náhledy
Vědecké studie jsou charakteristické přesným vyjadřováním, pečlivým citováním, poznámkovým aparátem, argumentací založenou na důkazech a především snahou o podrobné a důsledné rozebrání daného tématu. To ale neznamená, že jsou všechny studie nutně dlouhé. Vybrali jsme příklady těch nejkratších a nejzajímavějších. U každé fotky v galerii můžete kliknout na zdroj, ve kterém je odkaz na původní studii.
Autor: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz, Profimedia.cz
Začneme zřejmě nejkratším článkem publikovaným ve vědeckém časopise. Evolutionary Anthropology v roce 2013 publikoval odpověď Iana Tattersalla, kurátora Amerického přírodopisného muzea. Tattersall svým textem "Enough already." (Dost už) ukončil vleklou debatu se svým názorovým protivníkem Mattem Cartmillem. Pouhá dvě slova v článku lze považovat za nejkratší článek, nikoli však za studii.
Ještě než se dostaneme k nejkratším studiím v historii, podíváme se na slavné abstrakty vědeckých studií. Abstrakt má obvykle několik vět, někdy i několik odstavců. John Doyle byl stručnější, stačila mu tři slova: "There are none." ("Nic takového neexistuje").
Autor: John Doyle, IEEE Transactions on Automatic Control, 1978
Ještě kratší abstrakt se povedl týmu vědců. Dvouslovný abstrakt "Probably not" (Nejspíše ne) odpovídá na otázku v názvu práce: "Lze zdánlivě nadsvětelnou rychlost neutrin vysvětlit jako slabé měření?"
Pojďme se podívat na opravdu krátké vědecké práce. Slavný je příklad z roku 1966, kdy tým vědců "hrubou silou" našel čtveřici čísel, která vyvrátila slavnou Eulerovu hypotézu (konjekturu, domněnku) o součtu mocnin. V práci skutečně nemuselo být nic jiného než čísla, jejichž sečtením každý čtenář může ověřit, že obě strany rovnice jsou si rovny a tato Eulerova konjunktura tedy rozhodně neplatí.
Autor: Lander a Parkin, Bulletin of the American Mathematical Society, 1966
Lander a Parkin využili k hledání čísel mainframový počítač IBM CDC 6600 (na snímku stroj z roku 1964).
Autor: Jitze Couperus, Creative Commons
Matematici Conway a Soifer psali tento článek (ukazující nový způsob pokrytí plochy rovnostrannými trojúhelníky) přímo za účelem vytvoření nejkratší vědecké studie všech dob. Editoři časopisu American Mathematical Monthly zprvu studii odmítli publikovat a požadovali "aspoň několik vysvětlujících vět". Když autoři odmítli článek rozšířit, přidali do textu studie titulek článku, čímž plán trochu pokazili. Na obrázku je studie tak, jak ji autoři původně zaslali.
Krátké studie mohou mít ohromný dopad. Toto je jednostránkový článek ekonoma Johna Nashe (možná jej znáte z amerického filmu Čistá duše). Ač krátký, tento článek otevřel novou oblast výzkumu teorie her.
Autor: John Nash, PNAS, 1950
Také revoluční práce Watsona a Cricka o struktuře DNA zabrala v časopise Nature jen jednu stránku. Přesto jde o jednu z nejdůležitějších studií 20. století. Crick a Watson dostali za svůj objev Nobelovu cenu.
Autor: Watson a Crick, Nature, 1953
Velmi krátká studie - dva teoretické odstavce, jeden praktický - vyšla mladému americkému chemikovi Andrew Stritwieserovi v roce 1944. Zajímavé na ní je, že tuto studii zaslal chemik do prestižního časopisu ještě jako středoškolák. Kritizoval nepřesnost (opomenutí) slavného výzkumnického dua. M.S. Kharasche a Herberta Browna (Brown dokonce později dostal Nobelovu cenu za chemii). Tento článek ukazuje do jisté míry idealistickou poučku, že ve vědecké publikaci není klíčová osobnost autora ani rozsah práce, ale relevance, ověřitelnost a posun poznání.
Autor: Andrew Stritwieser, Journal of the American Chemical Society, 1944
Nejkratší dizertační práce, kterou jsme našli, má pouhých devět listů. Napsal ji David Lee Rector na prestižním MIT v roce 1966.
Autor: Rector, MIT, 1966
Někdy jde snaha o nejstručnější abstrakt až příliš daleko. Shrnutí příspěvku na konferenci slovem "Blue" nám nedává moc smysl. Šlo o nejoblíbenější barvu chemika, kterému byl příspěvek věnován.
A pak jsou tu studie, které jsou evidentně zamýšlené jako vtip a editoři vědeckého časopisu jim přesto dali prostor. V případě této prázdné studie to byl prostor jen v elektronické verzi časopisu Nature. Goldberg a Chemjobber sepsali seznam všech produktů, které "neobsahují žádnou chemii". Naráží tak na pomýlené marketingové opovrhování "chemií", přičemž i obyčejná kuchyňská sůl je pochopitelně "chemická sloučenina".
Autor: Nature, 2014
No a konečně se dostáváme k naší nejoblíbenější studii publikované v roce 1974 v Journal of Applied Behavior Analysis. Autor Dennis Upper sepsal článek o "neúspěšné léčbě tvůrčí krize". Přisadil si i recenzent, který doplnil svůj pokus o "vtipný komentář".
Autor: Dennis Upper, Journal of Applied Behavior Analysis, 1974