Pátrání po potopeném vraku nyní zajišťují především letecké síly. Největší naděje se vkládají do speciálních letadla vybavená systémem AWACS, který by mohl objevit signály vysílané dvěma tzv. černými skříňkami.
Spolu s ním bude zkoumat moře i letadlo amerického námořnictva P-3C Orion, které jinak za pomoci radaru a sonaru sleduje pod vodou ponorky. Tento letoun je podle serveru nationalpost.com schopen nepřetržitě letět nad oceánem po dobu 12 hodin.
|
Více o systému AWACS
|
Černé skříňky začínají vysílat signál při styku s vodou a vydrží tak až třicet dní. Tato záznamová zařízení obsahují údaje o letu a nahrávku komunikace v kabině. Pátrací tým se k nim však musí dostat na vzdálenost několika kilometrů.
Na předpokládané místo tragédie už ale také míří také loď The Pourquoi Pas (Proč ne), vybavená dvěma miniponorkami Viktor 6000, které jsou schopné potopit se až do hloubky kolem 6 tisíc metrů.
Výzkumná loď Pourquoi pas ?
„Nyní závodíme s časem a s těžkými povětrnostními podmínkami v prostoru, kde hloubka dosahuje až 7 kilometrů,“ uvedl v parlamentu francouzský ministerský předseda Francois Fillon.
Odhady o hloubce, kde může případný vrak letadla ležet, se však různí. Nejčastěji se uvádí hodnoty mezi 2- 3 kilometry. V této části Atlantského oceánu jsou však i oblasti, kde je pevný povrch až sedm kilometrů pod hladinou. Navíc není jisté, zda vůbec nějaké větší kusy letadla zůstaly pohromadě. „Poloha nalezených trosek svědčí spíše o rozpadu letadla na tři až čtyři kusy ještě před dopadem do vody,“ uvedl pro agenturu AP letecký konzultant Jack Casey z amerického Washingtonu OD. Ale i on připouští, že nalezené trosky takto mohly takto rozdělit mořské proudy.
Ve hře jsou robotické miniponorky
Robotické miniporky budou mít za úkol vyzvednut černé skříňky a i případné další části letadla, až bude blíže určena poloha vraku. Mimo dvou oblastí trosek letadla na hladině vzdálených od sebe zhruba 60 km, se totiž zatím nepodařilo najít přesné místo, kde by mohl vrak letadla ležet.
Podle dostupných informací byla zatím největší hloubka, odkud byly černé skříňky vyloveny, 4 200 metrů. Tehdy, před zhruba dvěma lety, se jednalo o ztroskotaný let Jihoafrických aerolinií 295, který skončil v Indickém oceánu blízko ostrova Mauritius.
Podobná robotická miniponorka Nereus se na konci května ponořila až na dno Mariánského příkopu, tedy nejhlubšího místa na Zemi s hloubkou 10 902 metrů .
Satelity nepomohou
Právě velká veliká hloubka znemožňuje pátrání po vraku prostřednictvím satelitů. Jediné použitelné systémy využívající rádiové vlny s vlnovými délkami 2 – 3 cm, mohou podle odhadů „vidět“ pod hladinu nejvýše několik set metrů.
Vyhodnocování satelitních snímků však může pomoci zjistit, zda se letadlo ve vzduchu vybuchlo. Tyto informace by mohly vyplynout ze snímků satelitního infračerveného snímače, které slouží například k sledování startu raket. Ty jsou schopny zachytit tepelné stopy například padajících meteoritů.
Čeká se na potvrzení
Nalezené kusy vybavení letadla dnes vyzvedne brazilská hlídková loď, jež do oblasti dorazí kolem páté hodiny našeho času. Poté, co je odveze na pevninu, budou moci vyšetřovatelé Air France definitivně potvrdit nebo vyvrátit , zda byly nalezeny trosky z letu AF 447. Zkoumat se budou hlavně výrobní čísla.
