Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropská jižní observatoř slaví 50 let. Podíl na ní má i Česko

  14:50aktualizováno  14:50
Je to na první pohled trochu paradoxní, že největší evropská observatoř stojí v Jižní Americe. Je to však dáno výbornými pozorovacími podmínkami, které patří k nejlepším na světě. Nyní tento celoevropský vesmírný projekt slaví 50 let od založení.

Plakát k 50. výročí založení Evropské jižní observatoře | foto: ESO

Evropská jižní observatoř (ESO) byla založena 5. října 1962. Stalo se to z iniciativy amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho a jeho holandského kolegy světové pověsti Jana Oorta díky dohodě pěti významných astronomických zemí západní Evropy. Historii Evropské jižní observatoře shrnul Jiří Grygar v tomto článku.

Projekt ESO, který nyní tvoří komplex tří observatoří, v současné době sdružuje 15 zemí. Česká republika se připojila jako třináctý členský stát v roce 2007. Český program oslav včetně soutěží a prezentací můžete vidět zde.

Výroční vysílání

Právě  na  5. října 2012  připravila  ESO  pro světovou  veřejnost  živé vysílání na webu z nejvýkonnější astronomické observatoře světa na Cerro Paranal v chilské poušti Atacama.

Vysílání je doplněno o rozhovory s astronomy v ústředí ESO v Německu. Harmonogram pro webcast je k dispozici zde.

Přímý přenos probíhá na této stránce, kde se vám doslova otevřou dveře do zákulisí nejproduktivnější pozemní observatoře na světě.

Veřejnost může zasílat svoje otázky e-mailem na information@eso.org či přes Facebook a Twitter. Během webcastu budou také divákům pokládány kvízové otázky a za správné odpovědi budou moci získat propagační produkty ESO.

Zdroj: Astronomický ústav AV ČR

Česká stopa

V ESO pracovali od 70. let také čeští astronomové: exulanti Zdeněk Kvíz, pracovník observatoře v Ženevě a Sydney, a Luboš Kohoutek, který se stal astronomem Hvězdárny v Hamburku.

Dnes ESO využívají například vědci ze Stelárního oddělení a Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Přímo na místě pracují s dánským dalekohledem o průměru 1,54 metru. Zajímavé je i to, že dalekohled zmodernizovala firma ProjectSoft HK a.s. z Hradce Králové.

Cílem astronomů je studium meziplanetární hmoty v rámci projektu NEOSource. Dalším objektem zájmu jsou proměnné hvězdy, které se nacházejí například v nejbližších galaxiích, Magellanových oblacích.

Unikátní observatoř

Jak se uvádí na oficiálních stránkách ESO, v oblasti pouště Atacama v Chile má projekt tři unikátní observatoře světové úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor.

První pozorovací místo ESO je na 2 400 m vysoké hoře La Silla, ležící 600 km severně od Santiaga de Chile. Je vybaveno několika optickými dalekohledy s průměrem zrcadla do 3,6 m. Je zde i 3,5m dalekohled nové technologie NTT (New Technology Telescope), který znamenal průlom v konstrukci dalekohledů a jako první na světě byl vybaven aktivní optikou. Tvar primárního zrcadla je jemně korigován počítačem, což je technika vyvinutá v ESO, jež se v současné době využívá u většiny velkých dalekohledů světa. 3,6m dalekohled ESO je vybaven nejlepším přístrojem pro hledání extrasolárních planet. Je to spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), jehož přesnost je bezkonkurenční.

Zatímco La Silla je stále druhou vědecky nejproduktivnější observatoří na zemském povrchu, Paranal se soustavou dalekohledů VLT (Very Large Telescope) v nadmořské výšce 2 600 m je vlajkovou lodí evropské astronomie. Paranal se nachází asi 130 km jižně od města Antofagasta v Chile, na pobřeží Tichého oceánu, 12 km směrem do vnitrozemí, a patří k nejsušším oblastem světa. Vědecká činnost tam začala v roce 1999.

Čtyřka obřích dalekohledů VLT

Čtyřka obřích dalekohledů VLT

VLT je velmi unikátní zařízení využívající nejmodernější technologie. Nejde pouze o jeden dalekohled, ale o soustavu čtyř hlavních dalekohledů, kdy každý má primární zrcadlo o průměru 8,2 m. Jedním takovým dalekohledem byly při jednohodinové expozici pořízeny snímky velice slabých nebeských objektů, až do hvězdné velikosti 30 magnitud. To odpovídá objektům čtyřmiliardkrát slabším, než jsou tělesa viditelná prostým okem. Součástí VLT jsou také čtyři další 1,8m pomocné dalekohledy.

Observatoř Paranal v Chile

Observatoř Paranal v Chile

Nové dalekohledy

V současné době se plánuje další generace velkých dalekohledů, včetně Evropského extrémně velkého dalekohledu E-ELT, který bude mít průměr přes 39 metrů. Dalším krokem přesahujícím rámec projektu VLT je vybudování Evropského extrémně velkého dalekohledu pro viditelné světlo a infračervenou oblast (E-ELT s primárním zrcadlem třídy 40 metrů). E-ELT bude největším "okem do nebe" na světě. Stane se největším dalekohledem na světě pro viditelné světlo a blízkou infračervenou oblast.

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Ruská armáda zavedla do výzbroje „smrtící kombajny“. Byly i v Sýrii

BMPT Terminátor

Ruská armáda dala do zkušebního provozu deset vozidel Terminátor určených pro palebnou podporu tanků. Některá z těchto...

Fotky z letecké nehody ukazují, že cestující se neumějí zachránit

Poškozený motor letounu spolešnosti Southwest Airlines

Jestli někdo potřeboval důkaz, že cestující nesledují bezpečnostní instruktáž posádky, čerstvá nehoda letadla...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Další z rubriky

Nebeský palác se zřítil do oceánu. Západ nám ho záviděl, píší v Číně

Radarový snímek neovladatelné čínské stanice Nebeský palác (Tchien-kung 1)

Téměř přesně podle dřívějších propočtů vědců se do jižního Pacifiku zřítila kosmická stanice Nebeský palác. Do...

Čínský Nebeský palác se chystá spadnout z nebe o Velikonocích

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1

První čínskou vesmírnou laboratoř čeká během velikonočních svátků poslední cesta. Neřízený pád tohoto zařízení může,...

Od poštolky k větším dravcům. S jakými motory létá firma SpaceX

Motor Merlin 1D ve výrobním závodě firmy SpaceX v kalifornském Hawthornu

Firma SpaceX, dnes nejznámější zástupce „nové vlny“ vesmírných dopravců za 15 let své existence vyvinula řadu různých...

Najdete na iDNES.cz