Po krátké době narážíme na zeleně osvětlené místo.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Na stěnách tunelu je usazen jemný prach, který tvoří velmi kluzkou vrstvu, takže průchod kolem tohoto kompresoru nebyl jednoduchý a trval téměř dvě minuty.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Trojlodní stanice Veleslavín se buduje ze zajištěné stavební jámy tak, že se postupně vyrazily oba boční staniční tunely a pak střední mezi nimi. Aby ražba bočních tunelů neprobíhala z bezpečnostních důvodů tak blízko u sebe, začala ražba pravého s určitým časovým odstupem po levém.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Portál ražené části stanice Veleslavín s již patrným budoucím trojlodním profilem (mezi bočními tunely bude vyražen ještě střední tunel). V popředí speciální vozidlo pro dopravu materiálu v tunelu.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
K zajištění stavební jámy je použito několik kotevních úrovní železobetonových převázek v kombinaci s rozpínáním rohů ocelovými rozpěrami.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Pravý traťový tunel ze stavební jámy na Veleslavíně do stanice Petřiny. Všimněte si mikropilot, zajišťujících nadloží tunelu TBM při jeho průniku železobetonovými pilotami, tvořícími zajištění stavební jámy v kombinaci se stříkaným betonem
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Stavební mechanizace se do jámy dostane z úrovně ulice touto sjízdnou rampou o délce 180 m a sklonu 15 %.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Vznik trojlodní stanice Veleslavín. Ražba bočních staničních tunelů probíhala ve složitých geologických podmínkách průměrným tempem jen jednoho metru za den. Nad tunely totiž vede dopravně velmi zatížená Evropská ulice s tramvajovou tratí.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Realizace stěn a sloupů definitivního ostění levého bočního tunelu. Při ražbě středního tunelu dojde k odstranění provizorního primárního ostění mezi středním a bočními tunely, a vznikne tak propojený trojlodní tvar s celkovou šíří výrubu 22 m o ploše cca 175 metrů čtverečních.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Budoucí kolejiště a část nástupiště stanice Veleslavín. Vlevo vidíte bednění nosných sloupů trojlodní stanice.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Napojení výztuže sloupů na klenbu
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Velký problém představuje navázání stříkaných izolací bočních tunelů na později budovaný střední tunel.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Speciální bednění přechodového dílu mezi částí stanice Veleslavín, raženou metodou NRTM, a následným tunelem, vyraženým metodou TBM
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Přicházíme do druhé stavební jámy u Evropské ulice (E2), která slouží pro provoz obou razicích štítů.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Vozidlo MSV (Multi Service Vehicle). Tato speciální auta pro zásobování razicího štítu jsou kolová a nepotřebují stavbu kolejového svršku. Díky natáčení kol na obou nápravách dokážou skvěle manévrovat a zvládnout i rampy se sklonem do 15°.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Nad vozidly MSV jsou vidět pásové dopravníky na rubaninu od razicích štítů Adéla a Tonda. Mezi tunely je sklad technických kapalin nutných pro ražbu štítů.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Dopravník rubaniny razicího štítu Adéla
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Ve stavební jámě jsou obrazy od dětských pacientů motolské nemocnice. Pochopitelně nechybí ani soška svaté Barbory, patronky všech havířů a razičů.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Potrubí zásobuje razicí štít kapalnými médii. V potrubí např. teče voda nebo směs pro injektáž za tybinkové ostění tunelu. Ve žlutém plastovém potrubí nahoře proudí čerstvý vzduch na čelbu.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Aby se pěší mohli bezpečně vyhnout vozidlům MSV, jsou pro ně v tunelu po určitých vzdálenostech umístěny tyto lávky pro bezpečné míjení. Tato místa jsou označena zeleným světlem. U stropu ještě vidíte VKV anténu pro bezdrátovou komunikaci.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Technologie TBM umožňuje průjezd kolových vozidel za razicím štítem. Zásobování médii a transport rubaniny bude probíhat až do stanice metra Dejvická.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Čerstvé stopy obuvi v prachu svědčí o používání lávek pro míjení.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Také v této části jsou na boku tunelu podložky pro geodetická měření.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Budoucí jednolodní stanice metra Bořislavka (Červený Vrch). Bude mít délku 193 m a pod terénem je v hloubce 28,6 m.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Po tomto lůžku se Adéla protáhla přes stanici Červený Vrch, aby se na jejím konci mohla zarazit do posledního tunelového úseku ke stanici metra Dejvická.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Otvorem ve stropě bude projíždět výtah z nástupiště do podchodu pod Brunclíkovou ulicí.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Ražení jednolodní stanice Červený Vrch. Nejprve se Novou rakouskou tunelovací metodou zhotoví boční výruby. Poté tunelový bagr vyrube horninu ve středním výrubu mezi provizorním ostěním bočních výrubů. Nakonec se toto ostění mezi jednotlivými výruby odstraní.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Stroj na sjízdné rampě provádí reprofilaci primárního ostění. Broušení se musí provést, pokud v některých místech primární ostění zasahuje do profilu budoucí hydroizolace a definitivního ostění.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Přístupová štola František slouží k výstavbě stanice Bořislavka Bořislavka (Červený Vrch).
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Výhybna pro nakladače, které vyvážejí ze stanice rubaninu na povrch. Při ražbě přístupové štoly František byly z důvodu vysoké tvrdosti horninového masivu v části štoly použity trhací práce.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Budoucí vzduchotechnická šachta, momentálně v primárním ostění, je na povrchu vyústěna vedle nákupního střediska (u Billy).
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz
Barva prosáklé podzemní vody odhaluje tajemství názvu Červený vrch.
Autor: Rosťa Jančar, Technet.cz