náhledy
Legenda světového letectví, kterou zná každý pod jménem Dakota, slaví dnes 80. narozeniny. Ve druhé polovině třicátých let radikálně změnila leteckou dopravu v USA a pak i na celém světě. Neocenitelný přínos měla pro spojence během druhé světové války. Létala na všech kontinentech, v hlubokých mrazech i tropech. Ještě dnes jsou v letuschopném stavu řádově stovky strojů, některé exempláře dokonce v pravidelné službě.
Autor: Harley D. Nygren, digitální úpravy: Hohum, CC BY-SA 3.0
Historie Dakoty se začala psát 17. prosince 1935, kdy poprvé vzlétl stroj DST (Douglas Sleeper Transport). Šlo o letoun s nastavitelnou lůžkovou úpravou vyráběný podle specifikací společnosti American Airlines. V době, kdy firma Douglas dodávala zákazníkům jednu úspěšnou DC-2 za druhou, se jí do takto specifického úkolu moc nechtělo, ale nakonec tedy podlehla. DST byl tvarově DC-2 dost podobný a při výrobě se používaly stejné technologie. Přesto to byl zcela nově zkonstruovaný stroj. Byl větší, s prostornějším trupem, a také výkonnější.
Autor: McDonnell Douglas
Douglas Sleeper Transport měl při dlouhých nočních letech přes Státy umožnit v lůžkové konfiguraci přepravu 14 pasažérů, kteří po jednoduché operativní změně sedadel a stolků v lůžka mohli ulehnout ve dvou vrstvách nad sebou. V případě, že se se spaním nepočítalo, přepravil až 28 cestujících. Záhy se však přišlo na to, že takto koncipovaný stroj je zbytečný, neboť případný zájemce o spánek to mohl vyřešit i vsedě. A tak došlo k úpravě interiéru na klasický pohodlný letoun a ten dostal typové označení DC-3. Od DC-3 poznáte původní DST podle čtyř malých okének nad řadou těch klasických, která sloužila k tomu, aby se cestující ležící a usínající na horních pozicích necítili tak uzavření (ne, nešlo to otevřít, šlo jen o ten pocit).
Autor: Bill Larkins, CC BY-SA 2.0
DC-3 měl základní přepravní kapacitu 21 cestujících, což bylo o 50 % více oproti předchozímu typu DC-2. Markantně klesly přímé provozní náklady na osobokilometr. Po takovém stroji letecké společnosti jenom prahly. Mezi rokem 1936 a začátkem války se objem letecké dopravy v USA zvýšil o 500 %, a to právě díky douglasům. V tomto období se typ DC-3 společně s DC-2 na tomto objemu podílel devadesáti procenty. Před vstupem USA do války bylo vyrobeno kolem 450 DC-3 (včetně DST).
Autor: Bill Larkins, CC BY-SA 2.0
Před válkou zařadily evropské letecké společnosti do svých flotil celkem 63 DC-3. Jejich největším uživatelem byla holandská společnost KLM s 22 kusy. Československá letecká společnost zakoupila čtyři letouny stejně jako Svissair a švédská ABA. A až po nich následovali ostatní evropští provozovatelé.
Autor: Archiv Petra Popeláře
Koncem roku 1941 vypukla válka i pro Američany a tím se na plné obrátky roztočila kola amerického zbrojního průmyslu. Vznikla vojenská verze décétrojky C-47 Skytrain, u které došlo především k zesílení podlahy, na levém boku se objevila nákladová vrata a na bocích trupu (uvnitř) byla sklopná lavicová sedadla pro přepravu mužstva. Méně rozšířená verze C-53 Skytrooper se dala prakticky použít pouze pro dopravu živé síly. Vojenské verze pak na první pohled poznáte podle malé kopule pro astronavigaci za pilotní kabinou. Britové svým strojům obdrženým podle programu Lend-Lease dali jméno Dakota. To se nakonec stalo nejznámějším a nejpoužívanějším pro všechny verze DC-3.
