Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Exkluzivně pro Technet.cz: požár pneumatik z pohledu odborníka

  17:15aktualizováno  17:15
Hašení pneumatik je pro hasiče jeden z nejtěžších úkolů. Teploty dosahují až tisíc stupňů Celsia, běžné hasicí metody selhávají. Technet.cz připravil ve spolupráci s Václavem Kratochvílem, velitelem čety Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, podrobný popis požáru pneumatik.

Požár skládky pneumatik | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Zapálit pneumatiku není žádná legrace, sirkami by se vám to nepodařilo a ze zkušenosti hasičů lze vyvodit jediné: požár pneumatik na volném prostranství je prakticky vždy buď dílem žháře, nebo neopatrné manipulace s otevřeným ohněm.

Co to vlastně hoří? Především pryž, síra a textil

K výrobě pneumatik se používá tzv. polotvrdá pryž ze syntetického butadienového kaučuku pro pneumatiky nákladních vozidel nebo kaučuku butadien-styrenového pro ostatní pneumatiky. Tato polotvrdá pryž obsahuje 16-25 % síry, až 50 % sazí jako plnidlo a v malém množství urychlovače vulkanizace, aktivátory a retardéry (thianoly, oxid olovnatý, oxid hořečnatý a vápenatý).

Pryž hoří žlutým, silně čadivým plamenem, vzniká při tom hustý černý dým, který značně znesnadňuje protipožární zásah. Pryž hoří i při minimálním obsahu kyslíku ve vzduchu (20 %), přičemž teplota vzplanutí pryže je 290 °C a teplota vznícení je 400 °C. Výhřevnost pneumatik je podobná jako u černého uhlí (30 MJ. kg-1). Zplodiny hoření pryže jsou značně toxické, dým obsahuje velké množství oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, zplodiny tepelného rozkladu butadienu a styrénu.

Zvláštní nebezpečí při požáru představují odkapávající hořící částice pryže, které způsobují nebezpečné popáleniny a příškvarky a mohou způsobit rozšíření požáru.

Látky unikající do vzduchu jsou toxické a nebezpečné

Při hoření pneumatik tedy hoří především butadienový nebo butadien-styrenový kaučuk, síra, thianoly, oxidy olovnatý, hořečnatý a vápenatý. Dále hoří syntetické textilní vlákno, které je použito na kostru pneumatiky.

Za nejvíce nebezpečné zplodiny jsou označovány zplodiny butadienu, styrenu a síry.

Zplodiny hoření pryže jsou značně toxické, dým obsahuje velké množství oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, zplodiny tepelného rozkladu butadienu a styrénu. Vznikající kouř obsahuje velké množství mastných sazí, proto je hustý a černý, plynné složky kouře jsou silně toxické.

Teploty dosahují tisíce stupňů Celsia

Teplota hoření obvykle nepřesahuje v místě hoření 1000 °C. Množství uvolněného tepla z pryže (pneumatik) při hoření je v porovnání se dřevem cca 1,8krát více. To znamená, že když shoří 100 kg pneumatik, vyrobí se tolik tepla, jako kdyby shořelo 180 kg dřeva.

Při teplotě hoření pneumatik v otevřeném prostředí se taví plasty, v extrémních případech se může tavit hliník a jeho slitiny. "Pokud by pneumatiky hořely v uzavřeném skladu, mohou se teploty nakumulovat do hodnot, při kterých se taví sklo či ocel," doplňuje Martin Kavka, vyšetřovatel pražských hasičů a redaktor serveru POŽÁRY.cz.

Požár nejde uhasit: uhašená pneumatika po chvíli zase vzplane

Pneumatika, jejíž největší podíl materiálu tvoří pryž, je velmi špatný vodič tepla, spíše lze říci, že je to dobrý tepelný izolant. Dále je nutné říci, že pro hašení mají pneumatiky velmi nepříznivý tvar. Rovněž struktura pneumatiky napomáhá udržení vzduchu uvnitř zdánlivě kompaktní hmoty.

Pokud již došlo k hoření pneumatiky, tato je silně zahřátá a jako dobrý tepelný izolant má velkou tepelnou kapacitu. Polití celého povrchu vodou je velmi obtížné, pneumatika obvykle hoří "uvnitř" svého typického tvaru, shora je uhašena, "uvnitř" dále hoří. Z praxe nejsou výjimkou případy, kdy se pneumatika namočená do vody po několika minutách opět vznítí a dále hoří. To, co platí pro vodu, platí také pro pěny. U pěn je ještě nevýhoda v tom, že odebírají hořící pneumatice málo tepla. Proto se běžně pneumatika za několik desítek minut opět vznítí a hoří.

