Matějská pouť v roce 1989 objektivem Karla Bucháčka.

Matějská pouť v roce 1989 objektivem Karla Bucháčka. | foto: Karel Bucháček

ČSSR objektivem matematika. Neznámý fotograf Karel Bucháček

  • 6
V profesním životě se Karel Bucháček věnoval abstrakci - čisté matematice, ve svém volném čase pak konkrétnu. Vědec z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky byl totiž vášnivým fotografem. Na svých zatím téměř neznámých snímcích zachytil československé hlavní město doby normalizační i porevoluční.

Karel Bucháček se narodil 21.1.1932 (zemřel 5.12.2008) a jako prvorozený syn dostal jméno po otci. Ten působil jako důstojník československé předválečné armády a mimo jiné také jako ředitel vojenského leteckého ústavu v Praze Kbelích.

Možná právě kvůli otcově funkci dolehl puč v únor 1948 na rodinu Bucháčkových dosti citelně. A to zase možná hrálo roli v Karlově pozdějším rozhodnutí věnovat se fotografii v podstatně neveřejně a většinu snímků vůbec neprezentovat. Podle svědectví rodiny byl ostatně založením spíše samotářský typ, snad i kvůli své zálibě v matematice. Nikdy se také neoženil a neměl děti.

Tvorba tohoto pražského rodáka byla poměrně intenzivní a skládala se především z dokumentární černobílé fotografie, jejímž ústředním motivem bylo povětšinou město a jeho obyvatelé. Snažil se nepořizovat jen jednotlivé snímky, ale vytvářel ucelené soubory. Kromě dokumentárních a často poetických snímků fotografoval i téměř všechny významné kulturní a politické události, včetně srpnové okupace v roce 1968, nebo revolučního dění v roce 1989.

Několikrát také vycestoval do tehdejšího Sovětského svazu, kde kromě krajiny fotil i dokument s jakýmsi absurdním nádechem tamní politické situace, ten lze jasně vypozorovat i na fotografiích předrevolučního politického dění u nás. Odvaha zkoušet pořídit i kontroverznější dokumentární fotografie mu očividně nechyběla - byť jejich veřejné představení bylo pak vyloučené.

Jeho synovec Roman Bucháček vzpomíná na úsměvná vyprávění, kdy strýc popisoval, jak ověšen fotoaparáty a jakousi „novinářskou kartičkou“ neváhal navštěvovat a dokumentovat třeba i zákulisní dění různých stranických událostí, shromáždění Lidových milic, Palachův týden apod. Pro zajímavé snímky se nebál proklouznout třeba i na fotbalové derby do kotle sparťanských fanoušků. A i když se prý párkrát ocitl v dráze letícímu kelímku s pivem nebo byl přísným pohledem stranického koordinátora donucen opustit nějakou akci KSČ předčasně, příště tam přesto zkusil být zas. Nás dnes může těšit, že pořízené negativy vždy pečlivě archivoval.

Poslední předrevoluční Matějská pouť.

Znovuobjevení fotografa

Bucháčkova tvorba naštěstí ožila díky práci jeho synovce Romana Bucháčka a jeho známého fotografa Martina Wágnera. Po několikaměsíční práci s archivem a v rámci blížícího se výročí sametové revoluce se Wágner rozhodl zkusit poprvé představit Bucháčkovu tvorbu širší veřejnosti, prozatím alespoň prostřednictvím Facebooku, a loni 17. listopadu zveřejnil dosud nikdy nepublikované snímky autora v sérii „Sametové dění 1989“.

Na facebookové stránce s názvem „Karel Bucháček 1932 - 2008” se již pravidelně objevují ukázky z Bucháčkovy mnohaleté tvorby. Po zveřejnění obsáhlejších sérií “Listopadové dění 1989” a “předrevoluční Matějská pouť” se aktuálně dostává na soubor „Oslavy 1. Máje“, který si v premiéře můžete prohlédnout zde na Technetu. U blížícího se výročí Srpna je plánována série dosud nepublikovaných snímků okupace z roku 1968, a v plánu je nakonec i knižní vydání.

