domácnosti na 60 kWh měsíčně, za víc se platily pokuty. Takže žárovky 25W, rádio bralo 80W. Nějaké pračky nebo ledničky tenkrát měli jenom soudruzi v Praze.

protože většina zdrojů vyráběla stejnosměrný proud, který se nedal přenášet na větší vzdálenosti.

Zdroj: https://technet.idnes.cz/elektrina-za-prvni-republiky-ceskoslovensko-elektrifikace-proud-1c0-/tec_technika.aspx?c=A181026_145230_tec_technika_mla

Toto tvrzení je mystifikující.

DC rozvody se z důvodů efektivity přenášení (malé ztráty a řešení jalového výkonu) používají na přenosy energie na extra dlouhé vzdálenosti (vč. podmořského vedení).

AC rozvody jsou však výhodnější z hlediska konstrukce zdrojů a prvků v přenosové soustavě (především vypínací prvky).

Vzhledem k hustotě výroben a odběrných míst u nás i Evropě je tak ekonomicky výhodnější používat AC rozvody s menšími náklady na výstavbu zdrojů a vypínacích prvků i za cenu vícenákladů na nutné řešení jalového výkonu v síti.

Váš příspěvek je také mystifikující.

Podstatné z tohoto hlediska (přenášení na velké vzdálenosti), je potřeba dosáhnout co nejvyššího napětí (a je v podstatě jedno zde AC nebo DC). Proto se začalo používat střídavé napětí, protože pomocí transformátorů šlo napětí jednoduše zvýšit. Což u DC napětí takto tehdy nešlo.

Jihlava byla asi do 1950 napájena 120 V. Jenom pro tramvaj stála elektrárna se stejnosměrným proudem v zatáčce pod tabákovou továrnou, naproti je vysoký násep železnice z městského nádraží. Inženýrem tam býval pan Pitr, než mu povolili vystěhování do Rakouska. S jeho synem Fredym jsme hrávali jako kluci fotbal, následoval svého tatínka o něco později.

Elektrifikace nebyla ještě 1950 příliš daleko, třeba vodárna čerpala v suchém roce 1947 vodu z Okrouhlíku ještě parní lokomobilou- tu jsme, jako kluci, obdivovali.

Změna na 220V byla spojena s velkými instalačními pracemi v domech, vedení 120V bylo zkroucenými dráty s gumovou izolací, opředenými hedvábím a vše instalováno na povrchu omítky na malých porcelánových hříbcích. 220V vyžadovalo třetí vodič jako bezpečnostní uzemnění a muselo do zdi pod omítku, do trubek. Zásuvky a vypínače byly v 120V systému na dřevěných prkénkách, mnohdy ještě z porcelánu. Hmoždinky se tenkrát ještě nepoužívaly.Bakelit byl vynalezen teprve na začátku války v Německu, ve snaze najít náhradní hmoty.

Bakelit byl vynalezen na konci dvacátých let - viz rádia ,,kapličky,, od Philipsu a Telefunkenu .

Kde jsou zmíněny dotace z úvodu (rozšířeného titulku)? Nějak jsem je v článku přehlídl.

Děkuji mnohokrát za upozornění! Máte pravdu, zmíněná pasáž opravdu v textu z nějakého důvodu chyběla, zřejmě omylem vypadla při editaci a přejímání. Doplnil jsem a přidávám i sem to nejdůležitější, abyste nemusel do článku:

Dotace začaly hned od začátku vzniku republiky, v roce 1919 stát na realizaci elektrifikace vynaložil osm milionů korun, v následujícím pak 75 milionů korun. V roce 1919 přitom byla výše výdajů státního rozpočtu necelých 7,2 miliardy korun (pro zajímavost dodejme, že z toho si zhruba čtyři miliardy stát půjčil). V prvních deseti letech byl nicméně objem prostředků poměrně skromný, celkem zhruba 80 milionů. V letech 1920–1935 pak bylo v rámci elektrifikace ze státního rozpočtu vynaloženo už 489,5 milionů Kč.