Autor: U.S. Air Force photo
Letadel C-47 (včetně C-53) bylo vyrobeno asi 10 tisíc kusů. Jedním z jejich významných úkolů byly výsadkové operace. Ty proti Němcům a Italům jsou všeobecně známé, ale v menší míře se takto používaly i proti Japoncům. A když už jsme u těch Japonců, také oni si pro své ozbrojené složky asi pět stovek Dakot vyrobili, ještě podle licence zakoupené před válkou.
Autor: sbírka autora
V Sovětském svazu vyráběli licenční DC-3 jako Lisunov Li-2. Některá líčka měla na hřbetě střeleckou věž s kulometem na obranu proti stíhačkám. Kromě dopravních měli Sověti i verzi bombardovací. Samozřejmě to nebyl bombardér plnohodnotný, ale na noční akce stačil. Ještě připomeňme veliký význam dopravních líček při přesunu 2. čs. paradesantní brigády na povstalecké Slovensko (což jsme si museli na sovětské straně doslova vydupat) a zásobování povstání potřebným materiálem.
Autor: sbírka autora
Dakoty také zásobovaly Berlín legendárním leteckým mostem během sovětské blokády v letech 1948 až 1949. Tento typ letadel měl velký význam v jeho začátku. Nevýhodou C-47 byla nedostatečná přepravní kapacita například v porovnání se čtyřmotorovými C-54.
Autor: sbírka autora
Po válce zůstalo mnoho C-47 bez práce. Za výhodnou cenu se jich hromady ocitly u mnoha leteckých společností, kde po přestavbě především nákladového prostoru na použití v civilní osobní letecké dopravě měly za následek rychlý rozvoj tohoto oboru v poválečném období.
Autor: RuthAS, CC BY 3.0
Mnoho zcivilizovaných C-47 létalo i u ČSA. Pohled na stání letadel na letišti z poloviny padesátých let. Vepředu jsou dvě Dakoty, ve vzdálenějším chumlu jsou vlevo další tři Dakoty, vpravo tři Iljušiny Il-12 a uprostřed je Lisunov Li-2. Za budovami stojí dvě letadla neidentifikovatelných typů.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Licenční Lisunovy Li-2 sloužily také v civilní dopravě. I ČSA jich několik zakoupily. Nebyly však zdaleka tak oblíbené jako originální americké stroje, zejména kvůli menší spolehlivosti, ale i markantně nižšímu výkonu ruských motorů.
Autor: Archiv Jana Pěnkavy, Aviation Fan Club
Během války ve Vietnamu vzniklo a bylo nasazeno asi čtyřicet tzv. "gunshipů" AC-47 Spooky. Stroje vyzbrojené trojicí rotačních kulometů mířících z oken na levém boku ničily smrtonosnou palbou především živou sílu Vietcongu v cílové oblasti. Jejich účinnost byla nad očekávání vysoká. Později některé tyto stroje, či jim podobné konvertované vlastními silami, zařadilo do výzbroje několik zpravidla rozvojových států.
Autor: USAF
Dakoty používal snad každý.
Autor: NASA
Později byly desítky Dakot konvertovány na pohon turbovrtulovými motory, čímž vzrostly výkony. Nejznámějším výsledkem konverze je typ Basler BT-67 s motory P&W Canada PT6 (viz foto). Firma Basler Turbo Conversions vyrobila od roku 1990 asi 60 těchto strojů. Existují dokonce dvě třímotorové turbovrtulové Dakoty od firmy Conroy Aircraft.
Autor: Ilja Petřík
Motory turbovrtulových Dakot jsou vhodné i do extrémně mrazivého podnebí.
Autor: Christopher Michel, CC BY 2.0
Setkání legend, Dakota a Hercules
Autor: U.S. Air Force photo/Staff Sgt. Sara Keller
Dakota v letu společně s C-17 Globemaster III
Autor: U.S. Air Force photo/Tech. Sgt. Mary Smith
Dakota na letišti Wittman Regional Airport. Tato na první pohled méně zajímavá fotka nám relativně zřetelně ukazuje i jednu legendu z Evropy (vlevo vzadu). A možná, možná tu není sama.
Autor: D. Miller, CC BY 2.0