Jak si udělat romantickou fotografii s hvězdným nebem nad hlavou

  • 50
Technologie HDR, tedy v podstatě skládání obrazů s různou expozicí do jediného, má u mnoha lidí velmi špatnou pověst. Ale dá se s ní zacházet citlivě a poskytuje pak krásné výsledky. Hezký případ, ve kterém se bez HDR obejdete těžko, vám předvede Vojtěch Duchoslav, který fotil „Trabanty“.

Víte, jak lze dostat na jedinou fotografii pouliční osvětlení a hvězdy nad hlavou? Nijak, alespoň tedy v drtivé většině případů. Přesto existuje možnost, jak si prakticky za všech okolností pořídit snímek, na kterém něco z noční oblohy bude vidět, a to i ve světelném smogu moderní doby.

Nejlepším řešením je technologie HDR. Je to technika skládání více snímků téže scény, pořízených ve stejnou dobu, ale s různými dobami expozice. Z nich se skládá jeden snímek, na kterém tak jsou vidět detaily hodně stinných i hodně světlých míst.

Výchozí snímky pro fotografii, jejíž úpravu předvádíme ve videu. Jsou seřazené podle expozice a ISO. Nahoře vlevo je snímek pořízený s expozicí 1 sekunda na ISO 100, vpravo dole 30sekundová expozice na ISO 2000.

Většina snímků, které pomocí HDR vzniknou, vytváří automaticky na základě předem připravených algoritmů naše fotoaparáty nebo mobily. Ale pokud se o fotografii trochu zajímáte, dnes se jen těžko můžete vyhnout tomu, abyste s tímto postupem nepracovali i manuálně, během úpravy fotek v počítači. Je to nástroj jako každý jiný a dokáže poskytnout velmi zajímavé a jinak těžko dosažitelné či zcela nedosažitelné výsledky.

Jistě, můžete se smířit jen se snímky, které vám „vypadnou“ z objektivu, ale není pro to žádný objektivní důvod. Autor fotografií od začátku zachycuje jen část reality a sám si vybírá, kterou část a jak přesně ji zobrazí. Z principu tak neexistuje důvod, aby jeho obraz reality nevznikl složením několika fotografií, které se liší jen expozicí.

Pokud s HDR nemáte zkušenosti, je snadné to napravit a výsledky vás mohou mile překvapit. Existují placené i neplacené programy na vytváření HDR snímků, řadu funkcí zvládnou i běžné programy na úpravu fotografií, a to včetně těch nejrozšířenějších. Pokud techniku používáte, podělte se o své zkušenosti a o rady v diskusi.

Výsledná „složenina“ zachycuje scénu v dynamickém rozsahu, který by na jednom snímku žádný fotoaparát (a v tomto případě ani lidského oko) nedokázal zachytit.

Máte dotazy týkající se úpravy fotografií? Nebo dokonce zajímavou fotku, která by podle vás mohla digitálními úpravami prokouknout? Pošlete nám je na e-mail redakce@technet.cz, předmět: FOTOÚPRAVY.