Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Evropská mise na Mars se odkládá

  14:35aktualizováno  14:35
Až v roce 2016 má dojít k vypuštění evropského robota ma Mars. Původní termín 2013 se tak odkládá.

Sonda Mars Express | foto: ESA

Vyslání evropského robota ExoMars na Mars se kvůli finanční nejistotě kolem projektu odkládá o více než dva roky, na počátek roku 2016. Píše to na svých webových stránkách bruselský list European Voice.

Robot by měl na "rudé planetě" pátrat po stopách života. ExoMars by se měl stát prvním evropským planetárním robotem. Problém je v tom, že proti původním plánům, datujícím se několik let zpátky, se rozpočet navýšil zhruba na dvojnásobek - na 1,2 miliardy eur (30 miliard korun).

Podle zatímních plánů měla mise začít v listopadu 2013. Stane se tak prý ale nejdříve v lednu 2016. Formální potvrzení odkladu by měli podle zmiňovaného listu na listopadovém zasedání potvrdit ministři zemí EU, pod něž spadá kosmický výzkum. Mluvčí Evropské vesmírné agentury (ESA) Franco Bonacina nicméně potvrdil, že už to bylo dohodnuto na expertní úrovni.

Cílem mise má být sbírání vzorků půdy a jejich analýza, která by se měla zaměřit na stopy života na čtvrté planetě naší sluneční soustavy. Bonacina řekl, že nové datum bylo vybráno kvůli tomu, že jde o první vhodné datum, kdy budou pro vyslání takové mise příznivé podmínky.

ESA věří, že se jí podaří zajistit technickou a finanční pomoc (kolem 200 milionů eur) od mezinárodních partnerů, zejména USA a Ruska. Po vypuštění do kosmu bude vesmírná loď potřeboval devět až deset měsíců, aby urazila asi 5,5 milionu kilometrů k Marsu. Pak by měla "zakotvit" na oběžné dráze kolem něho, z níž by pak na něj byl robot pomocí padáku spuštěn.

Na oběžné dráze kolem Marsu má nyní ESA vlastní družici s názvem Mars Express. Ta na Zemi zasílá snímky planety. V roce 2003 se nezdařil pokus s přistáním automatického robota přímo na povrchu rudé planety.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.