Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvRodák z New Yorku se za druhé světové války dal k námořnictvu: účastnil se invaze v Normandii, sloužil v Japonsku po svržení atomových bomb a po návštěvě Nagasaki se stal pacifistou. Po válce studoval na Kolumbijské univerzitě a na pařížské Sorbonně. Později se usídlil v San Francisku.
Do dějin literatury vstoupil dvakrát. Nejprve jako autor sbírky Lunapark v hlavě (1958), která se spolu s Kvílením Allena Ginsberga stala v USA nejčtenější knihou poezie 50. let. A poté se proslavil jako spolumajitel City Lights (pojmenováno podle Chaplinova filmu Světla velkoměsta), prvního knihkupectví v USA prodávajícího výhradně paperbacky, a zakladatel stejnojmenného nakladatelství.
Právě v něm vydal v roce 1956 Kvílení a jiné básně. Následovalo zatčení, obvinění z obscénnosti a proces, při němž vypovídala řada literárních kritiků. Ferlinghetti byl osvobozen s tím, že Kvílení má (slovy soudce) „očistnou společenskou důležitost“. Beatnické hnutí se tak dostalo do povědomí veřejnosti.
Sám sebe Ferlinghetti označuje za etického anarchistu zaměřeného na komunitu. Anarchii přitom nechápe jako politické hnutí nebo filozofický směr, ale jako způsob boje za individuální svobodu.
V 50. letech přitahoval pozornost FBI, o dekádu později organizoval demonstrace proti válce ve Vietnamu a stál u zrodu hnutí hippies. Žil v komuně v Novém Mexiku, experimentoval s psaním pod vlivem LSD a halucinogenů, angažoval se v ekologických hnutích a v novém tisíciletí vystupoval proti válce v Iráku a kritizoval americkou vládu, v poslední době i Donalda Trumpa.
Své básně píše Ferlinghetti hovorovým jazykem, vytváří obraty, které mají blízko k výtvarnému umění a experimentuje. Charakteristickým rysem jeho díla je politická zaujatost a pacifismus. Kromě psaní se věnuje malování, divadlu i filmu.
V roce 1998 navštívil na pozvání Festivalu spisovatelů a Jazzové sekce Prahu, kde za jedinou noc vznikla jeho báseň Rivers of Light (Řeky světla).
