náhledy
Koláž z různých snímků pořízených sondou Rosetta během sestupu a po prvním „skoku“ modulu Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Na prvních třech detailech je vidět sonda během sestupu k povrchu komety. Pak se podařilo zachytit místo, kde se modul dotkl povrchu (přistání přistál v 15:34 GMT, foto vzniklo 9 minut poté). Je tu vidět stopy, kterou modu zanechal v povrchu. Philae při odrazu poněkud změnil směr a Rosettě se ho podařilo zachytit během vzestupné fáze dvouhodinového skoku, příznačně nad temnou oblastí plnou stínu. Modul však určitě spadl podstatně dále od místa prvního dopadu a v době zveřejnění fotografie místo jeho „odpočinku“ na kometě nebylo přesně objeveno.
Autor: ESA
Cesta sondy Rosetta na kometu
Autor: ESA
Modul Philae na kometě 67P v představách výtvarníka.
Autor: ESA
Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu.
Autor: ESA
Oficiální „panoramatický“ snímek z místa přistání vesmírné laboratoře Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko
Autor: ESA
Jen pro srovnání velikostí, abychom věděli, co vědci hledají. Tečka v červeném kruhu je přistávající Philae, vpravo nahoře pak vykukuje kus komety. Snímek je pořízen kamerou OSIRIS na palubě Rosetty ve středu v 15:19:22.
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Pravděpodobná poloha modulu Philae se nachází někde na okraji kráteru v modře vyznačené oblasti. Červený čtvereček ukazuje plánované místo přistání, odkud se však sonda odrazila. Stefan Ulamec, který měl na starosti přistávací manévr, ukazuje pravděpodobnou cestu Philae při prvním odskoku.
Autor: ESA
Panoramatický snímek s vloženým obrázkem Philae pro lepší orientaci, jak byl prezentován na tiskové konferenci. Vyplývá z něj, že jedna z podpěr/nožiček modulu nestojí na pevném povrchu.
Autor: ESA
Schéma přistání sondy Philae na kometě. Ke zde uváděnému centrálnímu času je třeba přičíst jednu hodinu. V 9:35 se tedy modul oddělil, následně pořídil snímek Rosetty a komety, aby v 16:35 poprvé dosedl na povrch a odrazil se o stovky metrů dále. V 18:26 se podruhé usadil na povrchu a 18:35 se pak ustálil na současném místě.
Autor: ESA
První snímek z povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, který pořídila sonda Philae. Snímek je složen ze dvou záběrů. V dolní části je vidět jedna ze tří nožek, na kterých vesmírná laboratoř stojí. Panoramatické snímky budou zveřejněny na odpolední tiskové konferenci.
Autor: ESA/Rosetta/Philae/CIVA
Zvětšení oblasti, kam bylo naplánováno přistání sondy Philae. Nachází se v přední části komety.
Autor: ESA
První snímek modulu Philae po odpoutání od Rosetty (pořízený aparaturou OSIRIS). Je v téměř ideálním technickém stavu, je vidět, že má vytažený podvozek, antény a je ve správné pozici.
Autor: ESA/OSIRIS
První snímek pořízený autonomně modulem Philae pár desítek sekund po oddělení od sondy Rosetta. Kvalita není nijak zázračná, ale snímek dokazuje, že alespoň hlavní systémy (především řídicí jednotka) pracují podle plánu a modul dělá to, k čemu byl naprogramován.
Autor: ESA
INFOGRAFIKA: Cesta a přistání modulu Philae
Autor: Evropská vesmírná agentura
Autoportrét sondy Rosetta ve vzdálenosti 16 kilometrů od komety
Autor: ESA
Snímky povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko z paluby sondy Rosetta ze vzdálenosti méně než 10 kilometrů.
Autor: ESA
Dramatická scenérie. Když se Rosetta dostala blíže, ukázalo se, že povrch komety je velmi dramaticky vyhlížející krajina plná nebezpečí a rizik pro přistání. Snímky povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko byly pořízeny z paluby sondy Rosetta ze vzdálenosti méně než 10 kilometrů.
Autor: ESA
Na kometě. Scéna jako z obrazu romantického malíře zachycená objektivem sondy Rosetta.
Autor: ESA
Pět míst pro přistání vybíraných v druhém kole rozhodovacího procesu ESA. Nakonec zvítězila lokalita J, záložní variantou je „C“.
Autor: ESA
Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko složený ze čtyř fotografií pořízených Rosettou ze vzdálenosti řádově stovek kilometrů. Má výrazně zvýšený kontrast, aby byl lépe vidět výtrysk vodní páry z komety.
Autor: ESA, Planetary Society