Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Estonsko zaplatí testování DNA desetině národa. Kvůli nemocem i výzkumu

  10:00aktualizováno  10:00
Estonská vláda zaplatí genetické testování asi stovce tisíc obyvatel. Dobrovolníci dostanou informace o tom, jaké dědičné choroby by mohli předat svým dětem. Testy odhalí také možné alergie na běžně používané léky.

Ilustrace DNA, která zvýrazňuje tzv. metylaci DNA. To je připojení malé chemické skupiny k bázím DNA a představuje velmi běžný způsob, jak se v živých organismech mění aktivita genů. | foto: Christoph Bock (Max Planck Institute for Informatics) CC-BYCreative Commons

Estonsko na projekt vyčlenilo pro rok 2018 zhruba pět milionů eur, tedy 125 milionů korun. Testování se může účastnit asi desetina z 1,3 milionu obyvatel této země.

Účastníci se mohou nechat otestovat na genetické vady spojené s alergiemi na osmadvacet běžně předepisovaných léčiv (některá antidepresiva, kodein, či warfarin), na sklony k rakovině (například známý gen BRCA) či predispozice k dědičným chorobám, které by mohli předat dětem. 

V čem měla Angelina Jolie smůlu? Vše o genu, který s sebou nese rakovinu

Výsledky testů nebudou veřejné ani dostupné orgánům státní správy. V anonymizované podobě mají buď sloužit k vědeckému výzkumu (například hledání genetických variant spojených s nemocí), případně pro potřeby samotných účastníků projektu, pokud si to budou přát. Lidé se s výsledky samozřejmě nemusí seznámit vůbec, případně jen v určité míře. Například si mohou nechat prověřit možné alergie na léčiva, ale sklony ke kardiovaskulárním chorobám či cukrovce nikoliv.

Pokud se účastník rozhodne, že si nějaké údaje nechá sdělit, dozví se je nejprve jeho praktický lékař. Ten mu pomůže interpretovat výsledky. Odborníci se totiž obávají, že laik si může jen těžko správně vyložit, co například vyšší genetická zátěž pro rakovinu či cukrovku ve skutečnosti znamená. U většiny onemocnění v tom ostatně nemá jasno ani sama věda.

Podle tiskové mluvčí univerzity v Tartu, která bude sběr dat a jejich zpracování řídit, je zájem veřejnosti značný. Během prvních 48 hodin od spuštění projektu se k odběrům přihlásilo deset tisíc dobrovolníků. V blízké budoucna se údajně předběžně počítá s přečtením DNA všech obyvatel Estonska, ale zatím tento plán nemá konkrétní obrysy.

Pomalý vývoj

Estonský projekt, který vládu vyjde na poměrně malé peníze, je výsledkem zejména rychlého poklesu cen sekvenování DNA. Cena za přečtení genetické informace jednoho člověka se za posledních zhruba 15 let snížila z řádově milionů dolarů na stovky. 

Estonsko má v „masové“ genetice také jistou tradici. V rámci předchozího tamního genomického projektu, který začal už v roce 2001, odevzdalo vzorek krve k analýze DNA zhruba 52 tisíc lidí. Vznikla tak databáze, ve které jsou uloženy krevní vzorky lidí ve věku od 18 do 104 let spolu s jejich odpovědmi na podrobný dotazník ohledně zdraví, životního stylu a podobně.

Proč genetika není pro ajťáky. Úřady v USA si došláply na genetické testy

Sběr byl ukončen v roce 2007, v praxi však velký dopad neměl, což však není pouze estonský problém. Lidský genom byl sice správně sekvenován už před osmnácti lety, ale jeho luštění zdaleka není u konce. V současnosti tedy u velké části nemocí není podíl genetické složky jasný.

Pokrok je ovšem patrný. V roce 2013 například americká dohledová agentura FDA požádala společnost 23andMe, aby přestala zákazníkům nabízet prediktivní testy sklonů k nemocem. Odůvodnění bylo jasné. Například výpovědní hodnota testů náchylnosti k cukrovce je příliš nízká a pacientovi by mohl výsledek nejen pomoci, ale také ublížit.

Chyba nebyla v tom, že by firma sekvenovala samotnou DNA chybně, jen ze správně přečteného textu vyvozovala neopodstatněně kategorické závěry. Společnost se ovšem poučila a od té doby postupně získala povolení k nabízení prediktivních testů pro zhruba desítku nemocí. 

Autor:


Nejčtenější

Vyřešil jsem nejslavnější záhadu, tvrdí devadesátiletý britský matematik

Britský matematik Michael Atiyah (2018)

Britsko-libanonský matematik Michael Atiyah tvrdí, že našel důkaz jednoho z nejslavnějších nevyřešených matematických...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....



Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Tentokrát vás vyděrači při masturbaci nenatočili, uklidňuje policie

účet trhlý

Do mnohých e-mailových schránek dorazila zpráva o napadení daného účtu a instalaci viru, který uživatele pomocí kamery...

Po 50 letech se poletí k Měsíci, vesmírným turistou bude japonský miliardář

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude...

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Júsaku Maezawa....

Další z rubriky

Byli u vývoje léku proti HIV. Netušili, že to z nich udělá mecenáše vědy

Hana a Dalimil Dvořákovi

Zprvu to bylo příjemné přilepšení k platu, postupně licenční příjmy za jejich podíl na vývoji léků proti viru HIV...

Oblouková lampa je výhodnější než žárovka. Jak to viděli před sto lety

Veliký elektrický reflektor o svítivosti 80 000 svíček na světové výstavě v...

Rozmach elektrického osvětlení na přelomu 19. a 20. století znamenal pro veřejnost, která s elektřinou měla málo...

„Je to jen bonus!“ Slavný matematik největší záhadu vyřešil jinou záhadou

Heidelberg Laureate Forum 2018 - Michael Atiyah

Devadesátiletý matematik, sir Michael Atiyah, vystoupil před odbornou veřejností, aby představil své řešení tzv....

Najdete na iDNES.cz