Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Elektřina z „jezera smrti“ se vyplácí. Přibývají další zájemci

aktualizováno 
Plyny natlakované jezero na hranici Rwandy a Konga se úspěšně stalo nezvyklým a doslova „obnovitelným“ energetickým zdrojem.

Rwanda se pouští do nezvyklého energetického experimentu, psali jsme zhruba před třemi lety, když země schválila výstavbu prvního většího energetického provozu na využití metanu rozpuštěného ve vodách jezera Kivu. Dnes už můžeme říct, že experiment podle všeho dopadl úspěšně. Unikátní elektrárna na vlnách jezera funguje zhruba dva roky a v brzké době by jí měla přibýt i další konkurence, což jen dokazuje, že na konceptu opravdu něco je.

Jezero jako plechovka od limonády

Vraťme se ovšem nejprve k jezeru samotnému. Jezero Kivu ležící na pomezí Konga a Rwandy je velmi nezvyklou vodní plochou. V jeho vodách se podle dnešních odhadů skrývá dost plynu na pohon zdroje o výkonu 700 megawattů (MW) po dobu více než 50 let – a to ještě musíme vzít v úvahu fakt, že jde o zdroj, který si opravdu zaslouží označení obnovitelný. Metan v něm totiž vzniká průběžně.

Ze dna jezera proniká do vody ve velkém množství oxid uhličitý. Obecně platí, že v natlakované a studené vodě se plyn rozpouští výrazně lépe než za běžného tlaku a vyšších teplot, a tak se v hloubkách jezera oxid uhličitý hromadí. Oxid uhličitý se pak stává potravou pro místní mikroorganismy, které ho (z větší části) zřejmě s pomocí vodíku ve vodě (jehož zdroj není úplně jasný) mění v metan. Metan se pak stejně jako „výchozí surovina“, tedy CO2,  rozpouští v natlakované vodě. Celkem je podle odhadů ve vodě rozpuštěno více než 60 mld. m³ metanu a 300 mld. m³ oxidu uhličitého.

Pohled na jezero Kivu z oběžné dráhy

Pohled na jezero Kivu z oběžné dráhy

Jezero by se tak dalo analogií přirovnat k veliké lahvi či plechovce se sycenou limonádou. Dokud se lahev neotevře, a tlak tedy neklesne, plyn zůstává rozpuštěný v kapalině. Když povolíte víčko, tlak poklesne a plyn se začne z kapaliny uvolňovat. V případě limonády to není problém, ale v případě jezera to může být katastrofa. Uvolněného plynu totiž může být zřejmě tolik, že prakticky vyhubí život na břehu jezera. Biologové a geologové našli na březích stopy nejméně pěti masových vymírání místních organismů za posledních šest tisíc let.

Neviditelná smrt

Z moderní doby také jeden příklad takové události známe, byť ne přímo od jezera Kivu. Dne 21. srpna 1986 došlo ke stejné události označované jako limnická erupce na jezeře Nyos v Kamerunu. Dnes se obecně předpokládá, že v důsledku sesuvu části břehu do jezera došlo k mohutnému výtrysku vody z hlubin jezera na povrch a uvolnění velkého množství CO2, které způsobilo smrt zhruba 1 700 lidí a velkého množství hospodářských i jiných zvířat.

Kivu je mnohem větší a jeho okolí velmi hustě obydlené, a tak by každá podobná událost mohla způsobit mnohem větší katastrofu. I někteří odborníci v roce 2015 varovali, že využívání metanu z jezera ve větším měřítku jsou hrátky s ohněm. Obávali se, že v důsledku těžby by mohlo dojít k promíchání vod jezera a na povrch by se mohly dostat vrstvy bohaté na plyny, který by se z nich pak ve velkém uvolnily.

Těžaři tvrdí, že riziko je malé, protože voda zbavená metanu (ne úplně, výtěžnost procesu je údajně asi 80 procent) se vrací znovu do velkých hloubek. Na Kivu se tak plyn získává z vody odčerpané z hloubek přes 300 m (a pro jistotu ještě několik kilometrů od břehu). Nedochází tak k jinak nevyhnutelnému klesání „vytěžené“ studené vody ke dnu a tedy narušení rovnováhy v jezeře.

Zatím rozhodně systém funguje bez potíží. Elektrárna, která dostala název KivuWatt a má instalovaný výkon 26 MW, byla nakonec úspěšně uvedena do provozu v květnu 2016 a od té doby pracuje i podle rwandských úřadů s uspokojivou spolehlivostí. Hlavní investor, americká společnost ContourGlobal, stále plánuje rozšířit těžbu plynu tak, aby výkon mohl narůst na 100 MW.

Dokončování první plošiny projektu KivuWatt u břehů jezera

Dokončování první plošiny projektu KivuWatt u břehů jezera

Nebude zřejmě jediná. Příležitost využila další americká investiční skupina Symbion Power. V roce 2016 koupila malou demonstrační jednotku na extrakci plynu z jezera o plánovaném výkonu 5 MW (a reálném asi polovičním) a pustila se do přípravy většího projektu. Na přelomu roku 2018 sehnala od dalších investorů zhruba 100 mil. dolarů, které by už během letošního roku měly výrobní kapacity rozšířit na zhruba 22 MW. A celkově by během několika příštích let měla zprovoznit „jezerní“ elektrárnu o výkonu zhruba 106 MW.

Projekt má podporu i rwandských úřadů. Odčerpávání plynu z jezera by mělo oddálit v dostatečně dlouhém časovém měřítku jinak nevyhnutelný únik. Není sice přesně jasné, jak často a při jakých koncentracích k vyvalení plynu z jezera dochází, ovšem podle důkazů, které jsou k dispozici, jde o poměrně pravidelnou událost (byť rozsah škod neznáme).

