Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Za týden startuje česká simulace expedice k asteroidu. A má nové letadlo

aktualizováno 
V týdnu od 17. srpna se uskuteční další ročník dětské soutěže Expedice Vesmír, která dětem nabízí možnost zažít simulovaný let do vesmíru a seznámit se s předními českými vědci a odborníky na kosmonautiku. Tentokrát proběhne v prostorách, kde bude stát rekordní laser ELI v Dolních Břežanech nedaleko Prahy.

Loňští finalisté Expedice vesmír během simulovaného přistání na kometě Čurjumov-Gerasimenko | foto: Khalil Baalbaki

K Zemi se blíží asteroid o průměru 4 km. Vědci s pomocí teleskopů zjistili nebezpečí srážky v roce 2045, tedy za 30 let. Hledá se posádka rakety, která k asteroidu poletí, prozkoumá jej a na základě zjištěných informací o horninovém složení se pokusí jej z kolizní dráhy se Zemí odklonit.

To je krátká synopse příběhu, na kterém stojí děj třetího ročníku soutěže Expedice vesmír. Pořádá ji časopis Vesmír a Fyzikální ústav Akademie věd (Technet je mediálním partnerem) a je určená pro děti ve věku 10 až 15 let (ano, i my si myslíme, že to není úplně fér). Porota, ve které byli například astrofyzik Jiří Grygar, chemik Michael Londesborough či Remkův náhradník Oldřich Pelčák, už vybrala účastníky semifinále, které se uskuteční od 17. srpna v prostorách projektu ELI Beamlines v Dolních Břežanech jižně od Prahy.

Semifinalisty čeká dvoudenní program s řadou soutěží a her, které mají nejen pobavit, ale i určit, kdo má důležité osobnostní stránky budoucího kosmonauta. Na konci etapy je vybráno pět finalistů, kteří vzápětí začínají předletovou přípravu a pak se vydají na několikadenní simulovaný let k asteroidu za spolupráce řady odborníků a vědců, kteří je uvedou do problematiky svého oboru.

Po návratu čeká na účastníky finále ještě jeden velmi zajímavý bonus: let v letadle po tzv. parabolické dráze, kdy na vlastní kůži zažijí stav beztíže. Letos nahradí starou „Andulu“ An-2 větší L-410, který díky lepším výkonům nabízí i delší pobyt ve stavu beztíže. Jak se koneckonců můžete přesvědčit na níže uvedeném videu, kde si stav beztíže vyzkoušel i Jan Řídký, šéf Fyzikálního ústavu. A je na něm vidět, že fyzikální porozumění nějakému jevu vás nemusí připravit o silný zážitek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch nosiče Vanguard krátce po startu 6. prosince 1957. Šlo o první americký...
Když byl Sputnik „trik propagandy“. Utajený finiš závodu o vesmíru

V oznámení startu družice Američané SSSR předběhli. Jejich projekt se ale výrazně zpomalil. Mohly za to nejen technické komplikace, ale také fakt, že výrobce...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Známky vydané sovětskou poštou na počest projektu Veněra (1968)
Před 50 lety sovětská sonda poprvé změřila teplotu pekla na Venuši

Před padesáti lety se sovětská sonda Veněra 4 dostala jako první automat vyrobený lidmi do atmosféry planety Venuše a zjistila, že tam panuje peklo. Byl to...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.