Vedení Evropské kosmické agentury (ESA) souhlasí se vstupem Česka. Generální ředitel agentury Jean-Jacques Dordain o tom informoval ministerstvo školství. ČTK to dnes oznámila ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva Kateřina Böhmová.
ESA je mezivládní výzkumná a vývojová organizace, která se zabývá výzkumem vesmíru a kosmonautických technologií. Byla založena v roce 1975 a nyní v ní je 17 členských zemí Evropské unie. Je uznávaným a rovnocenným partnerem americké NASA, Ruské kosmické agentury či japonské NASDA. "Pro českou vědu bude mít plné členství v této organizaci obrovský význam," uvedl ministr školství Ondřej Liška.
Po podpisu přístupové dohody mezi vládou ČR a vedením ESA a následném schválení Parlamentem ČR se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské kosmické agentury
Česko s ESA v roce 1996 uzavřelo rámcovou dohodu o spolupráci. Nyní úspěšně završilo čtyřleté působení v programu ESA pro evropské spolupracující státy (PECS). Jeho smyslem je příprava národních kapacit na plné členství.
Program zahrnoval 27 projektů v celkovém objemu 8,5 milionu eur (zhruba 204 milionů korun).
Výsledky dosažené Českou republikou v programu PECS ocenila ESA při auditu připravenosti národní infrastruktury, a staly se tak základem k vyslovení souhlasu všech nynějších členských zemí s přijetím ČR za nového člena.
Česko je první zemí bývalého socialistického bloku, která touto zkouškou prošla.
Programy ESA jsou pro české vědecké, výzkumné a průmyslové organizace příležitostí k zapojení do mezinárodní spolupráce při výzkumu kosmického prostoru, Země, družicové telekomunikace a navigace a kosmonautických technologií. Spolupráce s ESA zvyšuje konkurenceschopnost českých ústavů a průmyslových firem a zlepšuje jejich mezinárodní uplatnění.
Hlavními úspěchy ESA jsou vývoj nosných raket Ariane a Vega, instalace modulu Columbus na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a nákladní kosmická loď ATV. Unikátní je výzkum planety Venuše sondou Venus Express, za pozornost stojí stereosnímkování povrchu Marsu sondou Mars Express, která zajišťovala i spojení s americkou sondou Phoenix na povrchu Marsu, nebo přistání sondy Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan.
