Tablety extáze (ilustrační foto)

Tablety extáze (ilustrační foto) | foto: Policie ČR

Diskotéková droga extáze bude lék. Medicína znovu objevuje psychedelika

  • 63
Výzkum terapeutického potenciálu psychedelických látek zažívá renesanci. Látka MDMA, příznivcům nejen taneční hudby známá spíše jako extáze, éčko nebo bobule, bude pravděpodobně brzy registrována jako léčivo. Přední světoví odborníci v této oblasti se tento týden sejdou na mezinárodní konferenci v Praze.

Americký úřad pro kontrolu léčiv a potravin FDA letos v srpnu schválil 3. fázi klinických testů látky MDMA, známé též jako extáze, pro léčbu postraumatické stresové poruchy (PTSD). Substance, která byla dosud známá spíše jako droga z tanečních klubů, se tak do roku 2021 velmi pravděpodobně může stát v USA registrovaným léčivem.

Výzkum psychedelických látek, z nichž nejznámější je LSD (o experimentech v ČSSR jsme psali v článku zde), byl před desítkami let zakázán hlavně kvůli obavám, které vyplývaly z masového rozšíření těchto látek jako rekreačních drog. Nyní se výzkum po dlouhé pauze znovu rozbíhá na desítkách vědeckých pracovišť po světě. Jejich zástupci se od 28. září do 1. října sejdou na Mezinárodní transpersonální konferenci v Praze, která prezentuje různé alternativní přístupy k léčbě duševních onemocnění, osobnímu rozvoji či výzkumu vědomí. Po loňské konferenci Beyond Psychedelics jde už o druhé podobné setkání v České republice, což svědčí o tom, že i na domácím poli je v tomto ohledu rušno.

Může „droga lásky“ léčit?

Látka MDMA patří mezi amfetaminy a na černém trhu ji lze sehnat jako taneční drogu v podobě tabletek pod názvem extáze. Buď bez přísad, nebo v kombinaci s jinými stimulanty. Má mírně psychedelické účinky, které se projevují především v nárůstu empatie, otevřenosti a laskavosti, proto se jí také říká empatogen nebo lidově droga lásky. 

Masivní rekreační užívání této látky brzy vedlo k jejímu zákazu, a to i v terapeutickém kontextu. Asociace Multidisciplinary Association of Psychedelic Studies (MAPS), která vznikla jako přímá reakce na tento zákaz, je nyní přední organizací věnující se výzkumu psychedelik na světě a již 30 let se snaží o registraci MDMA jako léčiva. Testy totiž ukázaly, že pokud se látka podává v sezeních s vyškolenými terapeuty, ve vhodné dávce a za vhodných podmínek, mohou její účinky pozitivně působit při potížích jako je právě posttraumatický stresový syndrom, alkoholismus nebo v prohloubení komunikace při párové terapii.

Průlomové povolení, které letos v srpnu vydal úřad FDA specificky pro využití extáze na posttraumatický stresový syndrom, nyní otevírá cestu k finální fázi testování na velké skupině osob. Po jeho zdárném ukončení je dalším krokem registrace oficiálního léčiva státním aparátem. Podle Ricka Doblina, šéfa asociace MAPS, by se tak v USA mohlo stát do roku 2021, což by následně urychlilo dostupnost extáze v Evropě a dalších zemích. Jedním z center, kde mají testy probíhat, bude i český Národní ústav duševního zdraví, kde byl již zahájen výcvik čtyř MDMA terapeutů.

Lysohlávka na deprese

V laboratořích Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech u Prahy v posledních letech probíhá studie na zdravých dobrovolnících s jinou psychedelickou látkou – psylocibinem (účinnou látkou halucinogenní houby lysohlávky) a další studie na pacientech s depresí za využití ketaminu (který se již jako léčivo používá coby anestetikum, nezkoumal se však dosud potenciál jeho psychedelického působení). V případě obou látek existuje naděje, že mohou být účinnou a méně toxickou alternativou při léčbě deprese. Mimořádné stavy vědomí, které tyto látky vyvolávají, totiž údajně mohou mít na osobnost člověka silně transformativní účinky.

Zároveň se čeští odborníci z NÚDZ věnují rešerším starých československých experimentů. „I přesto, že se v 60. letech LSD i jiná psychedelika jen u nás podala při tisících sezení, z hlediska dnešní vědecké metodiky tyto studie bohužel nestačí k prokázání účinnosti. Zároveň získat data z podobně rozsáhlého výzkumu by v současnosti trvalo mnohem déle a bylo nesrovnatelně nákladnější,“ říká Rita Kočárová z NÚDZ. 

„Proto rešerše starších experimentů přináší důležité poznatky, které mohou sloužit jako inspirace pro současný i budoucí výzkum. V aktuálních testech na dobrovolnících se zaměřujeme hlavně na zmapování účinku psilocybinu na rovině psychologické i neurovědné, díváme se i na možný terapeutický potenciál psilocybinu. Ten má podobné účinky jako LSD, ale má kratší dobu působení, a tak jsou klinické testy méně nákladné. Navíc tato látka není tolik společensky stigmatizovaná.“

Konference transpersonální psychologie

Na Mezinárodní transpersonální konferenci v Praze se tento týden sejdou psychoterapeuti, výzkumníci a myslitelé z různých oblastí, které spojuje téma transpersonální psychologie. Slovem transpersonální pořadatelé označují „vnímání identity jako přesahující jedince a jeho běžně vnímaný život začínající narozením a končící smrtí.“ Do této oblasti patří i zkoumání změněných stavů vědomí a spirituality, což jsou jevy, které lze obtížně popsat s použitím mainstreamových vědeckých teorií či nástrojů. Zastánci tohoto alternativního paradigmatu se naopak dle kritiků snadno dostanou od objektivních výzkumů (kam patří například klinické testy psychedelik) na pole filosofie či kontroverzních spekulací.

Na konferenci se k tématu vědomí vyjádří pestrá směsice 140 terapeutů, vědců a filozofů, mezi něž patří například maďarský filosof a aktivista Ervin Laszlo, který byl dvakrát nominovaný na Nobelovu cenu míru, nukleární fyzik a představitel tzv. kvantového mysticismu Amit Goswami, český profesor nukleární fyziky Jan Rak působící v CERN, americký astronom Stephen Martin obhajující ideu tzv. participačního vesmíru nebo profesor psychologie z univerzity v Lundu Etzel Cardeńa (rozhovor s ním jsme uvedli zde), který se zabývá hypnózou a anomální psychologií.