náhledy
Posledního listopadu roku 1939 napadl Sovětský svaz malé Finsko a tím začala tzv. zimní válka. Ještě ten samý den zažily Helsinky po stránce civilních ztrát na životech nejhorší bombardování celé zimní války. Tragiku tohoto náletu podkresluje skutečnost, že hlavní město Finska, resp. jeho civilní zástavba, nebylo plánovaným cílem. O tom, co se tenkrát stalo, podává obraz skromná fotogalerie doplněná základními informacemi.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Drtivá převaha útočníka v jednotlivých druzích vojsk se týkala i letectva, které začalo prakticky ihned s akcemi proti Finsku. V Helsinkách byl vyhlášen první protiletadlový poplach v 9 hodin a 20 minut, když nad město krátce předtím přilétla trojice rychlých bombardérů Tupolev SB, která opouštěla cíl v severním sousedství metropole. V oblasti Helsinek a blízkého okolí operovaly menší skupinky sovětských bombardérů toho dne několikrát, na samotné město však zatím žádná puma nespadla, zato se tam snesly nedbale formulované propagandistické letáky.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Již krátce před válkou, kdy chování velkého souseda tlačícího s územními požadavky na Finy nevěstilo nic dobrého, byli evakuováni někteří obyvatelé z hlavního města do bezpečnějších enkláv. Šlo především o ty, kterých nebylo potřeba pro chod průmyslu a služeb. Tento obrázek z helsinského nádraží je přímo z 30. listopadu 1939, než začaly na město padat bomby.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Finské námořnictvo se vyznačovalo nebývale malou silou, bylo určeno pouze k obraně vlastního pobřeží. Jeho největšími plavidly byly dvě malé tzv. pobřežní bitevní lodě Väinämöinen (viz foto) a Ilmarinen. A právě na toto plavidla si brousilo zuby sovětské námořní letectvo. Dálkové bombardéry Iljušin DB-3 z 1. mino-torpédonosného leteckého pluku po lodích pátraly a v případě jejich objevení je měly bombardovat. Štěstí v objevování zaznamenala trojice strojů půl hodiny po poledni, tento úspěch však už nedokázali letci zúročit pomocí pum, které jim popadaly zcela mimo cíle. Polohu lodí u poloostrova Hanko ovšem nezapomněli ohlásit rádiem na základnu.
Autor: The Finnish War Museum collections
Deset minut po jedné hodině odpoledne odstartovalo z letiště Klopicy osm bombardérů DB-3 od 3. letky 1. mino-torpédonosného leteckého pluku. Námořní letci dostali rozkaz zamířit na poslední známou pozici dvojice finských pobřežních bitevních lodí a zaútočit na ně pumami. Jenže když tam doletěli, žádné lodě nenašli. Protože se zhoršovalo počasí, rozhodl se velitel letky bombardérů kapitán Tokarev nedohledávat ztracené lodě, ale zaútočit na náhradní cíl. A tak se vydal s osmičkou DB-3 na Helsinky bombardovat přístavní zařízení. (ilustrační foto, letoun DB-3 jiné jednotky a možná i jiné verze)
Autor: public domain
Nad Helsinky dorazilo osm bombardérů DB-3 od 3. letky 1. mino-torpédonosného leteckého pluku s blížící se pátou hodinou odpolední moskevského času. V oblasti se rozprostírala částečná oblačnost, přes kterou se posádky bombardérů letících ve výšce 1 500 metrů snažily zaměřit své cíle. Kvůli těmto meteorologickým podmínkám a částečné nezkušenosti letců dopadla většina pum do obytné zástavby.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Během náletu osmi bombardérů DB-3 sovětského námořního letectva na Helsinky prvního dne zimní války dopadlo na město 10,5 tun bomb ve složení patnácti kusů půltunových FAB-500 a třiceti kusů stokilogramových FAB-100. Uvedená čísla působí v porovnání s ničivými nálety na města za druhé světové války velice skromně. Počty obětí mezi civilisty však byly relativně vysoké, zahynulo 91 lidí a zraněno jich bylo 236, z toho 36 těžce. Tento nálet se tak stal nejtragičtějším z celkových osmi podniknutých na Helsinky během celé zimní války, překonán byl až za války pokračovací, probíhající v letech 1941 až 1944.
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
V období zimní války (30. listopad 1939 – 13. březen 1940) provedly sovětské bombardéry na Helsinky celkem osm náletů, při nich bylo svrženo celkem 350 pum (bez rozlišení hmotnosti), zabito 97 lidí a zraněno 260 lidí. (foto: Helsinky po náletu sovětských bombardérů prvního dne zimní války 30. listopadu 1939)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Po náletu na Helsinky prvního dne zimní války se snesla na Sovětský svaz vlna oprávněné kritiky (i když ani samotná dobyvačná válka si pochvalného slova nezaslouží).
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
Záchrana obyvatel z budov poškozených náletem, všimněte si psíka pozorujícího scénu z okna výše, kde má hlavu a přední tlapky položeny přes parapet. (Helsinky po náletu sovětských bombardérů prvního dne zimní války 30. listopadu 1939)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0
V podstatě každá válka se omyly jenom hemží. Na sovětské bombardéry, které se vracely z náletu na Helsinky, prý zaútočilo omylem několik vlastních dvojplošných stíhaček Polikarpov pokládajících je za finská letadla. A jako by to nestačilo, posádky napadených bombardérů viděly ve svých stíhačkách finské Bristoly Bulldog. Nejenže při tomto incidentu nikdo nic nepoznal, ale dokonce ani nikdo nic netrefil. Tato příhoda je ovšem bez záruky. (Helsinky po náletu sovětských bombardérů prvního dne zimní války 30. listopadu 1939)
Autor: SA-kuva (Finnish Wartime Photograph Archive) / CC BY 4.0