Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šéf ESA chce základnu na Měsíci do roku 2030. Má nahradit stanici ISS

aktualizováno 
Šéf Evropské kosmické agentury, Johann-Dietrich Woerner se na páteční konferenci v Paříži rozpovídal o svém plánu na „vesnici na Měsíci“. Dle jeho názoru se jedná o jediný dobrý plán jak nahradit Mezinárodní vesmírnou stanici, až doslouží. Rád by základnu na měsíci viděl okolo roku 2030.

Představa Evropské kosmické agentury, jak by mohla vypadat „vesnice na měsíci“. Má jí zařídit 3D tisk a jako materiál posloužit měsíční prach. | foto: ESA

ESA o ambiciózním cíli základny na Měsíci nemluví poprvé, již téměř před třemi lety se na jejích stránkách objevil i plán, jak stavbu provést. Většinu práce by měly odvést 3D tiskárny a samotné budovy by měly být vytvořeny z měsíčního prachu.

V rozhovoru pro CNN pak Woerner prosazoval model mezinárodní spolupráce pro zrealizování celého projektu. „Jedna země by poskytla robota, starajícího se o 3D tisk, další země by přišla zase s roverem a třetí země by zase vyslala astronauty,“ vysvětluje, jak by kooperace mohla vypadat. Roboti by měli na Měsíc postupně přicházet už od roku 2020 a připravovat půdu pro příchod lidí.

Tyto plány přitom nemají být v rozporu s dnes populárním cílem dostat lidi na Mars, právě naopak by mu měly výrazně napomoci. Podmínky na Měsíci jsou mnohem vhodnější pro simulaci potíží, které čekají astronauty mířící na jinou planetu, než ISS, která je stále chráněna magnetickým polem Země. Stálá posádka by také měla spousta příležitostí k novým vědeckým poznatkům.

Zároveň by tato vesnice měla sloužit jako nedocenitelná zastávka při cestě na Mars. Pokud by raketa při startu ze Země nemusela mít veškeré palivo s sebou, ale "vyzvedla“ by si ho ze základny na Měsíci, mohla by podle vědců z MIT být její celková hmotnost o 68% nižší. Zároveň podle zprávy z týmu NexGen, složeného z bývalých zaměstnanců NASA, by vesmírná stanice z dlouhodobého hlediska navíc ušetřila velké množství peněz v rámci cesty na Mars - mluví dokonce o úspoře 10 miliard dolarů ročně.

Woerner také zdůraznil důležitost ISS, jelikož některé členské státy ESA vyjádřily dříve pochybnosti o návratnosti vzhledem k vynaloženým prostředkům.

Mezinárodní vesmírná stanice však měla původně dosloužit již v roce 2020, a ačkoli USA chce její provoz prodloužit ještě alespoň do roku 2024, šéf ESA již vymýšlí náhradu. A podle něj je právě vesmírná vesnice ideálním řešením: „Pokud má někdo lepší nápad tak sem s ním, ale zatím není na stole žádný jiný návrh.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.