Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Firefox se chlubí miliardou stažení. Jeho podíl je ale nadále jen čtvrtinový

  12:05aktualizováno  12:05
Prohlížeč Firefox patří k nejznámnjším alternativám Internet Exploreru. Komunita vývojářů i fanoušků kolem něj cíleně propaguje každý jeho úspěch. To je samozřejmě v pořádku. Ovšem chlubit se miliardou downloadů není až tak relevantní.

Server SpreadFirefox.com slaví jednu miliardu downloadů | foto: http://www.spreadfirefox.com/fxbillion

"Včera v noci dosáhlo oficiální počítadlo downloadů Firefoxu jedné miliardy! To je celá miliarda downloadů za posledních pět let, od lidí, kteří se rozhodli pro web s Firefoxem," rozplývá se nad překročením milníku Shannon Prior. Oznamuje také spuštění stránky www.onebillionplusyou.com, která miliardtý milník oslavuje a vyzývá k dalšímu šíření prohlížeče Mozilla.

"Billion" není bilión

Rozdíl mezi americkým a evropským názvoslovím čísel

Zatímco americká angličtina používá pro číslo 1 000 000 000 (tisíc milionů) výraz "billion", v češtině je toto číslo reprezentováno slovem "miliarda". Český "bilión" je vyhrazen pro "milión milionů".

Zpráva o downloadu prohlížeče Firefox s číslem 1.000.000.000 se objevila v mnoha on-line periodicích, mj. InformationWeek, ArsTechnica, PC Magazine, PC World a další.

Obecně je toto číslo prezentováno jako důkaz, že je Firefox na vítězném tažení k tomu stát se nejoblíbenějším prohlížečem. Aniž chceme zpochybňovat význam prohlížeče Firefox, v tomto článku stručně poukážeme na několik oblíbených způsobů, kterými jsou překrucovány čísla a statistické ukazatele, a také na motivy, které k tomu vedou.

Přání otcem statistiky

Začněme jednoduše. Podle odhadů tvoří internetovou populaci přibližně 1,596 miliard lidí z celého světa. Pokud by se dalo toto číslo do souvislosti s milníkem Firefoxu, vyšlo by nám, že téměř dvě třetiny uživatelů internetu využívají Firefox. Tak to samozřejmě není.

Opravdu Firefox používají dvě třetiny lidí na internetu?

Počítadlo stažení započítá i to, že si někdo stahuje prohlížeč vícekrát, na různé počítače, po přeinstalaci systému, upgraduje na novou verzi bez využití automatického upgradu apod. To nelze počítadlu vyčítat, ale můžeme se zlobit na lidi, kteří číslo takto prezentují. CNET například upozorňuje, že také Internet Explorer 8 se může pochlubit číslem 200 milionů downloadů, což ovšem neříká tolik o jeho používání.

U prohlížeče totiž záleží spíše na tom, jak je rozšířený, tedy jaký má podíl mezi návštěvníky internetových stránek. Ale i zde se dá nasekat spoustu nepřesností a nejasností souvisejících se vzorkem dat nebo metodikou měření. Buď lze měřit počet "hitů", tedy počet požadavků prohlížeče o soubor, nebo lze započítávat každého uživatele jenom jednou, Hodně také záleží na vzorku populace, tedy na tom, který server měření provádí.

Další faktory, které statistiky prohlížečů zkreslují, jsou například:

  • některé prohlížeče se záměrně "tváří" jako jiné prohlížeče (Opera například často posílá požadavek pod identifikací IE nebo Firefoxu, aby jí server dal stejnou stránku)
  • prohlížeče na bázi Gecka mohou přednahrávat stránky, a tak vytvářet falešný provoz
  • velké firmy často neumožňují uživatelům zvolit si prohlížeč
  • intranetové stránky jsou skryty většině podobných statistik
  • vyhledávače se mohou tvářit jako prohlížeče, aby zmátly SEO podvodníky
  • grafické prohlížeče obvykle pošlou více "hitů" než textové prohlížeče
  • různé prohlížeče zacházejí různě s cache
  • a samozřejmě záleží na tom, na jak velkém a obecném vzorku je měření prováděno

Třeba takové statistiky W3schools.com jsou velmi podrobné a pro Firefox nepochybně příznivé: přisuzují mu 47,3% podíl. Internet Explorer na něj ztrácí se 40,6 %, sečteme-li jeho všechny verze. Uvědomíme-li si ale, že jde o měření návštěv na serveru zaměřeným na vývoj webových stránek, nemůžeme se divit zvýšenému podílu alternativních prohlížečů.

Férovější a vyváženější W3Counter nás už staví před realistická čísla a Net Applications udávají, že Internet Explorer má 67,69 %, Firefox 22,47 %, Safari 4,07 %, Chrome 2,59 % a Opera 1,97 %. Více o problematice podobných statistik najdete na anglické Wikipedii.

Těžko říci, zda si propagátoři toho kterého prohlížeče neuvědomují, že statistiky nevypovídají o tom, o čem se tváří, že vypovídají... Nebo zda zkrátka chtějí ovlivnit názory jednotlivců tím, že jim naznačí, co je názor většinový. Mnoho psychologických experimentů (např. Salganik, 2006, ale už i Asch, 1951) ukazuje, že na lidi velmi výrazně působí, když se dozvědí, jaké chování je většinové - a tedy "normální".

Jaký je motiv?

A proč se vlastně firmy snaží, aby jejich prohlížeč používalo co nejvíce lidí (pomineme-li nadšení, touhu sdílet prohlížeč s ostatními apod.)? Jednou z důležitých věcí je vliv - možnost prosazovat webové standardy má pochopitelně ta strana, jejíž prohlížeč využívá mnoho lidí.

A druhým, často zapomínaným důvodem, jsou zisky. Firmy, které stojí za vyhledávači, dostávají podíl z reklam, pokud využíváte jejich vyhledávací políčko v prohlížeči. Takže např. Opera nebo Mozilla Corporation získávají peníze, pokud kliknete na reklamu Google poté, co použijete hledání vestavěné do prohlížeče. Není to mnoho, za vaše kliknutí dostanou pár centů. Už je jasné, proč potřebují, aby jejich prohlížeč používalo co nejvíce lidí?

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

FarmaNaDlani.cz
Tipy na zajímavé weby: Kde nakoupit na farmách, ukáže interaktivní mapa

Čím dál víc lidí zajímá, kde se dá nakupovat lokálně a ne od velkovýrobců či zahraniční produkty. Pěstitele a výrobce snadno najdete na mapě FarmaNaDlani.cz....  celý článek

Výpadek Facebooku 11.10.2017.
Je snad konec internetu? Facebook i Instagram mají výpadky

Uživatelé v USA i jinde na světě hlásí nedostupnost sociálních sítí Facebook a Instagram.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.