náhledy
Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby aktivovala čtení (transkripci) genů, které jsou v tom místě kódovány. (Pozornému oku neunikne, že modrá i fialová struktura jsou stejné, jedná se totiž o dvě molekuly p53.)
Autor: Thomas Splettstoesser, Creative Commons
Protein p53 značený tentokrát hnědě (drobné oválky – buněčná jádra – v levé mikrofotografii) na histologickém řezu lidským střevem. Mutovaný protein se sice vyskytuje v nádorové tkáni ve vysoké koncentraci, ale jeho schopnost bránit zhoubnému bujení už byla ztracena. Obrázky nádorů s velkým množstvím p53 mátl vědce v 80. letech. Sváděl k mylnému závěru, že p53 je pro-nádorový protein. Až později vyšlo najevo, že se v tomto případě jedná o nefunkční, mutovaný protein.
Autor: podle Donehower a kol., 1992, Jacks a kol., 1994
Klíčovým experimentem, který nám přiblížil funkci genu TP53, byla příprava geneticky modifikované myši, které chyběla kopie tohoto genu od jednoho či obou rodičů. Myši bez TP53 se sice narodily bez na první pohled rozeznatelných defektů, ale záhy začaly hynout na rakovinu. Podobný osud, avšak ve vyšším věku, postihl jejich příbuzné pouze s jednou kopií genu TP53.
Autor: podle Donehower a kol., 1992, Jacks a kol., 1994
V nádorových buňkách lidského střeva byl protein p53 označen pomocí protilátky. Buněčná jádra, kde se většina proteinu p53 nachází, byla označena modrým barvivem, která se váže na DNA.
Autor: Zdeněk Andrysík