Část archivu Karla Bucháčka odkud jsou i fotografie z oslav Prvního máje.
Část archivu Karla Bucháčka odkud jsou i fotografie z oslav Prvního máje.

Část archivu Karla Bucháčka odkud jsou i fotografie z oslav Prvního máje.

Díky sdílení na sociální síti se po pár dnech překvapivě ozvalo i několik amatérských fotografů z fotoskupiny MĚSTO, kteří dodnes udržují přátelství, pravidelně se setkávají a kteří jako jedni z mála lidí měli o tvorbě jinak nenápadného fotografa bližší povědomí, neboť Bucháček byl jedním z členů MĚSTA již od jeho prvopočátků.

Historie skupiny sahá až k fotospolku nesoucího tehdy název Ústředního kulturního domu železničářů (ÚKDŽ), který sídlil v Národním domě na Vinohradech. Ano, byl to bývalý Klub fotografů amatérů na Královských Vinohradech (KFA), který sídlil v nejvyšším patře Paláce Valdek.

Absurdity totality: Neznámé fotografie z Prvního máje. Najdete se?

Se svými přístroji prochodil doslova celou Prahu. Fotografoval okupaci v šedesátém osmém, sraz milicionářů i události běžného dne v komunistickém Československu. Seznamte se s dosud neznámým dokumentem doby od amatérského fotografa Karla Bucháčka. Dnes „radostně“ oslavíme První máj.

Fotograf Karel Bucháček

Za rok vzniku skupiny kamarádů pod názvem MĚSTO lze označit letopočet 1983, kdy fotograf František Dostál přišel na jednom ze setkání v kavárně Slavia s nápadem na jeho založení. Tato skupina, se i pro četná nedorozumění s tehdejším vedením ÚKDŽ („nabourávání chodu fotoklubu“ apod.), nakonec úplně osamostatnila.

Členy skupiny tvořili: Pavel Březina (1950), Karel Bucháček (1932 — 2008), František Dostál (1938), Josef Husák (1947), Míla Kolář (1946), Pavel Moudrý (1940 - 2017), Pavel Procházka (1938 — 2004) a Josef Zink (1952). K sobě je pojil nejen zájem o dokumentární fotografii, ale i zdravá přátelská atmosféra, legrace, společné výlety především do povodí řek Berounky a Sázavy a také recese i názory na politickou situaci.

Hned v roce 1984 se dostavila hlavní cena z Národní výstavy amatérské fotografie z Olomouce za sociálně dokumentární projekt „Dítě ve městě“. Další hlavní ceny z národních přehlídek v roce 1986 (Volný čas ve městě) a v roce 1988 (Doprava ve městě) byly už opravdovým uznáním jejich tvorby.

„Naší upřímnou snahou bylo postihnout malé příběhy, které nutí zamyslet se,“ vzpomíná František Dostál a dodává: „Pojil nás pocit tvůrčí svobody, s kreslením světlem se však každý z nás potýkal už sám za sebe.“ Skupina tvořila tématické fotografické kalendáře, které skončily ve sbírkách Moravské galerie v Brně.

Ale ani členové klubu velkou část Bucháčkovy práce neznali. Se svou tvorbou se opravdu moc nechlubil, ostatně vlastnil i mnoho snímků, které za dob normalizace nebylo radno prezentovat. „S Karlem jsem se znal už z fotoklubu ÚKDŽ. A až v této době mi dochází, jak dobrý a odvážný fotograf to byl“, zní vzkaz Pavla Březiny ze skupiny MĚSTO na nově vytvořené facebookové stránce Karla Bucháčka.

Fotografie, jaké už nikdo neudělá

Dokument doby od Karla Bucháčka

Projděte si i další nevšední fotografie od (veřejnosti dosud neznámého) fotografa Karla Bucháčka. Jeho synovec Roman Bucháček a fotograf Martin Wágner je postupně uveřejňují na speciální stránce na Facebooku.