Optimální řešení je hořící pneumatiky ponořit pod hladinu vody. To je při větším množství pneumatik obvykle nemožné, navíc vzniká problém s likvidací kontaminované vody.

Ohroženy jsou i spodní vody

Verze zahrnutí hořících pneumatik zeminou je možné řešení pro útlum plamenného hoření a podstatného omezení množství hustého černého kouře s toxickými plynnými zplodinami. Neznamená to však přerušení procesu hoření. Pod vrstvou zeminy pneumatiky dále hoří do doby vyčerpání kyslíku. Jakákoliv netěsnost ve vrstvě zeminy způsobuje další hoření, lépe řečeno žhnutí. V této souvislosti je ještě nutné poznamenat, že po přerušení procesu hoření a vychladnutí (několik dnů, možná i týdnů), je vhodné místo rozebrat a likvidovat podle výsledků rozborů zbytků, protože lze reálně předpokládat toxickou zátěž prostoru a možné ohrožení spodních vod. Hasební voda na sebe váže toxické látky a podle nasákavosti podloží může vnikat do podzemních vod.

Použití pěnidel a smáčedel pouze zlepšuje hasicí vlastnosti vody, v žádném případě zásadně neřeší účinek hasiva.

Dosavadní zkušenosti s hašením pneumatik při rozvinutém požáru ukazují, že se vždy jedná o časově náročný zásah s malou účinností dodávaných hasiv. Obvykle jsou zásahy střednědobé až dlouhodobé. Pneumatiky se obtížně i s pomocí mechanizace rozebírají z hromad a jako jednotlivé prolévají.

V pneumatikách nejsou zpomalovače hoření. Není to chyba?

Zpomalovače hoření v pneumatikách nejsou, protože to není nutné. Je nutné si uvědomit, že zpomalovače hoření mají jiný význam a navíc požáry pneumatik nejsou tak časté, aby se zpomalovače hoření přidávaly. Zpomalovače hoření se přidávají například do izolace kabelů určených do vnitřních prostorů v budovách.

Zpomalovač hoření by proces hoření pouze zpomalil, nikoliv zmenšil rozsah požáru. Po vyčerpání jeho účinných složek hoří každá látka jako bez něj. Zpomalovače hoření se přidávají například pro prodloužení doby bezpečné evakuace v budovách, aby se prodloužil čas, než se uvolní toxické zplodiny hoření. Pokud chceme vyloučit výše uvedené negativní účinky při požáru pneumatik, je nutné hledat jiný materiál.

Požár samovolně nevznikl. Mohl to být žhář, nebo neopatrnost

Jsou podobné průmyslové požáry zpravidla dílem žhářů, technických závad, nebo pochybení jednotlivce?

Odpověď na tuto otázku by byla ve vztahu k současnému požáru na Moravě spekulace. Obecně lze konstatovat, že pneumatiky hoří jako součásti vozidel při jejich požárech. Dále pneumatiky hoří v místech jejich výskytu (například ve sklepích a podobně). Ve velkých skladech a na úložištích jsou požáry pneumatik ojedinělé a vždy vyžadují masivní iniciaci. Hra dětí, popřípadě úmysl zbavit se požárem nepohodlného odpadu přichází jako verze při zjišťování příčin vzniku požárů reálně v úvahu.

Je těžké pneumatiku zapálit?

Zapálit pneumatiku je velmi těžké. Pneumatiky nejsou schopné samovznícení. V místě působení tepelného zdroje se musí dosáhnout teploty 400 °C, a to po značně dlouhou dobu, nejméně v desítkách sekund, spíše však v minutách.

"Klasickou sirkou by vám to dalo poměrně dost práce", doplňuje Martin Kavka. Tím, že je pneumatika z tvrdé pryže a je kompaktní, je to poměrně složité. Zapálíte ji delším působením plamene. S trochou štěstí a umu by to šlo například výkonnějším zapalovačem, nebo prostě pod pneumatikou rozděláte oheň pomocí dřeva nebo většího množství papíru. Každopádně pneumatika se vznítí při působení teploty, kterou získáte z běžně dostupných prostředků (zapalovač, plynový kahan, plamen při hoření dřeva).

Redakce Technet.cz děkuje za spolupráci Václavu Kratochvílovi (velitel čety Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy) a Martinu Kavkovi (vyšetřovatel pražských hasičů a redaktor serveru POŽÁRY.cz)

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

WD MyPassport SSD
Gigabajt za pět sekund. Externí 1TB SSD se vejde do kapsičky u košile

Maličký lehoučký externí disk s elektronickou pamětí pojme až 1TB dat a ukládat i číst je můžete extrémně vysokou rychlostí. Vyzkoušeli jsme nový WD MyPassport...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.