Házení kostkou má dlouhou historii. Na počátku byli šamani, kteří ještě neměli dnešní šestihranné hrací kostky, ale používali skutečné zvířecí kosti. Z jejich polohy po hodu věštili budoucnost. I Cézarův výrok „kostky jsou vrženy“ ukazuje, jak zažitá byla představa, že z hodu kostkou lze odvodit další chod dějin.
Přijďte si zahrát s náhodouExperiment Náhoda Od 31.10. do 14.11. postupně v Národní technické knihovně, v nákupním centru Metropole Zličín a v Liberci.
|
A co když lze hod kostkou ovlivnit? Ne nějakým podvodem, ale jen silou vůle. To se pokusíme ověřit v Experimentu Náhoda, který pořádá spolek Žádná věda. Zúčastnit se můžete i vy, a to od 31.10. do 14.11 v Národní technické knihovně v Dejvicích a v nákupním centru Metropole Zličín a v Géčku v Liberci (viz boxík). Na místě vás uklidní hlas zkušeného hypnotizéra a pak budete mít dost času stisknout tlačítko na speciálním vrhacím stroji a hodit kostkou šestku.
Když se chce, i šestka padne šestkrát za sebou
Co to vlastně hledáme?Možnost ovlivňovat předměty pouhým vědomým záměrem se nazývá telekineze neboli psychokineze. V našem případě, kdy uvažujeme o velkém statistickém vzorku hodů, by se jednalo o takzvanou mikro-psychokinezi (mikro-PK). Nikdo totiž nečeká, že výsledný efekt na kostku bude viditelný pouhým okem. |
Podle analýzy od autorů Radin et Ferarri, publikované v recenzovaném vědeckém časopise Journal of Scientific Explorations v roce 1991 (s relativně nízkým průměrným impact faktorem kolem 0,2 v posledních letech), dokáže člověk myslí ovlivnit hod kostkou. Práce shrnuje celkem 148 studií o ovlivňování hrací kostky. Vylučuje ty, kde velmi pravděpodobně mohlo dojít k podvodu a mechanickému ovlivnění hodu. Pokud například testované subjekty vrhaly kostku rukou, Redinova analýza jim nepřikládá valný význam. Mohly totiž jednoduše podvádět.
Proto jsme se i my rozhodli vytvořit vrhací stroj, který nikdo nedokáže mechanicky ošálit (více o jeho konstrukci v některém z dalších článků). Účastník pokusu „pouze“ stiskne tlačítko, které aktivuje nezávislé pneumatické dmychadlo a to kostku vymrští do skleněné baňky. Jakmile kostka dopadne zpět, počítač odečte vrženou hodnotu a započítá ji do statistiky. Vše se děje přímo před zraky přihlížejících. Kostka je kalibrovaná dovezená za tímto účelem z kasína v Las Vegas.
Pokusy s hrací kostkou prováděl od 40. let dvacátého století například parapsycholog J. B. Rhine. Později se jeho následovníci soustředili spíše na psychické ovlivňování generátorů náhodných čísel na principu kvantové mechaniky. V průběhu doby se takových studií nahromadila celá řada a na jejich základě bylo provedeno několik meta analýz. My se snažíme potvrdit tu od Deana Radina z roku 1991.
Stratocaching, Experiment Miss a dalšíAkce spolku Žádná věda V uplynulých letech jste se mohli setkat již s několika experimenty spolku Žádná věda, jehož členem je i spoluautor tohoto článku. Stratocaching spojoval vypuštění stratosférického balónu s geolokační hrou. Experiment Miss se pokoušel na základě morfologie lidského obličeje definovat ideál české krásy a předpovědět, kdo vyhraje soutěž Česká Miss. Další akce spolku najdete na jeho stránkách. |
Ta vyčíslila, že velikost efektu „lidské mysli“ na hod kostkou je 0,01220. To by například znamenalo, že pokud se při našem experimentu uskuteční 20 tisíc hodů, místo statisticky běžných 3 333 šestek jich padne 3 425. Rozdíl od „normálu“ by měl tedy být alespoň 2,8 % (podrobně si vypočtené hodnoty můžete prohlédnout v přiložené tabulce).
Pochopitelně ani ve chvíli, kdy dosáhneme výše uvedené odchylky od „normy“, nebudeme moci rovnou prohlásit, že jsme potvrdili parapsychologické (psychokinetické) schopnosti účastníků experimentu.
S interpretací naměřených výsledků to nikdy není jednoduché, a proto jsme přizvali vědce a matematiky. Se strategií pro jejich vyhodnocení vás seznámíme v některém z dalších článků. Své nám k experimentu řekne kvantový fyzik, pojistný matematik i odborník z experimentu ATLAS v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN.
Těšit se můžete na sérii článků nejen o náhodě. Víte například, že vytvořit skutečně náhodnou náhodu není jen tak?
Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o časopise.