Vzhůru k elektrifikaci

Druhým faktorem, který investicím přeje, je skutečnost, že Rwanda nové výrobní kapacity velmi nutně potřebuje a její vláda si to dobře uvědomuje. Malá země, která má zhruba 12 mil. obyvatel, prožívá po ekonomické stránce dobrou dekádu. Za posledních deset let se hrubý národní produkt asi tak zdvojnásobil, z přibližně 4,6 mld. dolarů na více než 9 mld. v roce 2017 (ovšem údaj za loňský rok je pouze odhad).

Na začátku letošního roku přitom země měla zdroje o maximálním výkonu (tzv. „instalovaný výkon“) pouhopouhých 209 MW (na počet obyvatel menší ČR má celkem zhruba 22 000 MW instalovaného výkonu). Před třemi lety přitom činil instalovaný výkon rwandských zdrojů jen 160 MW, před pěti lety něco přes 70 MW.

Rychlá elektrifikace je vládní prioritou a zatímco dnes ještě stále nemá 60 % obyvatel přístup k elektřině (před pěti lety to bylo více než 80 %), zhruba v roce 2025 by měl elektřinu mít doma každý Rwanďan. A samozřejmě, jak už  to bývá, realita zaostává za plány: ještě před cca pěti lety byly plány mnohem velkolepější a země měla mít nainstalováno více než 500 MW elektrického výkonu především ve vodních elektrárnách, jejichž stavba teprve začíná, či ještě vůbec nezačala.

Nejsme v síti

Specifikem současné úrovně technologického vývoje a zaostalých afrických podmínek je, že velká část země, téměř polovina, by měla být „off-grid“, tedy měla by mít přístup k lokálnímu zdroji elektřiny, ale ne k celostátní síti. V podmínkách stále kapitálově chudých afrických zemí rozhodnutí postupovat jinak, než jsme zvyklí u nás, samozřejmě dává ekonomický smysl, zvláště pokud cena fotovoltaiky bude nadále klesat.

Zatím to tak úplně nebylo, jak si Rwanda sama vyzkoušela, když v roce 2004 pronajala od soukromých firem několik tisícovek dieselagregátů, které dodnes dodávají elektřinu v celé řadě odlehlých lokalit. Do země, která nemá vlastní zásoby ropy, se palivo dováželo mimo jiné i nákladními vozy z Konga a Tanzanie, takže není divu, že šlo o jednu z nejdražších elektřin na světě. Světová banka před několika lety uváděla, že rwandské firmy platí v průměru za kilowatthodinu více než 6 Kč. (Dodejme, že podle vlády jsou dnes ceny pro firmy připojené do nepříliš rozsáhlé rwandské sítě zhruba na úrovni 2,50 Kč/kWh.)

Pokud se má Rwanda stát skutečně středněpříjmovou zemí se silným průmyslem, jak si vláda plánuje, drahá a navíc ještě nedostatková elektřina je samozřejmě významnou překážkou. Není tedy divu, že rozvoj výrobních kapacit je prioritou a rizika i v případě „jezera smrti“ se hodnotí jinak, než by tomu bylo například v západních zemích, kde plány na budování nejen energetické infrastruktury neustále narážejí na komplikované administrativní procesy, ale téměř vždy také na odpor místních obyvatel.




Nejčtenější

Největší vzducholoď Zeppelin je v Praze. Podívejte se na přistání

Netradiční pohled se naskytl Pražanům i lidem, kteří bydlí mezi hlavním městem...

Netradiční pohled se dnes naskytl Pražanům i lidem v Česku, jimiž nad hlavami proletěla největší komerční vzducholoď...

Sledujte údery blesků nad Českou republikou v přímém přenosu

Červené tečky se žlutým středem jsou místa, kde udeřil blesk. Zelené čáry vedou...

Na Česko se valí prudké bouřky. Díky dobrovolníkům z celého světa můžete údery blesků sledovat na mapě online. Díky...



Někdo zřejmě tajně vyrábí látky ničící ozónovou vrstvu. Ale kdo a kde?

Ozonová díra, jako je nad Antarktidou na snímku, nad Arktidou není. Zatím.

Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu v posledních letech klesá překvapivě pomalu, ohlásili vědci. Někde zřejmě...

Budete si moci dát na web fotky z koncertu i příští týden? GDPR přichází

Vyšší ochrana dat klientů neboli GDPR

Už v pátek 25. května začne platit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Ačkoliv se kolem něj rozvinula...

Sekunda, která rozděluje svět. Půlka lidí slyší něco jiného než vy

Slyšíte na nahrávce „Laurel“ nebo „Yanny“?

Laurel nebo Yanny? Touto zvukovou kontroverzí žily americké sociální sítě celý týden. Půlka lidí totiž na nahrávce...

Další z rubriky

Atom na vlnách. Ruská plovoucí jaderná elektrárna konečně dostane palivo

Akademik Lomonosov připlouvá do Murmansku 17. května 2018

Po letech se v Rusku konečně blíží do konečné fáze projekt nezvyklé plovoucí atomové elektrárny. Dorazila do přístavu,...

Největší vzducholoď Zeppelin je v Praze. Podívejte se na přistání

Netradiční pohled se naskytl Pražanům i lidem, kteří bydlí mezi hlavním městem...

Netradiční pohled se dnes naskytl Pražanům i lidem v Česku, jimiž nad hlavami proletěla největší komerční vzducholoď...

NASA chce připravit půdu pro létající taxi. Pomoci má i Uber

Představa ilustrátora o budoucnosti osobní městské letecké dopravy.

NASA připravuje plán, který má zkoumat možnosti zavedení létajících taxíků nad městy USA.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz